Již v 80. letech pociťovali zdravotničtí pracovníci, že nestíhají sledovat všechny aktuality a novinky v oblasti. Díky velmi rychlému rozvoji elektronizace a zejména internetu se počet odborných publikací zvýšil exponenciálně. V současné době jde meziroční nárůst odborných publikací do miliónů. I to je paradoxně důvodem, proč ve zdravotnictví zaostává praxe za výzkumem v průměru o 20 let. Cílem Evidence-Based Healthcare je poskytnout zdravotnické praxi co nejpřehledněji a nejrychleji nejlepší dostupné vědecké důkazy a co nejefektivněji o nich informovat.
Zlepšení výsledků zdravotní péče
České centrum Evidence-Based Healthcare (EBHC) -Zdravotnictví založené na vědeckých důkazech bylo založeno v roce 2013 při Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je členem celosvětové sítě specializovaných pracovišť, držitelů licence australské instituce The Joanna Briggs Institute at Faculty of Health Sciences, The University of Adelaide (JBI).
Evidence-Based Healthcare (EBHC) je v překladu zdravotnictví založené na vědeckých důkazech. JBI je neziskovou organizací, která rozvíjí a podporuje mezinárodní spolupráci vědců, zdravotníků a výzkumníků v oblasti zdravotnictví. Sdružuje více než 80 center a skupin ze 47 zemí, z nichž v Evropě jich nyní působí šestnáct. Jejím úkolem je vytvářet, poskytovat a předávat technologické a informační předpoklady včetně znalosti smysluplného využívání nejlepších dostupných vědeckých důkazů při rozhodování o vhodném postupu ve zdravotnictví. JBI se tak spolupodílí na zlepšení výsledků zdravotní péče. „Tento přístup využívá
nejnovějších poznatků vědy i výzkumu a přenáší je do praxe medicínských a nelékařských zdravotnických oborů. EBHC je souborem činností, které vedou ve zdravotnické praxi k pečlivému rozhodování o tom, zda a kdy je u pacienta s nějakým velmi konkrétním problémem a v dané specifické situaci smysluplné využít výsledky nejnovějšího výzkumu. Uvedený způsob myšlení mohou lékaři a zdravotníci využívat v klinické praxi, při manažerských rozhodováních i jako součást tvorby různých doporučení, která jsou podložena nejlepšími dostupnými vědeckými důkazy,“ vysvětluje ředitel českého EBHC Miloslav Klugar.
Hledám rychle a efektivně
Ročně se v českém EBHC věnují více než dvěma stovkám studentů olomoucké lékařské fakulty. Problematiku však vyučují i v jiných studijních oborech (např. v porodní asistenci). „Se studenty procvičujeme, jak zformulovat jasnou a zodpověditelnou problémovou otázku, jak ji transformovat do systematické vyhledávací strategie, jak rychle a efektivně vyhledávat v medicínských databázích a jak se dostat k nejlepší relevantní vědecké studii. Předáváme jim znalost postupů, jak text studie zhodnotit z hlediska metodologické kvality a klinické významnosti. Vedeme je k přemýšlení a kritickému myšlení. Je pravděpodobné, že se v životě ocitnou v situaci, kdy nebude naučený a standardně využívaný postup dostatečně účinný nebo použitelný a kdy budou potřebovat hledat jiná řešení.
Odborníkům a specialistům můžeme kromě uvedeného pomoci s hlubším porozuměním principům sekundárního výzkumu a jejich výsledkům. Optimální je práce s tématy specifickými pro určitou specializaci či v nějakém konkrétním tématu můžeme zpracovat systematickou analýzu na zakázku - tzv. systematické review,“ pokračuje docentka Jana Marečková, zástupkyně ředitele českého EBHC.
Praxe potřebuje kvalitní informace
Metodologické postupy a nástroje pro tvorbu systematických review lze podle doktora Klugara využít ke zpracování témat všech zdravotnických oborů a specializací.
