Český národní registr dárců dřeně

V databázi Českého národního registru dárců dřeně už je 50 tisíc lidí a jejich počet přibývá. Je to i výborně vedeným náborem.

Dárců jako ve Švýcarsku nebo Skandinávii

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) založil průkopník transplantací kostní dřeně v ČR, tehdejší primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Vladimír Koza. Stejně jako tehdy, v roce 1992, i nyní jsou k transplantaci kostní dřeně indikování především pacienti s akutní leukemií. V současné době je v registru se sídlem v Plzni 50 tisíc potenciálních dobrovolných dárců, v registru v pražském IKEM je jich zapsáno 20 tisíc. Celkově je co do počtu registrovaných česká situace srovnatelná se Švýcarskem nebo severskými zeměmi. Při přepočtu potenciálních dárců na počet obyvatel patříme mezi úspěšné země.

Letos 6 tisíc nových dárců

Entuziasmus a snaha nezištně pomoci lidem ze zákeřné nemoci zpět ke zdraví se znatelně zvyšuje. „V posledních letech došlo k výraznému počtu nárůstu dárců. Bývalo to běžně 1500 až 2000 lidí ročně, ale loni jsme jich měli 4500 a za letošek to bude 6 000,“ říká ředitel ČNRDD Daniel Pagáč.
Velkým letošním úspěchem registru je výsledek celostátní kampaně na podporu dárcovství kostní dřeně, kterou realizoval ve spolupráci s Policií ČR. Do kampaně se úspěšně zapojila Hudba hradní stráže a Policie ČR čtrnácti benefičními koncerty spojenými s osvětou i vlastním náborem dárců dřeně. Jen z řad policistů přibylo do registru 1500 z oněch nově zapsaných. Velkého ocenění se ČNRDD dostalo i tím, že se patrony programu dárcovství kostní dřeně stali operní pěvkyně Eva Urbanová, biskup Václav Malý a herec Ondřej Vetchý.

Akreditace světové úrovně

„Naše činnost by se dala shrnout do čtyř částí. Primární je vlastní nábor potenciálních dárců. U těch, kteří se přihlásí, následuje vyšetření transplantačních znaků. Třetím krokem je zařazení do databáze, to znamená do registru. Čtvrtým typem činnosti je zajišťování distribuce kostní dřeně, respektive krvetvorných buněk, od dárce k příjemci,“ vypočítává Daniel Pagáč.
Důkazem kvality práce tohoto registru je i obhájení akreditace Světové asociace dárců dřeně (WMDA) letos na podzim. Podle Daniela Pagáče k tomuto úspěchu přispěli nejen vlastní zaměstnanci registru, ale i partneři z dárcovských a transplantačních center. Akreditací tak vysoké úrovně se v současné době může pyšnit pouhých 16 národních registrů na světě z celkového počtu 70. ČNRDD je stále jediný ve střední a východní Evropě, kdo toto prestižní ocenění má.

Ohodnoťte tento článek!