Bezpečnost práce sestry v ambulantním zdravotnickém zařízení

Vzhledem ke zkušenostem z praxe jsme se zamyslely nad problematiku bezpečnosti práce sestry v ambulantním zdravotnickém zařízení (ZZ) státního i soukromého typu.

Zajímala nás úroveň informovanosti sester o bezpečnosti práce a o rizicích vyplývajících z výkonu profese sestry. Na základě zjištěných informací jsme vypracovaly informační bulletin, který by zprostředkoval sestrám dostatečné množství informací o dané problematice.

Úvod

K zamyšlení nad problematikou bezpečnosti práce sester pracujících v ambulantním ZZ nás přivedlo hned několik důvodů. V první řadě to byl fakt, že bezpečnost práce sester je vedle bezpečnosti pacientů současnou prioritou či středem zájmu ZZ a je jedním z ukazatelů kvality poskytované zdravotní péče a zároveň ukazatelem vyšší konkurenceschopnosti daného ZZ. Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je spolu s managementem jakosti a environmentálním managementem způsobem jak udržet trvalý rozvoj společností a firem. Uvědomujeme si, že nároky na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče a s tím spojená zodpovědnost sester se neustále zvyšují, kvalita péče je podrobována kritice, je měřena a hodnocena jak samotnými pacienty, tak širokou odbornou veřejností. Podívámeli se však na situaci z druhé strany, z pohledu ses ter, jsme nuceny zamyslet se nad podmínkami, za kterých sestry svoji profesi vykonávají. Je otázkou, zda jsou v praxi ses trám vytvářeny podmínky pro „bezpečnou“ práci, a pokud ano, zda sestry samy svým chováním zvyšují či naopak snižují úroveň vlastní bezpečnosti práce. V praxi se setkáváme s tím, že pojem bezpečnost práce bývá vnímán negativně, někdy vzbuzuje dojem hanlivého výrazu, přestože k zajišťování a sledování bezpečného prostředí na pracovišti sestry vyzývá i Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester.

Co ovlivňuje bezpečnost práce sestry?

Bezpečnost práce sestry ovlivňuje celá řada faktorů. V první řadě je to legislativa České republiky a Evropské unie, počínaje Listinou práv a svobod, ve které se uvádí právo na pracovní podmínky respektující zdraví, bezpečnost a důstojnost člověka, přes Zákoník práce až po Směrnice rady Evropské unie o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti. Dále programy Světové zdravotnické organizace a Ministerstva zdravotnictví ČR, Etický kodex sester a v neposlední řadě konkrétní ZZ, ve kterých sestry pracují. Zde sehrávají významnou roli nejen vnitřní předpisy, ale také pracovní podmínky a firemní kultura dané organizace. Uvědomujeme si ale, že bezpečnost práce sester ovlivňují také sestry samotné, jejich osobní přístup a zodpovědnost.

Oblasti bezpečnosti práce

Oblast bezpečnost práce sester můžeme rozdělit do tří skupin: • intrapersonální (vědomosti, dovednosti, zkušenosti, dodržování nařízení a předpisů), • interpersonální (vztahy – pacient, kolegové, média), • extrapersonální (pracovní prostředí, chemické látky, léčiva, přístroje, záření).

Průzkumné šetření

Zajímal nás výsledek porovnání dodržování zásad bezpečnosti práce mezi různými ZZ (ambulantní pracoviště), oslovily jsme jich 6 (celkově 42 respondentů), z toho 3 státní a 3 soukromá. Z 6 navštívených pracovišť měla 3 nastavený systém řízení kvality a úspěšně se podrobila akreditačnímu šetření Spojené akreditační komise. K realizaci šetření jsme zvolily metodu pozorování a rozhovoru. Zaměřily jsme se na oblasti bezpečnosti práce, které považujeme za kritické, např. používání pracovního oděvu, obuvi a osobních ochranných pracovních prostředků, dodržování bezpečnosti dveří, bezpečnosti informací a dodržování hygienicko-epidemiologických opatření (hygiena rukou, nošení prstenů a konzumace potravin na pracovišti). Dále nás zajímaly faktory ovlivňující dodržování zásad bezpečnosti práce (časový, prostorový, materiální, personální, osobnostní), znalost související legislativy, znalost postupu při poranění ostrým předmětem, postup při poskytování informací médiím a znalost konkrétní osoby pověřené pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v daném zdravotnickém zařízení.

Výsledky šetření

Z důvodu zachování anonymity jednotlivých oslovených pracovišť uvádíme pouze celkové zhodnocení výsledků. Na námi navštívených pracovištích jsme zaznamenaly stoprocentní používání pracovního oděvu a obuvi. U 16 % respondentek jsme zaznamenaly nepoužívání osobních ochranných prostředků – rukavic. Posuzovaly jsme souvislost mezi úrovní dosaženého vzdělání a dodržováním zásad bezpečnosti práce a dospěly jsme k názoru, že stupeň dosaženého vzdělání nelze považovat za „záruku“ dodržování zásad bezpečnosti práce. Dále jsme se dotazovaly sester na jejich názor na důvody nedodržování zásad bezpečnosti práce. Překvapením bylo, že sestry nejčastěji uváděly osobní přístup (osobnostní faktor) a dále prostorové uspořádání pracoviště. Nedostatek personálu, materiálu a času nikdo neuvedl. Zajímavé bylo také porovnání úrovně vědomostí sester z oblasti bezpečnosti práce mezi ZZ se systémem řízení kvality a bez systému řízení kvality. Dobrých výsledků dosáhla i neakreditovaná pracoviště, naopak ne všechna akreditovaná pracoviště byla bez chyby. Za deficitní jsme označily oblast hygieny rukou, včetně nošení prstenů, a znalost postupu při poranění ostrým předmětem.

Shrnutí zjištěných faktů

V průběhu šetření jsme zaznamenaly nežádoucí variabilitu ve způsobu školení sester. V jednotlivých ZZ jsme zaznamenaly metodu e-learningu, metodu přednášky či pouhé „samostudium“ souvisejících předpisů. Domníváme se, že obsah a rozsah školení sester v oblasti bezpečnosti práce je v některých zařízeních příliš obecného charakteru a mnohdy postrádá zaměření na prevenci rizik práce sester. Velkou roli hraje také určitá benevolence vedoucích pracovníků při vyžadování dodržování zásad bezpečnosti práce včetně používání osobních ochranných pracovních prostředků (vlastní příklad, nízká úroveň kontroly, chybějící přehled spotřeby osobních ochranných pracovních prostředků a dezinfekčních prostředků).
Závěrem lze říci, že sestrám-manažerkám doporučujeme vypracovat pro potřebu sester konkrétního zdravotnického pracoviště informační materiál ke zlepšení orientace v dané problematice, pravidelně pořádat přednášky, spolupracovat s technikem BOZP daného ZZ, seznamovat ses try s novými postupy a důsledně vyžadovat jejich dodržování.

O autorovi| Mgr. Klára Staňková, I. klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, Všeobecná fakultní nemocnice Praha, klara.stankova@vfn.cz, PhDr. Viera Hulková, Ph. D., Vysoká škola zdravotnictva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava, viera.hulkova@centrum.sk

Ohodnoťte tento článek!