Bude nový model vzdělávání sester dostatečný?

V souvislosti s projednávanou novelou zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, si některé střední zdravotnické školy posteskly, že jim kvůli přípravě žáků ke státním maturitám někdy chybí dostatečný prostor pro výuku odborných předmětů.

Zeptali jsme se pedagogů, zda dosavadní systém výuky na středních zdravotnických školách (+ 1 rok studia na VOŠ) může podle jejich názoru poskytnout dostatečnou průpravu pro výkon povolání sestry a jakým způsobem lze výuku zkvalitnit.

Sestra má být vzdělaná

PhDr. Zuzana Pohlová, Střední zdravotnická škola Ruská, Praha 10:

„Domnívám se, že současná středoškolská výuka je pro zdravotnické asistenty dostatečně náročná i s přihlédnutím ke specifikům této generace. Státní maturita pak poskytuje absolventům ukončené středoškolské vzdělání, získaná odbornost je opravňuje k odpovídajícím kompetencím ze zákona a v zásadě i odpovídá momentálním možnostem žáků. Statistická úspěšnost u maturitních zkoušek na středních odborných školách odráží skutečnost, že připravované roční studium na vyšší škole je nedostačující. Žák nebude mít možnost si odbornou problematiku osvojit, prohloubit a upevnit, což se po absolvování negativně promítne do kvality péče poskytované klientům-pacientům.

Domnívám se, že právě současné vzdělávání na vyšších odborných školách a především vysokoškolská bakalářská studia udržují vysoký trend náročné ošetřovatelské profese, která je finančně sice nedoceněná, ale veřejností poměrně prestižně hodnocená. Nastavený systém vzdělávání nelékařských profesionálů je u nás již řadu let kvalitní a funguje. Navrhovaný způsob ošetřovatelského vzdělávání je zřejmě i světovým unikátem, země hospodářsky slabší se k němu neuchylují, a pro nás by se tím uzavřela i možnost mezinárodní spolupráce. Připomínám, že už Florence Nightingalová říkala, že sestra má být ‚vzdělaná, tvořivá a inteligentní‘.“

Zkrácení délky studia přiláká zájemce

Mgr. Leona Machková, ředitelka Střední zdravotnické školy Beroun:

„Co se týče státních maturit, povinnost maturovat navíc z matematiky (školní rok 2020/2021) bude znamenat zvýšení počtu neúspěšných absolventů. Velmi nás to trápí, protože řada z nich patří mezi vynikající žáky po odborné, profesní stránce a jistě by v praxi mohli být pro ošetřovatelský tým přínosem.

Pokud by střední zdravotnické školy byly osvobozeny od nesmyslné povinnosti maturity z matematiky, domníváme se, že by se zvýšil i zájem uchazečů o studium. Vzhledem ke krizi ve zdravotnictví a k alarmujícímu nedostatku zdravotnických pracovníků si už nemůžeme dovolit žádné chybné kroky v nastavení vzdělávání na těchto odborných školách.
Studium 4 + 1 (na VOŠ) by mohlo personální krizi zastavit. V současné době je Rámcový vzdělávací program (RVP) na SZŠ pro tento model studia nedostatečný. Zahrnuje jen základní ošetřovatelskou péči. Je nutné, aby se RVP změnil a následně si školy mohly nastavit školní vzdělávací program na jiné úrovni. Studenti by si tak mohli rozšířit odborné znalosti, dovednosti a návyky v poskytování ošetřovatelské péče. S nastavením uceleného vzdělávacího programu 4 + 1 by se zvýšila kvalita odborné výuky a přípravy na povolání, jejichž výstupem by byly sestry připravené na ošetřovatelskou praxi. Bohužel návrh nového modelu vzdělávání má řadu nedořešených trhlin, pro realizaci v praxi velmi zásadních. Nicméně zkrácení doby studia by zcela jistě přilákalo větší množství zájemců o úctyhodné a na trhu práce tolik potřebné povolání sestry.“

Základem je tříleté odborné studium

PhDr. Irena Nerudová, VOŠZ a SZŠ Praha 1, Rehabilitační nemocnice Beroun:

„Model 4 + 1 se v aktuální situaci možná hodí k dokončení vzdělání zdravotnických asistentů, aby mohli pracovat samostatně, ale jinak vhodný není. Pro doplnění 1 roku studia bude nutné koncipovat studium

v úzké spolupráci se zdravotnickými zařízeními, jinak se obávám, že nebude úspěšné. Tento model však neřeší nízký věk jedince při vstupu na střední zdravotnickou školu (15 let) ani kombinaci velké šíře předmětů – všeobecně vzdělávacích a odborných. Pět let je navíc dlouhá, neekonomická doba studia. Stesk některých středních zdravotnických škol na nedostatečný prostor pro výuku odborných předmětů je oprávněný. Navíc žáci nevědí, co se mají učit dříve, jestli ošetřovatelství, nebo všeobecně vzdělávací předměty – například český jazyk a matematiku. Vstupují do zdravotnického vzdělávacího systému na konci pubertálního a na začátku adolescentního vývojového období – tedy jako psychicky a sociálně nezralí jedinci. Je to příliš brzy na rozhodnutí pro tak psychosomaticky zátěžové povolání, jako je profese sestry. Navíc kombinace všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů není dobrá.

Systém vzdělávání všeobecných sester má od roku 1990 jasně stanovenou vizi a strategii, která zahrnuje odborné vzdělávání sester na vyšší odborné škole zdravotnické – VOŠZ (základna s největším počtem studentů), bakalářský stupeň (menší počet studentů s jasnými kompetencemi a pravomocemi) a magisterský stupeň pro management a pedagogy (menší počet studentů s jasnými pravomocemi a kompetencemi). Základ tedy tvoří tříleté odborné studium diplomované všeobecné sestry na VOŠZ (do školy nastupují 18letí studenti) v úzké spolupráci se zdravotnickými zařízeními.“

Ohodnoťte tento článek!