Eutanazie: Nárůst případů i etických otazníků

Podle výsledků dvou nejnovějších studií zaujímají evropští lékaři i v zemích, kde je asistovaná sebevražda legální, k případným žádostem pacientů o eutanazii poměrně rezervovaný postoj. Přesto počet případů, kdy lékař uspíší umírání pacienta, stále stoupá, upozorňuje JAMA International Medicine. V první ze studií autoři zkoumali počet schválených žádostí o lékařsky asistovanou sebevraždu na nizozemské klinice End-of-Life Clinic za rok 2012. Do studie byli zařazeni pouze ti žadatelé, kteří splňovali zákonné podmínky pro provedení eutanazie, avšak nepodařilo se jim k jejímu provedení přesvědčit ošetřujícího lékaře. Jak vyplývá z analýzy, pracovníci kliniky vyhověli pouze 25 % z celkového počtu 645 žádostí podaných mezi březnem 2012 a březnem 2013 (někteří pacienti své žádosti stáhli, jiní zemřeli dříve, než byl jejich případ posouzen, drtivá většina však byla odmítnuta). „Někteří lékaři se rozhodli na základě osobního přesvědčení, jiní si nebyli jisti, že pacient skutečně splňuje všechny podmínky, které stanovuje platná legislativa,“ říká vedoucí autorka studie Marianne Snijdewindová z Amsterdamské univerzity.
Aby mohli lékaři pacientovi při umírání aktivně asistovat, musejí mimo jiné ověřit, že se nemocný rozhoduje zcela dobrovolně, trpí nevyléčitelnou nemocí bez naděje na zlepšení a je schopen svou situaci jasně posoudit. Jak dr. Snijdewindová dodává, i to jsou důvody, proč jsou lékaři ochotnější eutanazii schválit či provést v případech fyzického utrpení, například u pacientů s onkologickým či kardiovaskulárním onemocněním, než v případě, že se na ně obrátí nemocný trpící psychickou poruchou.

Více žádostí

Druhá ze studií byla provedena ve Vlámsku v Belgii a zjistila, že podíl lékařem asistované sebevraždy na celkovém počtu úmrtí vzrostl z 1,9 % v roce 2007 na 4,6 % v roce 2013. Nejčastěji lékaři schválili eutanazii u onkologicky nemocných. Největší nárůst schválených žádostí byl zaznamenán u žen, lidí starších 80 let, pacientů s nižším vzděláním a mezi klienty domovů pro seniory. Podle hlavního autora belgické studie Sigrida Dierickxe z bruselské Vrije Universiteit se postupný nárůst počtu případů eutanazie očekával. „V prvních letech od legalizace asistované sebevraždy byli lékaři zdrženlivější jak ve schvalování žádostí, tak i v ochotě pomoci nemocnému zemřít,“ říká Sigrid Dierickx. V Nizozemsku i v Belgii byla asistovaná sebevražda uzákoněna v roce 2002.

Únava životem

V komentáři, který obě studie v JAMA International Medicine doprovázel, varovali dr. Barron Lerner a Arthur Caplan z New York University Langone Medical Center před některými etickými problémy, jež z výsledků citovaných prací vyplynuly. Za nejproblematičtější označili autoři fakt, že téměř 7 % pacientů z nizozemské studie, kteří dosáhli eutanazie, uvedlo jako jeden z hlavních důvodů svého rozhodnutí „únavu životem“, 4 % pak uváděla pouze psychické obtíže. V polovině případů schválených žádostí figurovala jako jeden z důvodů „osamělost“, což je podle Barrona Lernera a Arthura Caplana rovněž znepokojivé zjištění.
U belgické studie pak autoři komentáře poukazují především na stoupající počet žádostí, jež pocházejí od skupin sociálně znevýhodněných pacientů, tedy obyvatel domovů pro seniory či nemocných s nízkým stupněm vzdělání.

Ohodnoťte tento článek!