EMGM 2017: Invazivní bakteriální patogeny na mušce

V září v Praze proběhl 14. kongres Evropské společnosti pro meningokoková a hemofilová onemocnění (EMGM). Krátkou informaci o probírané problematice nám poskytla prezidentka konference MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu.

Můžete říci pár slov k probíhající konferenci?

Jedná se o konferenci společnosti EMGM, která se původně zabývala problematikou meningokokových onemocnění, později ale rozšířila svůj vědecký zájem i o hemofilová a pneumokoková onemocnění. Konference se koná každý druhý rok a účastní se jí kolem 150 odborníků z Evropy i ze zámoří – epidemiologů, mikrobiologů, infektologů, vakcinologů a dalších specialistů, kteří zde diskutují o vědeckých poznatcích dané oblasti a jejich praktických aplikacích. Prezentovány jsou příspěvky z odvětví laboratorní diagnostiky a epidemiologie, problematika citlivosti na antibiotika či zavádění nových vakcín – aktuálně budou představeny vakcíny proti onemocněním způsobeným meningokoky séroskupiny B. Očekávají se výsledky z Velké Británie, kde již mají zkušenosti se zavedením plošného očkování. Velkým tématem je také využití molekulární charakterizace jednotlivých infekčních agens pro sledování epidemiologické situace onemocnění a možnosti prevence očkováním. Příspěvky se dále zaměřují na implementaci vakcín, pokrytí jednotlivými vakcínami, jejich efektivitu, vakcinační strategie či nové molekulární metody včetně sekvence celého genomu.

Když se vrátím k hlavnímu tématu konference, proč zrovna hemofily, meningokoky a pneumokoky?

EMGM byla na počátku 90. let skupinou specialistů, kteří se zabývali meningokokovými onemocněními. Shodou okolností se v roce 1993 v České republice objevil nový klon meningokoka séroskupiny C, který zde výrazně zvýšil nemocnost a smrtnost invazivního meningokokového onemocnění. V té době nebyla k dispozici konjugovaná vakcína proti tomuto onemocnění. Dostupná u nás byla až v roce 2001. Naší snahou bylo sjednotit pohled na uvedenou problematiku a možnosti prevence. Spolupráce s EMGM byla velmi přínosná. Od roku 2004 funguje Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC) se sídlem ve Stockholmu, jež označuje závažná onemocnění způsobená uvedenými patogeny termínem „invasive bacterial diseases“ – IBD. Společným rysem onemocnění způsobených uvedenými třemi patogeny je totiž jejich závažnost, invazivita spojená s vysokou smrtností a vysokým procentem závažných celoživotních následků a současně možnost jejich prevence očkováním.

Na kongresu je řada příspěvků věnována vakcinaci proti meningokokovým onemocněním. Jaké jsou v současnosti její možnosti?

V České republice i ve světě jsou doporučeny dvě konjugované vakcíny proti čtyřem séroskupinám: ACWY, dále je doporučena čtyřsložková vakcína proti meningokoku séroskupiny B. V brzké době by se v České republice měla objevit ještě další dvousložková vakcína proti meningokoku B, která je již registrována od roku 2014 v USA a od letošního května v Evropě i v České republice. U nás je celková incidence invazivních meningokokových onemocnění aktuálně nízká, proto nejsou dostupné vakcíny zatím součástí pravidelného očkování a nejsou ani hrazeny z veřejného pojištění, respektive na jejich úhradu přispívají individuálně jen některé zdravotní pojišťovny. Zájemce o bližší informace bych však odkázala na doporučený postup vakcinace proti invazivním meningokokovým onemocněním, který byl aktualizován v létě a je dostupný na stránkách České vakcinologické společnosti.

Kterým z uvedených patogenů by se podle vás měla v současnosti věnovat největší pozornost, vezmemeli v úvahu epidemiologickou situaci v ČR?

Podíváme-li se na předvakcinační nemocnost podle věkových skupin, pak můžeme sledovat obdobná data ve věkové skupině pod jeden rok u hemofilů (typ b), meningokoků i pneumokoků. Po zavedení plošného očkování proti hemofilovým onemocněním vyvolaným typem b šla nemocnost významně dolů a nyní je prakticky na nule. U pneumokokových invazivních onemocnění byl sice zaznamenán pokles po zavedení hrazeného dobrovolného očkování, poté však zájem o vakcinaci poklesl a nemocnost zase začala stoupat v závislosti na proočkovanosti. U invazivních meningokokových onemocnění, kde není prováděna masová vakcinace, pak pozorujeme setrvalý trend nemocnosti v nejmladší věkové skupině pod jeden rok.

Do jaké míry se uvedených třech patogenů týká antibiotická rezistence?

V České republice obecně jsou hemofily, pneumokoky i meningokoky na antibiotika dobře citlivé. Důležitá je ale včasná léčba, která mnohdy rozhoduje o přežití nemocných nebo chrání před trvalými následky onemocnění. Donedávna jsme se potýkali s tím, že při podávané antibiotické léčbě nebylo možno určit původce nemoci. Nové bezkultivační laboratorní metody, které zde prezentujeme, nám umožňují rozpoznat infekční agens a určit jeho charakterizaci i po nasazení antibiotik. S rezistencí se však potýkají některé země, kde jsou antibiotika volně dostupná.

Kteří čeští odborníci vystoupili na letošní konferenci?

Pozvala jsem tři české přednášející: profesor Roman Prymula hovořil o vizi očkování proti meningokokům B v České republice, docentka Olga Džupová prezentovala příspěvek na téma významu molekulární charakterizace meningokoků pro klinické lékaře, profesor Petr Pazdiora referoval o vývoji epidemiologické situace invazivního meningokokového onemocnění a vakcinační strategii v západočeském regionu. Dále jsme prezentovali postery z českých pracovišť – z Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy: Podklady pro účinnou vakcinační strategii, Epidemiologická situace a molekulární charakterizace meningokoků včetně analýzy antigenů z hlediska nové meningokokové vakcíny. Z Národní referenční laboratoře pro hemofilové nákazy pak poster: Epidemiologická situace invazivních hemofilových onemocnění a z Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy: Epidemiologická situace invazivních pneumokokových onemocnění.

Můžete shrnout, čím nejvíce přispívá mezinárodní spolupráce v probírané oblasti ke zlepšení veřejného zdraví?

Vše směřuje k prevenci invazivních bakteriálních onemocnění vakcinací. Snažíme se zejména o zkvalitnění surveillance a shromažďování podkladů pro účinnou vakcinační strategii a její kontrolu. Nové molekulární metody, které jsou zde prezentované, pak umožňují získávat detailní podklady. Děkuji za rozhovor.

Ohodnoťte tento článek!