Augmentace neboli zvětšení prsů

13. 1. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Nespokojenost se vzhledem svého těla, vede mnoho žen, a někdy nejenom jich, k plastickému chirurgovi. I v naší nemocnici se věnujeme chirurgicko-plastickým a estetickým úpravám těla, které přispívají k odbourání komplexu méněcennosti, zvýšení sebevědomí a lepší psychické vyrovnanosti a pohodě.


SUMMARY

Dissatisfaction with one’s own body brings many women and not only them into an office of a plastic surgeon. Professionals in our hospital perform plastic and esthetic surgeries which improve self image, self conscience and psychological well being of the patients.

Augmentace je zvětšení prsů pomocí implantátů. Jako první provedl augmentaci německý chirurg Vincenz Czerny, který v roce 1895 použil odebraný tuk ze zad k vyplnění defektu ženského prsu. Prsní implantát byl na trh uveden v roce 1963.Tvar implantátu může být buď oválný, nebo kapkovitý. Častější využití mají oválné tvary, jelikož se jimi dosahuje plnějšího poprsí a většinou nedochází k rotaci implantátu a následné deformitě prsu. Implantát je tvořen pouzdrem, které je vyplněno fyziologickým roztokem nebo silikonovým gelem. Převážně se používají implantáty se silikonovou výplní, jelikož poskytují přirozenější pohmatový dojem, jsou pružnější, stlačitelnější a poddajnější. V případě prasknutí gel nevytéká, zůstává uvnitř pouzdra.

Výrobci nabízejí širokou škálu velikostí. Nejčastější využití mají implantáty s náplní 200 až 400 ml. Doporučují se úpravy, které navodí přirozený vzhled, zvětšení je umírněné, ale vše s ohledem na představy ženy. Plastik hodnotí velikost a pokles stávajících prsů, pružnost kůže, tloušťku podkožního tuku v horní části hrudníku, konstituci a výšku pacientky.

Věková hranice pro augmentaci je variabilní. Doporučuje se v době, kdy již žena neplánuje žádné těhotenství, jelikož operace může negativně ovlivnit funkci žlázy, zejména dostatečné množství mateřského mléka. V případě, že žena v nejbližších letech těhotenství neplánuje, je možné tento zákrok provést od 18 let.

Jak operace probíhá

Implantáty se mohou vkládat pod žlázu, velikost implantátu musí být úměrná velikosti žlázy, která ho v celé šíři překryje. Tvar prsu je tak přirozený a plynulý. Druhý způsob je vložení implantátu pod velký prsní sval, který se provádí zvláště u malých prsů, kde není žláza téměř vůbec vyvinuta. Docílí se tím lepšího překrytí. Operační přístup je buď v podpaží, na hranici dvorce, anebo v podprsní rýze. Operace se provádí v celkové anestezii. Samotný výkon bez narkózy trvá zhruba 40 min.

Operace začne tím, že chirurg nejdříve provede přístup do prostoru, kde bude implantát uložen. V dané oblasti se vytvoří prostor neboli kapsa dostatečné velikosti, aby vložený implantát nebyl nikde utlačován okolními tkáněmi a mohl se volně rozprostřít. Po uložení implantátu jsou zavedeny Redonovy drény, které odvádějí přebytečný sekret z operačního pole. Nakonec se sešije vlastní řez po vrstvách a operace se zakončí přiložením elastického obinadla.

Třetí den po operaci se provede převaz rány, vyndají se drény a následující den je možno propustit pacientku do domácího ošetření. První kontrola a vyjmutí stehů je 10. den od operace. Mezi rizika a komplikace patří ruptura implantátu, kapsula (zvazivovatění v okolní tkáni a následné svrašťování implantátu), změny citlivosti bradavky, posunutí, narušení schopnosti kojit, prosakování silikonu, hematomy a infekce v ráně, sepse, tromboembolická nemoc, alergická reakce na cizí materiál, koloidní jizevnatění, nespokojenost pacientky.

Kazuistika

1. den - předoperační Pacientka T. J. (*1975) přišla k plánované augmentaci den před operací. Dostavila se na chirurgickou ambulanci, kde byla vyšetřena a přijata k hospitalizaci lékařem. S sebou si přinesla předoperační a mamologické vyšetření. Při příchodu na oddělení se jí ujala sestra, která ji seznámila s právy pacientů, chodem oddělení a sepsala s ní ošetřovatelský záznam. Pacientka neužívá žádnou trvalou medikaci, alergie neguje.

Dokumentační sestra vybrala od pacientky finanční částku za operaci. Lékař naordinoval dietu č. 3, nasadil antikoagulační léčbu (Fraxiparin 0,4 ml s. c.), jako prevenci tromboembolické nemoci a na noc naordinoval Diazepam 10 mg p. o. V odpoledních hodinách jsme pacientce oholili obě axily a poučili ji o nutnosti od půlnoci lačnit a nekouřit, ráno se umýt antibakteriálním mýdlem.

2. den - operační Jednu hodinu před operací jsme pacientce podali ATB (Augmentin 1,2 g i. v.) jako profylaktickou dávku, nasadili elastické punčochy, zkontrolovali vyjmutí kontaktních čoček, případného umělého chrupu, sejmutí šperků a odlakování nehtů. Zdůraznili jsme lačnění a připomněli zákaz kouření. Půl hodiny před výkonem jsme aplikovali premedikaci (Atropin, Prothazin a Dolsin i. m.).

Po návratu z operačního sálu jsme zhodnotili stav vědomí (je zcela v kontaktu), zkontrolovali flexilu (dokapává F1/1 roztok) a operační ránu. Prsy byly staženy elastickou bandáží a z každého prsu byl vyveden jeden Redonův drén. Pacientka si stěžovala na bolesti, proto jsme jí aplikovali Dipidolor i. m. Kontrola TK 3krát za hodinu, později jednou za hodinu, hodnoty vykazovaly normotenzi.

Dvě hodiny po operaci se pacientka směla poprvé napít, což snášela bez zažívacích obtíží. Lékař naordinoval Aescin p. o. a pokračovali jsme v antikoagulační léčbě. Okolo 18. hodiny dokapal poslední infuzní roztok, vyjmuli jsme flexilu a místo vpichu sterilně kryli. Pacientka mohla vstát z lůžka a za pomoci sestry provést toaletu u umyvadla. Opět se objevily bolesti (podán opiát) a mírná subfebrilie (37,3 °C).

3. den - první pooperační Pacientka byla již naprosto samostatná, veškeré úkony prováděla bez dopomoci sestry. Bolesti byly snesitelné, opiát aplikován za celý den pouze jednou. Převaz rány lékař neprovedl, v drénech byl odpad minimální. Nadále ponechána antikoagulační a venofarmakologická (Aescin) léčba. Pacientka byla afebrilní.

4. den - druhý pooperační Lékař převázal rány a vyndal Redonovy drény. Prsa stáhl elastickou bandáží (není vhodné používat podprsenku s kosticí). Pacientce navrhl dimisi, se kterou souhlasí, a poučil ji o dalším postupu léčby, doporučil klidový režim (zhruba měsíc), 14 dní bez fyzické zátěže, plná zátěž po dvou měsících. Doporučil masáž jizvy, aby se nevytvořilo vazivové pouzdro okolo implantátů. Po snídani byla propuštěna do domácího ošetření.

Literatura

Záruba, D., Doležal, T.: Chirurgie pro krásu. Praha, Maxdorf 1999.


Lenka Václavíčková1, Šárka Poláková2 JIP1, chirurgické oddělení2, Nemocnice Frýdlant spol. s r. o. (lenkavaclavickova@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?