„Bulovce“ je už pětaosmdesát

Jedna z největších nemocnic u nás, pražská Nemocnice Na Bulovce, na konci června oslavila 85 let od svého vzniku. Účastníci oslav si připomněli i její pohnutou historii, součástí výročí vzniku nemocnice bylo také odhalení pamětní plakety „Velká Vaceška“.

Ke svému zvláštnímu názvu nemocnice přišla díky příjmení jednoho z historických majitelů vinic, které zde kdysi bývaly, hraběti Bernardu Bullemu z Bullenau, jenž tu vybudoval i barokní zámeček. Právě ten začal později sloužit jako vojenský lazaret. Po skončení první světové války byl vypracován program stavby nové veřejné nemocnice. Stavět se začalo v roce 1925 a již v roce 1931 byla Nemocnice Bulovka slavnostně otevřena. Ceremoniálu provázejícího tuto akci se tenkrát zúčastnila řada významných hostů v čele s primátorem Prahy JUDr. Karlem Baxou, kterého doprovázeli ministři a mnoho vynikajících lékařů a dalších odborníků. Všichni měli možnost obdivovat nové zdravotnické zařízení, ojedinělé nejen svým technickým či personálním vybavením.
Nová nemocnice byla schopna v rámci svých takřka osmi set lůžek zajistit skutečně komplexní a vysoce odbornou lékařskou péči a okruh své působnosti neustále rozšiřovala. Vzniklo zde první specializované urologické oddělení v Československu, v tuberkulózním pavilonu byl zřízen Ústav pro studium tuberkulózy při Univerzitě Karlově. Brzy přestala původní lůžková kapacita stačit narůstajícímu počtu pacientů a bylo přistoupeno k dalšímu rozšíření nemocnice na 900 lůžek.

Nemocnice v protinacistickém odboji

V době druhé světové války byla „Bulovka“ známá po celé zemi. Týmem lékařů a sester z Berlína zde byl po atentátu operován říšský protektor Reinhard Heydrich. Areál nemocnice hlídaly stovky příslušníků SS. 4. června 1942 brzy ráno Heydrich zemřel, údajně na celkovou sepsi. Válečné období představovalo těžkou zkoušku také pro zaměstnance nemocnice. Mnoho z nich bydlelo na svých odděleních a nesmělo se bez vědomí primářů vzdalovat, sestry se nesměly ani vdávat. Byla zavedena týdenní 56hodinová pracovní doba.
Navzdory těmto opatřením se nemocnice aktivně účastnila odboje. Během okupace se v jejích prostorách skrývalo mnoho lidí, kterým hrozilo zatčení, byly odtud také tajně zasílány léky a zdravotnický materiál odbojářům. Svou pomoc poskytla i během Pražského povstání v květnu 1945. Těžkou válečnou etapu dějin nemocnice dodnes připomínají pamětní desky a název chirurgického pavilonu, který nese jméno po gestapem umučeném MUDr. Bohumíru Budínovi.
Jako pozůstatek studené války se v nemocnici nachází bunkr, který se začal stavět na začátku 50. let jako úkryt pro nemocné i zdravotníky pro případ jaderné války. V roce 1955 byla v nemocnici otevřena jedna z prvních infekčních klinik v Evropě. V 70. letech se nemocnice zařadila mezi pětici pražských fakultních nemocnic a nesla nový název – Fakultní nemocnice Na Bulovce. Dodnes je (i přes „odfakultnění“ z roku 2012) výukovým pracovištěm všech tří pražských lékařských fakult.

Významní gratulanti

Popřát Nemocnici Na Bulovce k jejím 85. narozeninám přišli na konci června kromě ředitelky nemocnice Andrey Vrbovské také Aleš Kacl, potomek původních vlastníků usedlosti Velké Vacešky, která zde kdysi stála, náměstek pro ekonomiku a přímo řízené organizace ministra zdravotnictví Petr Landa, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková, poradce ministra zdravotnictví Jiří Paděra, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Robert Grill a zástupce ředitele odboru zdravotnické služby GŘ Vězeňské služby Michal Sičák.
Součástí připomínky vzniku Nemocnice Na Bulovce bylo odhalení pamětní plakety „Velká Vaceška“ v parčíku před chirurgickým pavilonem. Nemocnice tak pomohla vrátit název jedné z několika vinic a usedlostí, na něž se už dávno zapomnělo, i když v minulosti byly významnou součástí území, na kterém se dnes nachází nemocnice.

Odhalení pamětní desky a oslav se zúčastnil i potomek původních vlastníků vinice Aleš Kacl se synem.

Ohodnoťte tento článek!