Čtyři miliardy za české děti ze zkumavky

Část lékařů, kteří se věnují léčbě neplodnosti prostřednictvím asistované reprodukce, volá po veřejných datech, jež by srovnala kvalitu, cenu a efektivitu poskytované péče v oboru.

nadužívání léčebných reprodukčních cyklů. Žebříček porovnání kvality a nákladů by mohl zamezit Zástupci privátních subjektů asistované reprodukce se obávají, že by hodnocení kvality zkreslovali starší pacienti, kteří potřebují nákladnější léčbu.

Z asistované reprodukce se podle kritiků stal v Česku výnosný byznys. Více žen totiž rodí až po třetím decenniu, kdy již potřebují léčbu. Za terapií neplodnosti přijíždějí také cizinky, láká je kvalita i přijatelná cena. Čtyři desítky center v ČR provedou za rok 30 tisíc léčebných cyklů. Část lékařské veřejnosti chce regulaci byznysu, jsou pro zavedení kritérií, která by hodnotila kvalitu a úspěšnost center.

Kolik platí pacienti

Problém s plodností má v ČR až pětina párů, před 25 lety to bylo jen 6–8 %. Důvodem je podle vedoucího lékaře Institutu reprodukční medicíny Unica Jana Štencla rostoucí věk prvorodiček – v roce 1989 dosahoval 22,5 let, loni 28,2 let. Přibylo přitom žen, které rodí poprvé po dosažení 35 let věku. Právě stárnutí pacientek je hlavním důvodem toho, že rychle přibývá cyklů k získání vajíčka od dárkyně a k příjmu darovaného vajíčka.

Zdravotní pojišťovny hradí ženám léčbu neplodnosti do 39 let věku, pak si ji platí samy. V pražském Ústavu pro péči o matku a dítě, který patří státu, dá samoplátce z ČR a EU za cyklus 26 000 korun, pacientka ze zemí mimo EU pak 40 000 Kč. Zmražení a skladování embrya stojí pacienty 4000, respektive 8000 Kč. Příjemkyně darovaného vajíčka a spermie zaplatí 82 500 a 115 000 korun. Dárci spermií dostávají 1000, dárkyně vajíček 20 000 korun. U soukromých klinik jsou ceny obdobné, celková částka pak závisí na počtu cyklů a na tom, jaké další metody a léky pro zvýšení úspěšnosti zařízení nabídne. „Za sedm léčebných cyklů jsem zaplatila kolem 100 tisíc korun. A to jsem ještě měla věrnostní slevu,“ vypočetla při příležitosti červnového Národního dne neplodnosti jedna z pacientek.

Nejvíce center v Evropě

Oborem asistované reprodukce protečou ročně až 4 miliardy korun. A zisk by mohl ještě stoupnout, pokud kliniky ve zdravotnickém holdingu FutureLife, vlastněné fondem Hartenberg, který spravuje peníze ministra financí Andreje Babiše, prosadí zvýšení věku žen pro úhradu pojišťovnami na 43 let. Fond přiznává vlastnictví 40 % českých reprodukčních klinik i plán svůj byznys dál rozšiřovat.

Podle zástupce primáře Sanatoria Helios (do Babišovy sítě nepatří – pozn. red.) Petra Popova je otázka, zda jde ještě o medicínu. „Hustota center asistované reprodukce v přepočtu na obyvatele je v ČR největší v Evropě, ne-li na světě. Až čtyřmiliardová částka je cílem akvizic společností orientovaných na byznys,“ řekl primář Petr Popov. Některé kliniky pod tlakem zisku podle něj směřují k tomu, že provádějí více cyklů, aby získaly víc peněz od pojišťoven a pacientů.

Podle vedoucího lékaře centra asistované reprodukce GEST Jana Šulce se ale cykly nikdy nedělají zbytečně. „I když má žena ve 40 letech šanci na otěhotnění mizivou, pokud si léčbu přeje, je jí poskytnuta,“ podotýká.

Srovnat kvalitu

Zdravotní pojišťovny hradí čtyři cykly. V některých případech pro léčbu stačí jediný cyklus, jindy je jich nutno provést více. Vysoký počet cyklů nemusí podle Petra Popova znamenat kvalitu, která závisí na vybavení kliniky a odbornosti týmu. Podle Jana Šulce nicméně kliniky s větším počtem cyklů mají větší zkušenosti a za navýšené příjmy mohou koupit nové vybavení, což další péči zlepšuje. Primář Popov ale připomněl, že s nárůstem počtu cyklů rostou náklady pojišťoven, a cíle lze podle něj dosáhnout při dodržení kvality i s menším počtem cyklů.

Centra posílají data do národního registru asistované reprodukce, který je neveřejný. Z tamních údajů se kliniky dozvědí průměr úspěšnosti, nemohou si ale porovnat kvalitu a náklady s ostatními centry. „Cesta je jednoduchá: zavést kritéria pro hodnocení kvality a úspěšnosti center, sestavit veřejně přístupný žebříček a orientovat pojišťovny k uzavírání smluv s nejkvalitnějšími a nejúspěšnějšími centry,“ nabízí možné řešení Petr Popov. Podle Jana Šulce ale má tato myšlenka řadu úskalí: „Centra volí při léčbě nejprve levnější postupy, které části párů nepomohou. Snižuje to úspěšnost. Se starší klientelou je úspěšnost i toho nejkvalitnějšího centra nižší. Než mít tedy k dispozici pokřivený žebříček, je lepší nemít žádný.“

Počty léčebných cyklů evidovaných v registru

rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
IVF léčba neplodnosti (mimotělní oplodnění) 12 192 14 150 12 843 12 733 12 326 12 296 12 980
KET (přenos zmraženého embrya) 4218 4793 4896 5025 4520 6224 7715
PDG (preimplantační genetická diagnostika) 530 590 478 503 608 754 1131
Darování vajíček 675 1555 1900 2361 3110 3696 4319
Přijetí darovaných vajíček – 153 2246 2829 3735 4297 5199
Přijetí darovaných embryí – 10 94 126 90 169 317
Zamražování vajíčka i embrya – 26 231 194 152 426 548
Jiné 67 39 19 27 9 17 36
Celkem evidovaných cyklů 17 682 21 316 22 707 23 798 24 550 27 879 32 245
Z toho cyklů s cílem otěhotnět 16 940 19 696 20 557 21 216 21 279 23 740 27 342

Ohodnoťte tento článek!