Dietní opatření při zánětech střev

Mezi chronické nespecifické záněty střev řadíme dvě základní nemoci neinfekčního původu – Crohnovu chorobu (CD) a ulcerózní kolitidu (UC). Známy jsou také pod označením idiopatické střevní záněty (ISZ) a jsou považovány za nemoci s evidentními autoimunitními rysy.

V etiologii je první místo přikládáno genetice, až za ní následují faktory vnějšího prostředí. Vzhledem k neznalosti přesné etiologie ISZ je léčba směřována jen na projevy, příznaky a komplikace. Je tedy potlačována bolest, průjem a krvácení. Důležitá je úprava životosprávy, dodržování dietních opatření a využívání enterální nebo parenterální výživy. Za posledních 20 let se výskyt těchto onemocnění znásobil, což lze obecně konstatovat o všech autoimunitních onemocněních. Nejčastější výskyt těchto chorob je mezi 25. a 30. rokem věku a incidence stoupá již v nižších věkových kategoriích, mezi 15 a 20 roky. U obou nemocí je určitá mortalita, ale ve většině případů pacientům pouze znepříjemňují život. Nejhorší průběh mají první 2–3 roky a medikamentózně jsou zatím nevyléčitelné. Diagnózu lze stanovit až po objevení jasných a intenzivních příznaků. Výživová opatření u těchto onemocnění se značně liší podle aktuálního stadia nemoci – stravování ve fázi relapsu je jiné než ve stadiu remise. Stejně tak se liší i potřeba substituce látek doplňky stravy.

Crohnova choroba

Crohnova choroba je typicky civilizační, segmentární, granulatomatózní a transmurální systémové chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje tenké i tlusté střevo, případně oboje. Může ale postihnout segmentárně nebo plurisegmentárně jakoukoli část trávicí trubice ve všech jejích vrstvách. Nejčastější výskyt je však v ileocekální oblasti. Klinický obraz je velmi rozmanitý, je totiž závislý na místě výskytu. U onemocnění se střídají fáze relapsů (aktivní fáze) s fázemi remisí (klidová fáze). Déle trvající postižení střev se projeví bolestmi, poruchou vyprazdňování, krví a hlenem ve stolici, průjmy, hubnutím, neprůchodností, celkovou únavou, slabostí, malátností, zvýšenou tělesnou teplotou. Postižení mužů i žen je identické a hlavními spouštěcími faktory jsou genetika, kouření, nezdravé stravování. Doporučuje se bezezbytková potrava, tzn. bez vlákniny. V těžších případech se musí volit aplikace výživy parenterálně.
U tohoto onemocnění je třeba dodržovat pitný režim – denně vypít cca 2–2,5 litru tekutin, nejlépe nesycenou vodu, popř. vodu minerální. Strava se v základech shoduje se zdravou racionální dietou. Je potřebné, aby byla velmi dobře stravitelná, pestrá, vyvážená, dostatečně energeticky bohatá. Příjem potravy by měl probíhat v klidu u stolu, jíst malé porce 5–6x denně, ani příliš teplé, ani studené. Není vhodná bezlepková dieta, pokud pacient současně netrpí celiakií. Strava musí být nezatěžující trávicí trakt, s omezeným obsahem vlákniny a má zahrnovat především ovoce bez slupky, dušenou zeleninu, bílé pečivo, rýži, pohanku, kysané mléčné výrobky (ne plísňové sýry), libové maso. Nedoporučují se potraviny, které obsahují kofein, kukuřici, čokoládu, vejce, ostrá koření, umělá sladidla a konzervační látky. Vhodnými způsoby úpravy potravy jsou vaření a dušení, nevhodné je smažení. Není vhodná konzumace alkoholu a kouření.
• Vhodné potraviny ve fázi relapsu Libové rybí, telecí, krůtí, kuřecí, králičí či vepřové maso, libová šunka, kysané mléčné výrobky, sýry přírodní, tvarohové, probiotická jogurtová mléka, bílé pečivo, piškot, rýže, těstoviny, brambory, z nápojů neperlivá voda, ovocný čaj nebo nekoncentrovaná ovocná šťáva, ovocné kaše, kompoty a rosoly, strouhaná jablka, karotka, špenát, kedlubny, zeleninové pyré a šťávy, potraviny nesolit a kořenit zelenými bylinkami.
• Nevhodné potraviny ve fázi relapsu Marinované, uzené a tučné maso, kořeněné a tučné uzeniny, čerstvé mléko, plísňové sýry, syrečky, celozrnné a čerstvě kynuté pečivo, fritované potraviny, kynuté knedlíky, syrové ovoce, zelenina, semínka, ořechy, slupky, z nápojů káva, černý čaj, kolové nápoje, čokoláda, kořeněné potraviny a pokrmy s glutamátem sodným. • Vhodné potraviny ve fázi remise Libové, drůbeží, krůtí či králičí maso, ryby bez kůže, krůtí a králičí rolády, šunka, čerstvé máslo, olivový olej, ovocné knedlíky, žemlovka, rýžový nákyp, zeleninové a netučné vývary zahuštěné nasucho opraženou moukou, těstoviny, rýže, vše z brambor, knedlíky s kypřicím práškem, rajská, pažitková, svíčková, citronová omáčka, masové šťávy zahustit nasucho opraženou moukou, zakysané mléčné výrobky, sýry tavené, přírodní tvaroh, probiotické nápoje, vejce jen na přípravu pokrmů k vylepšení jídel, těsta (odpalované, krupicové, třené, piškotové), málo sladké a netučné moučníky, kořenová zelenina, loupaná rajčata, špenát, mladé kedlubny, dýně, oloupaná jablka, meruňky, broskve, ovocné pyré, ovocné kaše a pěny, jako koření užívat jen sůl, z natí celer, libeček, pažitku, petržel, kopr, individuálně vývar z cibule, česneku, hub a kmínu.
• Nevhodné potraviny ve fázi remise Tučné, smažené, uzené a nakládané maso, škvarky, slanina, pikantní konzervy, ostré kořeněné klobásy, smažená a tučná bezmasá jídla, omezit luštěninové, hodně tučné a kořeněné polévky, kynuté příkrmy, ostré, s pálivou paprikou, pepřem a omáčky s kari kořením, syrové mléko, kynutá těsta, příliš tučné a příliš sladké moučníky, ostré koření, houby, květák, ředkev, brokolice, luštěniny a z ovoce hrušky, syrové ovoce se slupkou a zrníčky, ořechy a semena.

