České zdravotnictví je nestabilní, pacientům pomůže Index zdraví zdravotních pojišťoven

Přestože prožíváme mimořádně příznivé hospodářské období, systém veřejného zdravotního pojištění není schopen tvořit žádné rezervy. Výdaje celého systému rostou ještě rychleji než příjmy a všechny dodatečné finanční prostředky se hned zase spotřebují. Výsledkem takového hospodaření je, že i v ekonomicky příznivých časech se netvoří žádné finanční rezervy. Co se tedy bude dít až přijde krize?

Hrubý domácí produkt roste o 4,7 %, máme zároveň nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a průměrná mzda již přesáhla hodnotu 29 300 Kč. To v kombinaci s rostoucími odvody za státní pojištěnce pomáhá systému veřejného zdravotního pojištění k získávání dodatečných zdrojů. V roce 2017 tak celý systém bude hospodařit s rekordní sumou 277 miliard korun.

Tržní ekonomiky, mezi které patří i ta česká, se ovšem vyvíjejí v cyklech. S jistou mírou nadsázky lze tedy říci, že ten, kdo v kapitalismu předpovídá krizi, se nikdy nesplete. Z tohoto důvodu by všechny systémy měly být nastaveny tak, že v dobách hojnosti tvoří rezervy. Bohužel systém veřejného zdravotního pojištění se tak nechová, a i nyní sotva vyjde s penězi. Navíc podle stávajícího návrhu úhradové vyhlášky bude zdravotnictví už příští rok zřejmě jednu miliardu v minusu.

Skvělé časy a stejně jsme na nule

S tím, jak bude postupovat demografická situace v České republice a pacienti se budou dožadovat stále nákladnější péče, je zřejmé, že současný zdravotní systém nedokáže obstát. Je zcela zásadní, aby byly provedeny systémové změny, které zajistí dodatečné finanční prostředky. Zároveň s tím je nutné vyvíjet tlak na zdravý životní styl a prevenci, aby se nemusela ve zvýšené míře poskytovat zdravotní péče spojená s civilizačními chorobami. V neposlední řadě bude nutné hledat úspory v efektivnějším fungování systému. Tomu jistě pomohou moderní technologie, elektronizace a dobré příklady ze zahraniční praxe.

Přestože se o nutnosti změn mluví již dlouho, žádná konkrétní opatření, která by situaci výrazně zlepšila, zatím na stole nejsou. Z toho důvodu bude pro pacienty zásadní, jak se v systému, kde docházejí peníze, budou chovat jednotlivé subjekty. Klíčovou roli přitom sehrávají zdravotní pojišťovny, které proplácejí zdravotní péči. Jak se má ale pacient v tomto složitém systému orientovat?

Index zdraví zdravotních pojišťoven

Ve spolupráci s Platformou zdravotních pojištěnců připravujeme Index zdraví zdravotních pojišťoven, jenž sleduje jejich finanční situaci na základě údajů zdravotně pojistných plánů. Index se tedy snaží o maximální možnou míru objektivity nad tvrdými čísly a abstrahuje od subjektivních průzkumů mínění obecné i odborné veřejnosti.

Dnešní realita je taková, že se jednotlivé zdravotní pojišťovny od sebe liší jen minimálně. Možnost vzájemně si konkurovat je zákonem omezená na minimum. Jde hlavně o nabízení preventivních programů, které si už z podstaty věci musí být vzájemně podobné. Není proto divu, že v národě houbařů vykazuje každá pojišťovna mezi nejčastěji čerpanými bonusy zejména očkování proti klíšťové encefalitidě. Oblíbené bývají i příspěvky na plavání nebo v poslední době stále populárnější dentální hygiena. Jakmile se ovšem ekonomika přehoupne do recese, což se dříve, či později stane, bude schopnost pojišťoven vyrovnat se s takovým stavem zcela zásadním měřítkem, podle něhož si pojišťovnu zvolit.

Letos jsme vyhlásili již třetí ročník Indexu. Kritéria hodnocení zůstávající stejná jako v ročníku minulém a velmi podobná s ročníkem prvním. Právě po prvním hodnocení jsme na základě konzultací s širokou odbornou veřejností systém hodnocení mírně upravili, aby reflektoval relevantní odborné připomínky. Již po třech ročnících lze říct, že zdravotní pojišťovny vykazují vysokou míru setrvačnosti. Výsledky na předních místech Indexu jsou si totiž velmi podobné.

