Co nového v onkologii

Další z odborných vzdělávacích seminářů divize Medical Services Mladá fronta, a. s., tentokrát na téma Novinky v onkologii, proběhl koncem dubna v pražské Žižkovské věži. Garantem odborného programu byla primářka Onkologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.

Odborníci z téže kliniky poskytli přehled současných diagnostických a léčebných možností se zaměřením na novinky a trendy v léčbě nejčastějších zhoubných nádorů.

Efektivní screening

Karcinom prsu, o němž informovala prof. Abrahámová, tvoří 25 % všech maligních nádorů. V současnosti žije v ČR s touto diagnózou téměř 80 tisíc žen, incidence nádoru trvale stoupá. Příznivé je, že díky screeningu stoupá záchyt časných stadií karcinomu a klesá mortalita, bohužel však neklesá záchyt pokročilých stadií 3 a 4, jak zdůraznila onkoložka.
V léčbě těchto nádorů se uplatňuje chirurgický přístup, radioterapie, hormonální, chemická a biologická terapie. V rozhodování o léčebném přístupu se přihlíží k rozsahu onemocnění, biologickým faktorům (hormonální receptory ER, PgR, HER2), předchozí léčbě a typu odpovědi, předpokládané délce přežití bez nádorového onemocnění, vztahu k menopauze, věku a preferencím pacientky a dostupnosti léčby. K významnému zlepšení prognózy a prodloužení života řady pacientek došlo po zavedení cílené biologické léčby. Prof. Abrahámová dále shrnula výsledky s léčbou trastuzumabem a informovala o dalších užívaných molekulách, jako je lapatinib, bevacizumab, pertuzumab, eribulin mesilát a další, včetně efektu jejich kombinací.

Malignita s nejhorší prognózou

Karcinom ovarií představuje gynekologickou malignitu s nejhorší prognózou. Ačkoli za posledních 20 let je jeho incidence stabilní, u 2/3 pacientek je zachyceno až pokročilé stadium, s velkým rizikem relapsu nemoci. Pro nádor je charakteristické bezpříznakové období růstu tumoru v dutině břišní, které je důvodem pokročilosti nálezů v době diagnózy. Bohužel dosud neexistuje efektivní a spolehlivá screeningová metoda. Díky současné léčbě se však medián přežití prodloužil ze 17 na více než 65 měsíců.
Léčebné možnosti, prognostické a rizikové faktory a klinické projevy shrnula MUDr. Zuzana Donátová. Pro úspěch léčby je významný chirurgický výkon s absencí rezidua a provedení lymfadenektomie. Z farmakoterapie se uplatňuje zejména chemoterapie a nově i biologická léčba bevacizumabem v první linii, která vede k významnému prodloužení přežití bez progrese ve srovnání s chemoterapií.

Nutnost včasného záchytu

S možnostmi léčby karcinomu ledvin seznámil přítomné doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph. D. Incidence tohoto nádoru narůstá, příznivá je však skutečnost, že jej lze snadno zachytit v časném stadiu pomocí ultrasonografie. Ve stadiu I a II je přitom 5leté přežití 90 %.
Léčba vyžaduje parciální, eventuálně radikální nefrektomii, v posledních letech se pak dostává do popředí cílená léčba (sunitinib, pazopanib, sorafenib, axitinib…), která zatím neprodlužuje přežití pacientů, ale zlepšuje kvalitu jejich života.

Nejčastější zhoubný nádor v ČR

Doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph. D., se ve své prezentaci věnoval kolorektálnímu karcinomu, který je nejčastějším zhoubným nádorem v ČR. V léčbě se uplatňují dle rozsahu a stadia onemocnění chirurgické přístupy, radiochemoterapie, adjuvantní chemoterapie i cílená terapie (bevacizumab, cetuximab, panitumumab). Výběr cílené léčby se odvozuje od přítomnosti biomarkerů a vhodnosti k léčbě protilátkami anti-EGFR a anti-VEGF.
Doc. Dvořák představil také výsledky studií s dvěma nedávno schválenými molekulami pro léčbu metastatického karcinomu – afliberceptem a regorafenibem.
Pro časný záchyt kolorektálního karcinomu a prekanceróz je významný screening, který probíhá v ČR plošně a je realizován prostřednictvím testu na okultní krvácení ve stolici a/nebo kolonoskopickým vyšetřením. Význam má též dispenzarizace pacientů po léčbě karcinomu kolorekta. Studie ukazují, že i po optimální léčbě tohoto nádoru je 30–50% riziko recidivy, přičemž 80 % recidiv vzniká do 3 let od ukončení léčby.

Smutné prvenství

Bronchogenní karcinom zaujímá v České republice 1. místo v úmrtí na zhoubné nádory u mužů a 2. místo u žen. Zhruba u čtvrtiny pacientů je diagnostikován před 60. rokem života. Z hlediska klinické praxe se plicní karcinomy dělí na malobuněčné (small cell lung cancer, SCLC) a nemalobuněčné (non-small cell lung cancer, NSCLC). Toto dělení má prognostický význam a určuje přístup k léčbě.
O možnostech zejména cílené léčby NSCLC informovala MUDr. Markéta Černovská z Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice. Jak v úvodu uvedla, se stávajícím označením nemalobuněčný karcinom si již nevystačíme, neboť nové léčebné postupy jsou odlišné pro jednotlivé subtypy NSCLC a vyžadují přesnou morfologickou klasifikaci a genetické testování. Léčba tohoto karcinomu se tedy odvozuje od klinického stadia, histologického

MUDr. Zuzana Donátová

nálezu, molekulárních prediktorů a respektuje princip individualizované terapie.
Z léčebných modalit se uplatňuje chirurgická resekce, neoadjuvantní chemoterapie, radioterapie a cílená léčba. Přednášející se dále podrobněji zaměřila na léčbu tyrosinkinázovými inhibitory (erlotinib, gefitinib, afatinib, crizotinib) a cytostatiky (pemetrexed) a možnostmi imunoterapie nemalobuněčného karcinomu.

Overdiagnosis a overtreatment Karcinom prostaty je jeden z nejčastějších zhoubných nádorů. V posledních letech se výrazně zvýšila incidence zejména nižších stadií onemocnění, mortalita se však prakticky nezměnila. Za vyšším výskytem této diagnózy stojí především vyšší počet prováděných vyšetření specifického prostatického antigenu (PSA), jakož i vyšší počet transuretrálních resekcí (TURP) pro benigní hyperplazii prostaty.
O otázkách diagnostiky a léčby referoval MUDr. Radek Zapletal. V posledních letech se hodně diskutovalo o otázce plošného odebírání PSA s cílem včasné diagnostiky karcinomu prostaty. V současnosti převažuje konsensus odborných společností, že plošný screening není vhodný, neboť vede k tzv. overdiagnosis a overtreatment, jejímž důsledkem je zbytečná toxicita léčby a zhoršená kvalita života léčených jedinců. U rizikových jedinců se zvýšenou hodnotou PSA se proto doporučuje vyčkávat a volit přístup aktivního sledování.
Základem léčby je radikální prostatektomie, dále se uplatňují radioterapie, hormonální léčba a další léčebné modality dle pokročilosti nálezu.
Součástí konference bylo také satelitní sympozium, v průběhu kterého prof. Abrahámová představila přípravky společnosti Novartis určené pro léčbu vybraných malignit (dabrafenib, pazopanib, everolimus, eribulin…). Přednášející se zaměřila také na výsledky recentních studií s těmito léky.

Docent Tomáš Büchler
Docent Josef Dvořák
Profesorka Jitka Abrahámová

Ohodnoťte tento článek!