Ulcerózní kolitida

Ulcerózní kolitida je chronické, hemoragicko-katarální zánětlivé onemocnění střev omezující se hlavně na střevo tlusté, zasahující skoro vždy konečník a různě velkou část tlustého střeva, případně celé tlusté střevo, maximálně dosahuje ke koncové části tenkého střeva (terminálního ilea). Etiologie není zcela známa a rovněž není jasná ani patogeneze. Období relapsu je střídáno obdobím remise v různě dlouhých intervalech, ale někteří pacienti přesto vykazují trvalou aktivitu. Projevem jsou časté průjmovité stolice s příměsí hlenu a krve, nechutenství, minerálový rozvrat, bolesti břicha, horečka, zrychlená srdeční akce. O něco více postihuje ženy než muže.
Onemocnění můžeme rozdělit podle rozsahu zánětu na ohraničený, levostranný a difúzní tvar. Nemoc poškozuje sliznici, kde způsobuje zánětlivé změny a ulcerace, ulcerace však nemusí být přítomny vždy. Projevem při postižení konečníku bývá nutkání na stolici (tenesmy), malé množství stolice (rektální syndrom) nebo jen krvavý hlen (kolitický syndrom). Po mnoha letech se mohou objevit dysplastické změny, u kterých je vysoké riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Charakter dysplazie má polypózní nebo plošné útvary (dysplasia-associated lesion or masses, DALM). U typických případů nemá tendenci ke vzniku píštělí nebo abscesů, protože většinou je postižena pouze sliznice a ne hlubší části střevní stěny. Těžší průběhy mají za následek zjizvení, zkrácení a ztrátu funkce střeva.
Efekt zlepšení stavu nemoci výběrem potravin je zde nižší než u Crohnovy choroby. Prozatím neexistují zcela jednoznačná výživová opatření, která by vedla ke kladnému ovlivnění průběhu nemoci. Opět je zde nutností dodržování pitného režimu, dieta se téměř shoduje s dietou racionální, podobá se dietě pacientů s CD při remisi. Většinou se ponechává normální přísun stravy, výjimkou jsou pouze pacienti s toxickým megacolon nebo pacienti s těžkým relapsem. Při relapsu je dobré omezit přísun nerozpustné vlákniny a luštěnin a přidat střevní probiotickou mikroflóru. Doporučuje se vysokobílkovinná strava s vyšším obsahem vitaminů a normálním obsahem tuků. Potraviny s vyšším obsahem tuků a mléka mohou průjmy ještě zhoršovat. Lépe jsou živiny přijímány v klidu, dobře rozžvýkané, vlažné, v menších a častějších porcích. Stejně jako u CD není vhodná bezlepková dieta. Ve fázi remise není potřebné dodržovat tak přísná dietní opatření, ovšem záleží to na individuální snášenlivosti různých potravin jednotlivými pacienty – co jednomu pacientovi nevadí, může druhému škodit. Vhodnější přípravou pokrmů je vaření, dušení, pečení. Při přípravě používáme teflonové nádobí, gril, mikrovlnnou troubu, parní hrnec apod. Maso podléváme vodou nebo netučným vývarem.

Závěr

Dietní opatření mají za úkol zabránit jakémukoli dráždění střevní sliznice. Nedokáží sice ovlivnit nemoc jako takovou, ale je důležité si uvědomit, že výběr potravin a jejich zpracování je nutné nastavit tak, aby byly snadno stravitelné, a tím nezhoršovaly už tak nepříjemné obtíže nemocného. Úpravy jídelníčku jsou natolik individuální a závisí na zkušenostech každého jednotlivého pacienta, že žádná univerzální dietologická opatření u těchto onemocnění střev neexistují. Literatura u autorky

O autorovi| PhDr. Martina Muknšnáblová, odborná učitelka, VOŠZ Mills Čelákovice, VOŠZ SŘMR Praha 2, m.muknsnablova@worldonline.cz

Dietní opatření při zánětech střev
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 2 hlas/ů