Belgie legalizovala eutanazii u dětí

Bouřlivé debaty provázely schvalování zákona, jímž belgičtí poslanci umožnili provést asistovanou sebevraždu u smrtelně nemocných dětí. K hlasitým kritikům legislativy patří i tamní lékaři.

Eutanazie je v zemi u dospělých povolena již 11 let. V roce 2012 ji podle oficiálních statistik využilo 1432 pacientů v terminálním stadiu onemocnění (nejčastěji zvolili k odchodu ze života smrtící injekci aplikovanou lékařem). Oproti roku 2011 to znamenalo 25% nárůst. Většina pacientů, kteří se k eutanazii odhodlali, byla starší 60 let a trpěla nevyléčitelným onkologickým onemocněním.

Zákon umožňující eutanazii u dětí již loni v prosinci schválil belgický senát. Asistovanou sebevraždu je podle něho možné provést pouze tehdy, je-li dětský pacient schopen pochopit význam eutanazie a je dostatečně vyspělý, aby se pro ni mohl rozhodnout. S jeho žádostí musejí souhlasit rodiče či opatrovníci a tým lékařů. Dítě musí být v terminálním stadiu nemoci, která mu způsobuje utrpení, jež není možné zmírnit dostupnými medicínskými prostředky.

Zákon byl schválen poměrně jednoznačně – 86 poslanců hlasovalo pro, 44 proti a 12 se hlasování zdrželo.

Příliš rychlé přijetí?

Rozšíření práva na asistovanou sebevraždu i na pacienty mladší 18 let věku sice podle posledních průzkumů veřejného mínění podporují tři čtvrtiny Belgičanů, proti jeho schválení se však zformovala silná opozice tvořená především lékaři a zástupci náboženských organizací. 160 pediatrů žádalo v otevřeném dopise poslance, aby alespoň odložili účinnost zákona, a varovalo, že dětem chybí schopnost správně pochopit a posoudit eutanazii.

„Z řad laické ani odborné veřejnosti nebyl vyvíjen tlak na uzákonění možnosti eutanazie pro děti,“ je přesvědčen prof. Stefaan Van Gool, který se specializuje na léčbu dětských pacientů s onkologickým onemocněním v univerzitní nemocnici v Lovani. „Není nutné, aby byl zákon přijat a uveden v účinnost tak rychle,“ zdůraznil.

Utrpení nemá věkový limit

Křesťanskodemokratická poslankyně Mia De Schamphelaere, jejíž strana hlasovala proti přijetí legislativy, obvinila poslance podporující kontroverzní zákon, že ignorují medicínské i etické stránky věci kvůli „znepokojující ideologické tvrdohlavosti“. „Je zarážející, kolik spěchu a jak málo zvažování provází tak závažnou věc, která se doslova týká života a smrti,“ uvedla před jednáním parlamentu.

Liberální poslanec Jean-Jacques De Gucht patřící k dlouhodobým zastáncům dětské eutanazie však s odkladem platnosti zákona nesouhlasí. „Návrh je příliš důležitý na to, abychom jej zdržovali. Debata o něm probíhala dlouhodobě a odpovídala závažnosti tématu. Je třeba si uvědomit, že pro lidské utrpení neexistuje věkový limit, a proto chceme přijít s řešením. Každý si k němu může zvolit svůj postoj,“ uvedl Jean-Jacques De Gucht.

Alternativou paliativní péče

Několik dnů před klíčovým hlasováním se v otevřeném dopisu postavilo proti legalizaci eutanazie u dětí také 58 členů Parlamentního shromáždění Rady Evropy, kteří obvinili belgické zastánce této legislativy, že „prosazují nepřijatelnou představu o bezcennosti lidského života, což je v rozporu se samotnými základy civilizované společnosti“.

Debata provázející přijetí zákona spojila i belgické křesťany, muslimy a židy, jejichž představitelé sestavili společné prohlášení, ve kterém vyjádřili „zklamání a lítost nad návrhem zákona“ a vyjadřují přesvědčení, že utrpení nevyléčitelně nemocných dětí může být zmírněno pomocí paliativní péče. „Chápeme utrpení a bezmocnost rodičů, jejichž dítě se potýká s bolestí a umírá příliš brzy. Děti nesmějí být vystaveny utrpení a moderní medicína má prostředky k jeho utišení,“ píše se v prohlášení.

Odejít, dokud jsem člověk

Dětská eutanazie má ovšem zastánce i mezi zdravotníky – byla to právě skupina 16 lékařů, která loni v listopadu vyzývala zákonodárce, aby potřebnou legislativu urychleně přijali. Pediatr univerzitní nemocnice v Bruselu Gerland van Berlaer argumentuje, že zákon stanovuje pro provedení eutanazie u dětí tak přísné a specifické podmínky, že bude aplikovatelný pouze na několik teenagerů v terminálním stadiu onkologického či jiného onemocnění.

„Mluvíme tu o dětech, které jsou doslova na konci svého života. Nemají roky ani měsíce, stejně by zemřely,“ je přesvědčen lékař. „Prosba, s níž se na nás takoví pacienti obracejí, zní:,Nenechejte mě odejít v tak hrozném stavu, nechejte mě zemřít, dokud jsem ještě lidská bytost a mám svou hrdost‘,“ pokračuje dr. van Berlaer.

Otázky a kontroverze

Odpůrci eutanazie rovněž poukazovali na některé kontroverzní případy, k nimž v posledních letech došlo. Minulý rok média přinesla příběh 44letého Nathana (původně Nancy) Verhelsta, kterému byla umožněna eutanazie poté, co prodělal podle svého názoru nepovedenou operaci změny pohlaví, s jejímž výsledkem se nedokázal smířit. Koncem roku 2012 pak eutanazii jako odchod ze života zvolila 45letá hluchá dvojčata vMarc a Eddy Verbessemové poté, co jim lékaři sdělili, že oslepnou.

Eutanazie s asistencí lékaře je povolená ve 4 evropských zemích – Švýcarsku, Nizozemsku, Belgii a Lucembursku. Nizozemsko ji navíc povoluje od 12 let věku. I zde se objevily některé případy vyvolávající znepokojení části laické i odborné veřejnosti – podle oficiálních údajů loni nizozemští lékaři provedli eutanazii u 42 psychiatrických pacientů, zatímco o rok dříve jich bylo 14. Tento nárůst vyvolal spekulace, zda se nejedná o „milosrdné zabíjení“ lidí, kteří se nejsou z podstaty své nemoci schopni rozhodnout o svém odchodu ze života zcela vědomě.

Ohodnoťte tento článek!