Arteriální hypertenze

7. 12. 2007 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Arteriální hypertenze je nejčastější civilizační chorobou krevního oběhu. Její výskyt stoupá s věkem. Dokud nenastanou komplikace, neprojevuje se většinou žádnými příznaky. Jsou-li stěny tepen trvale pod vysokým tlakem, snáze se poruší a při přítomnosti dalších nepříznivých podmínek se zrychluje vývoj aterosklerózy. Prvním příznakem neléčené hypertenze tak může být infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, srdeční selhání, selhání ledvin.


SUMMARY Arterial hypertension is the most common civilization disease of circulation system. It incidence increases with age. The disease usually does not have symptoms unless there are complications. Arterial walls that are under constant pressure can be damaged more easily which can lead to atherosclerosis. The first sign of untreated hypertension can thus be myocardial infarction, cerebral vascular accident, heart failure or renal failure.

Hypertenze je jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční. Účinná prevence a léčba hypertenze významně přispívají ke snížení kardiovaskulární a cerebrovaskulární mortality.U každého nemocného, který přijde s již diagnostikovanou nebo nově zachycenou arteriální hypertenzí, bychom měli odebrat anamnézu, provést fyzikální vyšetření včetně auskultace velkých tepen a laboratorní vyšetření.

Rutinními testy jsou plazmatická koncentrace glukózy, sérová koncentrace celkového cholesterolu, HDLcholesterolu a triglyceridů, sérová koncentrace kyseliny močové, kreatinin v séru, draslík v séru, hemoglobin a hematokrit, rozbor moči a sedimentu, elektrokardiogram. K doporučeným testům patří echokardiogram, ultrazvukové vyšetření karotid (a femorálních tepen), CRP, mikroalbuminurie (vyšetření zásadního významu u diabetiků), kvantitativní proteinurie, vyšetření očního pozadí (u těžké hypertenze).

Rozšířené hodnocení (v pravomoci specialistů) při komplikované hypertenzi je vyšetření mozkových, srdečních a ledvinných funkcí. Při pátrání po sekundární hypertenzi vyšetřujeme renin, aldosteron, kortikosteroidy, katecholaminy, provádíme arteriografii, UZ ledvin a nadledvin, CT, vyšetření mozku magnetickou rezonancí.

Prevence hypertenze

V primární prevenci se uplatňuje dosažení ideální tělesné hmotnosti, omezení přívodu kalorií a tuků, omezení přívodu soli a alkoholu, zvýšení fyzické aktivity. Sekundární prevence spočívá v časném odhalení nemocných s existující hypertenzí (asi 1/3 pacientů o své hypertenzi neví). Lze toho dosáhnout měřením TK při každé návštěvě lékaře a měřením TK u rizikových skupin (hypertenzní rodiny, diabetici).

Léčba hypertenze

Léčba má být dlouhodobá s minimem vedlejších účinků a s ohledem na přidružená onemocnění pacienta. Důležitá je edukace motivující pacienta ke spolupráci při léčbě, protože u velké části pacientů s vysokým TK se nevyskytují žádné subjektivní potíže, což vede k nepravidelnému užívání léků nebo přímo k vysazení léčby. Cílem léčby hypertenze je normalizovat TK na hodnoty pod 140/90, u mladších pacientů, u diabetiků a pacientů s onemocněním ledvin je cílová hodnota 130/80.

Základem léčby hypertenze i přes pokrok ve výzkumu nových léků stále zůstává nefarmakologická intervence. Nemocný by měl zanechat kouření, snížit svoji tělesnou hmotnost, zvýšit tělesnou aktivitu, omezit příjem alkoholu, kávy, soli a tuků (zejména nasycených), zvýšit příjem zeleniny a ovoce. Důležitá je také úprava užívané medikace, tedy omezit léky podporující retenci sodíku a vody (nesteroidní antirevmatika), kortikoidy, případně u citlivých žen hormonální antikoncepci.

Farmakologická léčba se používá u všech nemocných se systolickým TK > 180 mm Hg nebo diastolickým TK > 110 mm Hg bez ohledu na jejich celkové kardiovaskulární riziko nebo přítomnost poškození cílových orgánů. Medikamentózní léčba se používá u pacientů po tříměsíční neúspěšné nefarmakologické terapii při hodnotách systolického tlaku > 140 mm Hg nebo diastolického tlaku > 90 mm Hg.

Hypertenzní krize

Je akutní, život bezprostředně ohrožující stav, spojený s náhlým zvýšením TK. Je-li zvýšení TK provázeno poškozením životně důležitých orgánů - kardiovaskulárního aparátu, CNS a ledvin, hovoříme o emergentní situaci. Pokud jsou potíže nemocných dané jen vysokou hypertenzí bez orgánových postižení, jde o urgentní situaci. Emergentní situace vyžaduje hospitalizaci na JIP nebo koronárních jednotkách s monitorováním životních funkcí, urgentní situace lze léčit na běžném oddělení.

