Do vývoje nových léků investujeme desítky miliard ročně

Vedoucí oddělení klinických studií společnosti Sanofi v ČR MUDr. Martin Rek hovoří o možnostech výzkumu a vývoje nových léčiv, o podmínkách v ČR i ve světě nebo některých etických aspektech, které mohou klinická hodnocení provázet.

V jakých oborech nyní probíhají v Sanofi klinické studie a můžete našim čtenářům přiblížit, čeho se týkají a o jaké jde fáze?

Sanofi se soustředí na vývoj nových léčiv v několika terapeutických oblastech. Jednak v oblastech pro společnost Sanofi „tradičních“, jako jsou diabetologie, onkologie, vzácná metabolická onemocnění, neurologie, kardiologie či vakcíny. Zároveň se snažíme reagovat na společenské potřeby i v dalších oblastech, jako jsou revmatologie, respirační onemocnění nebo oftalmologie. Sanofi již po desetiletí přináší na trh nová inovativní léčiva, a tudíž realizujeme všechny fáze preklinického i klinického vývoje. V Česku provádíme studie od nejčasnějšího podání prvním pacientům (fáze II) až do pozdních fází, kdy je sledována účinnost a bezpečnost léčiva ještě po určité období po uvedení na trh. Nejvíce klinických pracovišť a pacientů je zapojeno do studií fáze III, kdy dochází k potvrzení předpokládané účinnosti a bezpečnosti na širších skupinách nemocných. V rámci společnosti Sanofi probíhá také vývoj generických léčiv, který je doménou kolegů ze Zentivy. Výsledky jejich úsilí přinášejí významnou přidanou hodnotu u produktů, které již pozbyly patentovou ochranu léku.

Kolik vydáte na klinická hodnocení? Existuje nějaké pravidlo na to, kolik firmy na klinická hodnocení ze svých rozpočtů vynakládají?

Podobně jako v jiných oborech i v sektoru biotechnologicko-farmaceutickém je strategickým rozhodnutím každé společnosti, kolik uvolňuje na investice do vědy a výzkumu (VaV), tedy do možnosti přinést pacientům nové a lepší způsoby léčby jejich onemocnění. Společnosti, jako je naše, v průměru investují do VaV mezi 10 a 20 procenty svých zisků, a patříme tak mezi sektory s nejvyšším podílem investic do VaV. Sanofi globálně investuje do VaV každoročně okolo 130–140 miliard korun.

Obecně lze říci, že počet nejčastěji prováděných fází III klinických studií bude do budoucna klesat, protože se snižuje počet podaných žádostí na provádění studií. Týká se to i Sanofi? Zaměříte se v tomto ohledu více na rané fáze studií?

Za poslední léta se obecně výrazně prohloubila spolupráce mezi Sanofi, zdravotníky, odbornými lékařskými a pacientskými společnostmi a plátci zdravotní péče, a dochází tak k velmi důkladnému vyhodnocení, která léčiva dává smysl vyvíjet, aby byla skutečným významným přínosem. Tím je do značné míry určen i program klinického vývoje a s tím související celkový počet klinických projektů. Spektrum nenaplněných medicínských potřeb a zároveň nároků na očekáváný přínos každého nového léčiva se mění a momentální pokles počtu studií může být i odrazem tohoto trendu. V neposlední řadě jsme svědky rostoucího tlaku na ceny léčivých přípravků všude ve světě, Českou republiku nevyjímaje. I tento trend ovlivňuje možnosti společností investovat do vývoje a výzkumu nových léčiv.

Podle analýzy klinických studií v ČR, na jejímž vzniku jste se také podílel, významně poklesl počet pacientů nově i celkově zapojených ve studiích, největší pokles je v onkologii. Čím si to vysvětlujete? Mění se terapeutické oblasti často?

Důvodů bude jistě více. Výše jsem zmínil ony nenaplněné medicínské potřeby, jež dnes zásadně určují, kterým směrem VaV půjde. Například před dvěma lety nebyla věnována velká pozornost viru Zika, dnes vnímáme velmi silný zájem o nalezení preventivních a léčebných řešení, do jejichž vývoje je Sanofi na globální úrovni velmi silně zapojena. Není to sice typický případ, ale je to ukázka, jak rychle se mohou změnit potřeby pacientů, a naší povinností a zájmem je na ně reagovat. V řadě medicínských oborů dosáhla farmakoterapie zásadních pokroků a rezervy pro další zlepšení jsou pak v dostupnosti a důslednosti léčby. Zmiňujete onkologii, která je jiným dobrým příkladem určité změny trendu. U klinických lékových studií v onkologii se dnes vstupní kritéria nepohybují na úrovni diagnózy či gradingu/ stagingu nádoru, ale již většinou na často úzce vymezené charakteristice konkrétního typu nádoru a nádorových buněk. I tímto může být ovlivněn nižší počet pacientů zařazených v poslední době. Nebude to však jediné vysvětlení poklesu pacientů v onkologických studiích. Nezřídka také narážíme na omezené kapacity klinických pracovišť v důsledku klesajícího počtu zdravotnického personálu a tím sníženým možnostem zapojovat se do těchto mezinárodních výzkumných programů. Je třeba také říci, že metodologie průzkumu měla své limity a v jejím rámci jsme bohužel neměli k dispozici reprezentativní údaje od všech společností a o všech studiích v ČR.