Aktuálně jsme jako finančně nejzdravější vyhodnotili Oborovou zdravotní pojišťovnu (OZP), následovanou Zaměstnaneckou pojišťovnou Škoda (ZPŠ) a Revírní bratrskou pokladnou (RBP). Druhý ročník vyhodnotil jako nejlepší ZPŠ, jíž sekundovala OZP. Na třetím místě pak remizovaly Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) a Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP ČR). V prvním ročníku Indexu se o první místo podělily ZPŠ a OZP, které na třetím místě doplnila VoZP.

Co Index hodnotí

Zdravotní pojišťovny jsme hodnotili celkem v osmi kritériích. Sledovali jsme počet pojištěnců na jednoho zaměstnance pojišťovny. Přibližně totiž platí, že čím méně pojištěnců připadá na jednoho zaměstnance, tím více času se může zaměstnanec věnovat pojištěncům. To při určité generalizaci napovídá, jaký komfort zdravotní pojišťovna poskytuje svým klientům při vyřizování administrativních i jiných náležitostí. V tomto ukazateli nejlépe dopadla VZP ČR.

Zaměřili jsme se také na kumulovaný rozdíl příjmů a výdajů za pět po sobě jdoucích let jak v absolutních číslech, tak v přepočtu na jednoho pojištěnce. Ukazatel říká, zda zdravotní pojišťovny dokážou dlouhodobě hospodařit s vyrovnanými rozpočty, což hraje důležitou roli v otázce finanční stability. V uvedeném hodnocení dopadla nejlépe VZP ČR, a to díky zlepšenému hospodaření v posledních letech.

Hodnotili jsme také relativní nárůst výdajů neboli změnu výdajů v posledním sledovaném roce. Velikost těchto prostředků má totiž dopad na proplácení zdravotní péče. Zde byla nejlepší OZP. Do hodnocení rovněž vstupují i výdaje na preventivní péči. Jak absolutně, kde je v žebříčku na prvním místě ZPŠ se 175 korunami na pojištěnce, tak relativně, tedy v tom, jak se náklady mění vůči poslednímu sledovanému roku. Nejvyšší nárůst (o více než 89 %) má ČPZP.

Z hlediska okamžité mobilizace finančních prostředků zdravotních pojišťoven je také důležitý ukazatel peněžních prostředků přepočtených na jednoho pojištěnce. Tento indikátor vypovídal pro ZPŠ. Finanční zásoba ve dnech výdajů na péči pak naznačuje, jak mohou být jednotlivé zdravotní pojišťovny ochotny proplácet vykázanou péči za své pojištěnce různým zdravotním zařízením. Nejlépe dopadla RBP, jež má finanční zásobu na 34 dní.

Hudba budoucnosti

Programy většiny politických stran před volbami slibovaly možnost větší individualizace nabídky zdravotního pojištění. Zjednodušeně řečeno: kdo žije zdravě, mohl by dostat možnost platit míň, kdo se o své zdraví nestará, by měl platit víc. To je něco, po čem volá s větší či menší mírou opatrnosti i většina zdravotních pojišťoven. Zda se skutečně dočkáme individuálních zdravotních plánů, je otázkou budoucnosti. Rozhodně by to bylo zásadní kritérium nejenom pro Index zdraví zdravotních pojišťoven, ale zejména pro pojištěnce při výběru pojišťovny.

Dnes už je ale jasné, že bez hlubokých reforem bude české zdravotnictví velmi brzy generovat vysokou ztrátu, kterou zaplatí daňoví poplatníci. Ať už ve vyšším výběru pojistného, nebo ve vyšších daních, jež stát do zdravotnictví přesune. Z makroekonomického hlediska by pak bylo velmi nevhodné, aby vyšší daně či odvody zasáhly do vývoje hospodářství v období ekonomické krize. Současné nastavení systému však právě tuto časovanou bombu v sobě skrývá.

O autorovi| Ing. Štěpán Křeček, MBA, ekonom Národohospodářské fakulty VŠE v Praze

Štěpán Křeček a Kateřina Polcrová

Ohodnoťte tento článek!