Základním léčebným postupem je snížení TK, u emergentních situací většinou parenterálními antihypertenzivy, u urgentních situací často stačí vystupňování a zintenzivnění perorální antihypertenzní léčby. Výběr jednotlivých druhů antihypertenziv závisí na základním onemocnění, které k hypertenzní krizi vedlo nebo ji provází.

Ošetřovatelské diagnózy

1. Neznalost stavu, léčebného režimu, možných komplikací

Charakteristické příznaky: Subjektivní -žádost o informace. Objektivní - nepřesné sledování instrukcí, neadekvátní spolupráce.

Cíl: Pacient bude znát hodnoty TK. Pacient bude znát základní prvky životosprávy a dietního režimu. Pacient bude znát projevy možných komplikací a příznaky zhoršujícího se stavu onemocnění.

Ošetřovatelské intervence: Posuďte ochotu pacienta učit se - ví, co je to hypertenze, zná rizikové faktory. Určete další faktory se vztahem k procesu učení - věk, pohlaví, vzdělání, schopnost komunikovat. Určete priority pro pacienta - znát hodnotu svého TK a správně se léčit. Stanovte rozsah poučení - definice hypertenze, její příčiny, možné komplikace, rizikové faktory.

Stanovte cíle, které by měl pacient dosáhnout - znát hodnoty svého TK, umět jej spolehlivě měřit, nepřerušovat léčbu bez rady lékaře. Naučte pacienta, popřípadě rodinné příslušníky, správně měřit TK. Zvolte edukační metody - slovní a písemné. Veďte pacienta k posílení zdraví - kontakt na kluby kardiaků, odkaz na literaturu.

2. Porucha adaptace při hypertenzi

Charakteristické příznaky: Subjektivní -popírání změny zdravotního stavu. Objektivní -neschopnost přijmout opatření, která by zabránila dalším zdravotním problémům.

Cíl: Zvýšit pacientovu účast na vlastní ošetřovatelské péči. Odstranit stresové faktory u pacienta, které vedou k poruchám adaptace. Zavést takovou životosprávu, která umožní pacientovi přizpůsobit se daným podmínkám.

Ošetřovatelské intervence: Nalezněte příčinné a související faktory zhoršené přizpůsobivosti dané situaci. Posuďte, jakým způsobem je pacient schopen se vyrovnat se zhoršením - komunikace, spolupráce s rodinou. Posilte zdraví - zavedení režimových opatření, lázeňská léčba.

3. Bolest akutní v důsledku ischemie

Charakteristické příznaky: Subjektivní -bolesti na hrudi, bolesti hlavy. Objektivní - výraz tváře, neklid, naříkání, strach.

Cíl: Zklidnění pacienta. Vymizení nebo zmírnění bolesti. Nalezení úlevové polohy.

Ošetřovatelské intervence: Zaveďte Záznam hodnocení bolesti. Posuďte etiologii vyvolávajících a přidružených faktorů - lokalizace bolesti, její charakter, doba trvání, úleva, vyvolávající faktory, medikace. Posuďte pacientovu reakci na bolest - reakce na podání medikace, fyziologické parametry. Pomozte pacientovi najít způsob, jak zmírnit bolest - prevence vzniku bolesti. Posilte zdraví -aktivní zapojení do prevence bolesti.

4. Porušené prokrvení tkání v důsledku hypertenze (porucha prokrvení mozku, ledvin) Charakteristické příznaky: Subjektivní -bolest na hrudi, dušnost. Objektivní - zvracení, porucha hybnosti, porucha vědomí, vysoké hodnoty TK, změny barvy kůže, arytmie, porucha frekvence dýchání.

Cíl: Základní fyziologické parametry v normálním rozmezí. Pacient bude orientovaný. Pacient bude mít vyrovnaný příjem a výdej tekutin. Pacient nebude mít bolesti.

Ošetřovatelské intervence: Zjistěte změny související se systémovou nebo oběhovou poruchou. Zaznamenejte běžné vstupní údaje -TK, srdeční frekvenci, hmotnost, psychický stav a průběžně je monitorujte. Sledujte srdeční rytmus. Zaznamenejte vznik arytmií. Sledujte příjem a výdej tekutin. Sledujte prokrvení končetin, barvu kůže.

LITERATURA
Doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze. Souček, M., Řiháček, I., Frána, P. Solen, Olomouc 2003.
Kardiologie pro obor ošetřovatelství Sovová, E., Řehořová, J. Grada Publishing, Praha 2004.
Kardiologie pro sestry intenzívní péče Kolár, J. a kol. Akcenta, Praha 1998.
Interní lékařství. II. Díl Klabusay, L. a kol. IDVPZ, Brno 1993
Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze - verze 2004 Cífková, R. a kol. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Vnitřní Lék, 2004
Léčba arteriální hypertenze v ordinaci praktického lékaře Petrlová,B. Lékařské listy 1/2006

Marta Svobodová, Marie Vacková, I. interní kardiologická klinika, FN Brno-Bohunice ( hfiserova@fnbrno.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?