Nejde tedy pouze o obory, jež zabezpečují přímou klinickou nebo ambulantní praxi. „Systematická review přinášejí silné vědecky podložené důkazy i pro rozhodování managementu (např. v oblasti nákladovosti). Výsledky review jsou velmi nosné rovněž pro tvorbu národních i nadnárodních programů zaměřených na zlepšení zdraví populace. Takto kupříkladu od roku 2011 postupuje i WHO,“ zdůrazňuje Miloslav Klugar.
Prvopočátky sekundárních výzkumů se ve světě začaly uskutečňovat v osmdesátých letech minulého století a za uplynulých dvacet let byla jejich tvorba zdokonalena a rozšířena. Na některých metodologických vylepšeních či nových oblastech se podíleli a podílejí i olomoučtí odborníci. „Jsme si vědomi toho, že praxe potřebuje mít k dispozici skutečně věrohodné a kvalitní informace,“ dodává docentka Marečková.
Dokončené akce
Nejlepšími praktickými příklady jsou podle Miloslava Klugara dokončená review, která informují praxi, politiku i primární výzkum v oblastech osobních strategií zdravého stárnutí v Evropě. „Pokud se starší osoby adaptují na měnící se situaci a zvolí si pozitivní přístup, tak naleznou aktivní způsob života a také jeho smysl a své poslání. Pokud se senioři naučí novým aktivitám, věnují se cvičení, udržují vyvážené vztahy a řídí svoji finanční situaci, zůstávají mentálně, sociálně a fyzicky aktivní a také finančně odpovědní,“ popisuje ředitel centra.
Dalším příkladem je podle něj výzkum vhodnosti institucionální či neinstitucionální rehabilitace u starších pacientů po náhradě kyčelního kloubu. „Zjistili jsme, že dosud neexistují žádné vědecké důkazy, které by porovnávaly účinnost ambulantní fyzioterapie ve srovnání s tou institucionální na kvalitu života a provedení chůze u starších osob po totální náhradě kyčelního kloubu a po propuštění z nemocnice,“ říká Miloslav Klugar. Dále pak uvádí porovnání účinnosti operativní korekce nebo konzervativního přístupu při léčbě vbočeného place (hallux valgus). „Z našich výsledků vyplývá, že rozdíly v několika typech operativního ošetření jsou z hlediska klinických výsledků minimální. Avšak distální osteotomie prvního metatarzu typu chevron je z hlediska snížení bolesti efektivnější než konzervativní terapie. V doporučení pro další výzkum je ovšem nutné provést randomizovanou kontrolovanou studii, která by se zaměřila kromě hodnocení bolesti také na funkci a kvalitu chůze,“ zdůrazňuje ředitel olomouckého centra.
Vzájemně se potřebujeme
Členství v JBI poskytuje olomouckým vědcům možnost spolupráce se všemi centry na světě. „Dá se říci, že se vzájemně potřebujeme, a proto si vycházíme vstříc například zapojením do grantových projektů s mezinárodní účastí. Navíc v rámci JBI existuje mezi jednotlivými centry velmi vřelá, až přátelská atmosféra. Nejužší spolupráci máme logicky v Evropě (například s centrem v Nottinghamu, Aberdeenu, belgickém Leuvenu, Madridu, portugalské Coimbře, dánském Aalborgu). Ze vzdálenějších lokalit se jedná o centrum v americkém San Antoniu, Fort Worth na Tchaj-wanu, v Singapuru či Japonsku a v neposlední řadě rovněž v Adelaide. Velmi rádi bychom posílili spolupráci s Fakultní nemocnicí v Olomouci (FNOL), která by se mohla stát klinickým partnerem našeho centra,“ uzavírá Miloslav Klugar.
Ředitel a zástupkyně ředitele českého EBHC (v bílých pláštích)
Jana Marečková a Miloslav Klugar