Endoskopie se rozvíjí, ale nesmíme vůči ní ztrácet respekt

V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny proběhl 10. ledna 15. edoskopický den IKEM a 4. pražský endoskopický den. Program zahrnoval široké spektrum endoskopických výkonů včetně terapeutické gastroskopie, kolonoskopie, endosonografie, elastografie jater, moderních funkčních metod a ERCP. Prezentováno bylo 20 zákroků, které sledovalo 150 odborníků z celé republiky.

„Každoročně se zde snažíme předvést endoskopické metody v celém rozsahu trávicího traktu, tedy od jícnu po tlusté střevo včetně pankreatu a žlučových cest, abychom vyšli vstříc účastníkům specializujícím se na jednotlivé typy vyšetření,“ uvedl organizátor semináře a přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.

Endobarrier – česká premiéra

Z mimořádných výkonů prezentovaných pomocí videopřenosu na této akci profesor Špičák vyzdvihl endoskopické odstranění rozsáhlých časných nádorů trávicí trubice, dále zavedení endobarrieru (speciální trubice zabraňující vstřebávání látek z tenkého střeva a napomáhající tak redukci tělesné váhy) a techniku podélného protětí jícnu, která se uplatňuje při řešení poruch polykání (tzv. endoskopickou myotomii). Zavádění endobarrieru coby metody léčby obezity přitom do té doby nebylo v České republice prezentováno a na endoskopickém dni mělo svou premiéru.

Prof. Haruhiro Inoue a doc. Jan Martínek z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

POEM – japonská specialita

Vedle výkonů českých odborníků měli účastníci kongresu možnost zhlédnout endoskopický výkon zahraničního hosta, profesora Haruhiro Inoue z Univerzity Showa v Japonsku, který je průkopníkem revoluční metody POEM (perorální endoskopické myotomie). „Profesor Inoue se specializuje výhradně na dva typy výkonů, a sice již zmíněné endoskopické odstraňování nádorů trávicí trubice a myotomii jícnu. Počty jím provedených výkonů jsou neuvěřitelné a v Evropě nedosažitelné. Má za sebou pět set jícnových myotomií a dvě tisícovky endoskopických odstranění nádorů,“ ocenil Julius Špičák.

Profesor Inoue není jediným takto úzce specializovaným endoskopistou. „Ve světě je asi 50 až 70 špičkových endoskopistů, kteří jsou extrémně žádaní, takže neustále cestují a prezentují své techniky na klinikách a kongresech. V zásadě platí, že pokud chcete mít úspěšný kongres, musíte některého z nich pozvat. Nestačí přitom metodu technicky dokonale ovládat, dotyčný ji musí umět i charismaticky prezentovat,“ vysvětlil organizátor akce.

Techniku POEM, která představuje ambulantní alternativu chirurgického protětí jícnu, provádějí gastroenterologové v IKEM zatím jako jediní v republice, a to od loňského podzimu. Za sebou mají 36 výkonů a do budoucna počítají přibližně s 50 ročně. Ačkoli se již protětí jícnu běžně provádí laparoskopicky, posun k endoskopickému výkonu s sebou nese další výhody. Nejen, že odpadá hospitalizace a snižuje se invazivita výkonu, ale je zde i minimum komplikací. Nevýhodou metody je, že dosud není hrazena ze zdravotního pojištění.

Prof. Julius Špičák.

Rezervy a rizika endoskopie

Endoskopické metody se v gastroenterologii využívají stále více. Vedle zavedených technik se v posledních letech rozvíjejí terapeutické výkony prováděné endoskopickou ultrasonografií. V budoucnu lze podle odborníků očekávat ani ne tak převratné objevy jako spíše lepší a přesnější diagnostiku GIT lézí – například zvýšení účinnosti detekce kolorektálních nádorů při kolonoskopii díky maximalizaci zorného pole. „Stále ještě nám 20 až 30 procent významných lézí uniká. Zorné pole při kolonoskopii totiž zobrazí jen 180 stupňů, a my se potřebujeme dostat alespoň na 300. Boj proti kolorektálnímu karcinomu je pro nás stále velkou výzvou a 100procentní detekce nádorových lézí při tom hraje klíčovou roli,“ zdůraznil profesor Špičák. Současně upozornil i na to, že endoskopické techniky mají svá rizika.

V přednášce na téma „Jak minimalizovat riziko pankreatitidy po ERCP“ se věnoval jednomu ze závažných problémů, jímž je vznik nekrotizující pankreatitidy po endoskopické retrográdní cholangiopankreatografii. „Tato metoda představuje ambulantní, avšak dlouhý a náročný zákrok, s hlubokou invazivitou a nikterak nezávažnými riziky, mezi něž patří právě pankreatitida. Ačkoli se z technického hlediska může zdánlivě jednat o rychlý, a tedy poměrně nenáročný výkon, nesmíme vůči němu ztrácet respekt a musíme neustále hledat cesty jak těmto vážným komplikacím předejít. Především je třeba analyzovat případy veškerých pankreatitid a okolnosti, za kterých vznikly,“ uvedl přednášející.

K dalším možným komplikacím spojeným s endoskopickými výkony se řadí krvácení po polypektomii nebo bolesti v průběhu kolonoskopie. „Ve většině případů jsou tyto komplikace důsledkem špatné organizace práce a neznalosti. Domnívám se, že nejvíce problémů vyplývá z nekorektního přístupu lékařů, nikoli ze samotné techniky. Dobré na tom je, že jsou to problémy odstranitelné,“ uzavřel Julius Špičák.

Ohodnoťte tento článek!