Jaká vnímáte etická úskalí, jimž farmaceutický průmysl či lékaři v této oblasti čelí?

Výzkum dotýkající se lidského zdraví je a bude vždy provázen řadou etických otázek. Například vnímání akceptovatelné míry rizika je ve společnosti různé a také je proměnlivé v čase. Na jedné straně jsou zásadní (a stále rostoucí) požadavky na metodologii, která musí zaručit, že výsledky budou spolehlivé, srovnatelné a dají nám s minimální pochybností odpověď o míře účinnosti/bezpečnosti léčiva. Na straně druhé je nutné uvažovat o každém pacientovi a přínosu, eventuálně riziku pro něho samotného. Za poslední desetiletí se posunul pohled na přijatelnost placebem kontrolovaných studií. Koncepty, ve kterých by v „placebové“ části studie pacient nedostával žádnou účinnou léčbu, jsou v řadě indikaci již vyloučeny vzhledem k významně účinným dostupným léčebným metodám (možná nejvíce je to patrné u psychiatrických onemocnění). Takzvané placebové studie jsou stále metodologickým základem, ale ne že by pacient v takové studii nedostal účinnou léčbu, pokud je k dispozici. Stále větší důraz je kladen i na přijatelnou míru „nepohodlí“ pacienta ve studii, například délku období, po které si pacient aplikuje lék podkožní injekcí, z jejíž aplikace nebude mít část pacientů ve studii konkrétní užitek. Bez takového uspořádání studie nelze na jedné straně získat spolehlivé a objektivní informace o účinnosti léčiva, ale současně je tu otázka, jak velkou míru nepohodlí lze u pacienta připustit.

Trendem poslední doby je spolupráce v rámci soukromého sektoru nebo mezi veřejnou a soukromou sférou. Účastní se Sanofi nějaké takové pozitivně „abnormální“ spolupráce?

Program VaV Sanofi není založen čistě na vnitřních zdrojích, ale spolupráce s dalšími partnery je nedílnou součástí. Partnerství máme s řadou akademických pracovišť ve světě, často s univerzitami, spolupracujeme v konsorciích v rámci evropských programů pro inovace, například Innovative Medicines Initiative (IMI), s vládními výzkumnými laboratořemi například v oblasti již zmíněného viru Zika, ale také se soukromými společnostmi v oblastech vývoje nového léčiva nebo i s firmami z jiných sektorů, jako je Google LifeSciences.

Lze vypočíst, kolik například velká fakultní nemocnice uspoří na lécích, pokud se do klinických hodnocení zapojí? Má s tím vlastní náklady? A jaké jiné výhody jí to vedle finančních úspor nese?

Ve větších nemocnicích mohou roční úspory na lécích v souvislosti s účastí v klinických hodnoceních dosáhnout řádů několika desítek milionů korun. Je ale nutné říci, že pokud vím, není zavedená jasná metodika a údaje tohoto typu nejsou systematicky shromažďovány.

Realizace klinických studií se postupně přesouvá na rozvojové východoasijské farmaceutické trhy. Co tato změna přináší evropskému trhu a jak společnosti chrání koncové spotřebitele před možnými riziky?

V jihovýchodní Asii, například v Jižní Koreji, vzniká řada velmi technologicky vyspělých pracovišť. Jedná se o špičkově vybavená a zorganizovaná klinická pracoviště s možnostmi rychle zahájit a precizně realizovat i velmi náročná klinická hodnocení. Dále do oblasti biofarmacie vstupují i společnosti z jiných sektorů, které se vývojem a výrobou léčiv nezabývaly, ale mají zkušenosti s vysoce technologicky náročnými provozy, mají silné finanční zázemí a mohou vstoupit například na pole takzvaných biosimilars. Evropa na tyto trendy reaguje, dochází ke změnám v regulacích, které by měly přispět ke zrychlení a zefektivnění zejména administrativní části realizace studií.

Ohodnoťte tento článek!