Brněnský workshop CMG – Neúčinná nákladná léčba nebude hrazena

Koncem listopadu se v Brně uskutečnil Farmakoekonomický workshop České myelomové skupiny (CMG). Na průběh akce jsme se zeptali koordinátora odborného programu, šéfa CMG a přednosty Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava profesora MUDr. Romana Hájka, CSc.

Podle jeho slov je workshop už tradiční akcí, na níž se řeší reálné a aktuální věci k problematice úhrady krevního nádoru. Avšak řada problémů je obecných a má platnost pro celou hematoonkologii, onkologii, a také obory jako jsou revmatologie a neurologie, kde se používají tzv. centrové léky.

„Na workshopu jsme nejprve stručně prezentovali výstupy z Registru monoklonálních gamapatií (RMG), který je dnes považován za asi nejkvalitnější registr mnohočetného myelomu na světě. O jeho výstupy je velký zájem. Druhá část měla vztah k registru a týkala se léků, které dostaly označení VILP, tedy vysoce inovativní léčebný prostředek. Ze zákona musí každá nemocnice ke každému VILP zasílat průběžně data do Svazu zdravotních pojišťoven. Jen díky dobré koordinaci se podařilo dohodnout, že budeme pro jednotlivé nemocnice generovat data z RMG registru. Dává to logiku, neboť jednotlivé nemocnice data do RMG zadávají. Ale vyžadovalo to několik právních kroků, nastavení smluv a transferu dat. Poděkování patří hlavně vedení Svazu zdravotních pojišťoven, že to dopadlo dobře,“ přibližuje profesor Hájek. Ve třetí části programu účastníci řešili risk-sharing a cost-sharing programy, které by podle doktora Hájka lékaři mohli a měli aplikovat u mnohočetného myelomu.

Úspora 160 milionů

„Nejvíce mě zaujala zmíněná třetí oblast. Vypočítali jsme na reálných datech, že když s takovým modelem budou souhlasit zdravotní pojišťovny i farmaceutické firmy, uspoříme asi 160 milionů korun za jeden rok. Možná, že se to zdá někomu málo, ale jde jen o jednu méně frekventovanou diagnózu. Především jde však o jednoduchý princip, jenž nestojí ani korunu: dva první cykly zadarmo jako test a pokud se jeví, že lék bude účinný, je léčba dále hrazena zdravotní pojišťovnou. Jinými slovy, nebudeme vysoce nákladnou léčbu hradit tehdy, když není účinná. Mohu jen doufat, že se naše energie vložené do této aktivity se zúročí,“ míní profesor Roman Hájek.

Dostupnější léčba na Moravě

Jak si stojíme v léčbě myelomu v porovnání s ostatními státy? Podle Romana Hájka doposud držíme vysoký standard a důležité je, že celoplošně. „Při stoupajících nákladech na centrové léky jsme museli konstatovat, že léčba není stejně dostupná pro naše spoluobčany ve všech centrech v České republice. Snad mohu říct, že na Moravě je dostupnost lepší než v Čechách, což má několik důvodů, o kterých víme,“ konstatuje profesor Hájek.

Podle jeho dalších slov je osvěta mnohočetného myelomu dobrá. „A snad i dostatečná. Samozřejmě, může být lepší. Myslím ale, že nám schází jiná osvěta, zejména pro nemocné – týkající se financování jejich zdraví. Tvrdit, že vše je zadarmo a že vždy jako nemocný dostanu tu nejlepší léčbu, je sice možné, ale stále více a více se dané tvrzení dostává do konfliktu s realitou. V důsledku je nejvíce stresován lékař – v daném případě specialista předepisující drahé léky. A to není dobře, protože dobrých specialistů naše země nemá mnoho.“

Proč to nechápeme u nás?

Na otázku, kde cítí největší současný problém ve svém oboru, říká profesor Hájek, že by samozřejmě mohl mluvit o nedostatečném financování. „Řeknu však něco jiného. Náš obor a obecně celé zdravotnictví má před sebou vážný personální problém. Personální nouze již nastala, ale skutečně zásadní a velký problém začne v krátkodobém horizontu. Nevidím žádné řešení, které by bylo realizováno a mohlo by stav upravit. Už to dokonce není ani o penězích – pokud se nebavíme, že plat zvýšíme dvakrát až třikrát. Lékařské fakulty nejsou nijak motivovány, aby zvýšily počet přijímaných studentů. Nebo přesněji – všem by se líbilo, kdyby to udělaly, ale zadarmo. To se jistě nestane. Trvá odliv lékařů do zemí na západ od našich hranic a v České republice také aktivně působí řada agentur, které takový odchod snadno zorganizují. Je tak jasné, že v takovém případě musí být otevřen i příliv lékařů z východu do České republiky. „Jde o Slovany, přizpůsobili by se velmi rychle. Když situaci pochopili v Polsku, proč to nechápeme u nás? Byrokratické nastavení v České republice všechny odradí, respektive jde o otázku dvou let, než někdo projde všechny vyžadované procedury a může začít pracovat. A to nemůže fungovat! Lékařské fakulty i příslušné univerzity by měly okamžitě dostat speciální jasně definované peníze navíc s cílem navýšit počet přijímaných studentů. Víme, že opatření se projeví nejdříve za sedm let,“ varuje profesor Hájek.

Česká myelomová skupina:

Česká myelomová skupina (Czech Myeloma Group) působí od roku 1996. V rámci svého poslání se snaží v České replice zorganizovat u mnohočetného myelomu klinické aktivity na standardní světové úrovni a poskytnout tak nemocným optimální péči i rychlou dostupnost nejperspektivnějších postupů. Pro urychlení svých cílů v podmínkách České republiky se CMG rozhodla založit 5. listopadu 2001 nadační fond, jehož koordinujícím a zakládajícím centrem je Interní hematoonkologická klinika ve Fakultní nemocnici Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno.

Základní cíle nadačního fondu jsou:

• podpora výzkumu v oblasti mnohočetného myelomu – preklinického i klinického, • vytváření podmínek pro spolupráci výzkumníků a lékařů České republiky v oblasti mnohočetného myelomu, • vytváření podmínek pro profesionální poskytování informací nemocným a jejich blízkým.

Plazmatické buňky
Normální protilátky
Červená kostní dřeň
Žlutá kostní
Abnormální plazmatické buňky
Abnormální plazmatické buňky

Ohodnoťte tento článek!