Fertilita a revmatická onemocnění

Léčbě revmatických onemocnění u žen ve fertilním věku a v těhotenství se věnovalo sympozium společnosti UCB, které proběhlo 10. ledna na Zimních revmatologických dnech v Plzni.

U pacientek s revmatickými onemocněními je často redukovaná velikost rodiny. Příčiny toho, proč mají tyto ženy méně potomků, než plánovaly, jsou multifaktoriální.
Roli hrají poruchy sexuálních funkcí související s onemocněním, dále se uplatňuje vliv psychiky, která bývá alterována při chronickém onemocnění, snížená až poškozená funkčnost gonád, nežádoucí účinky terapie či předchozí ztráta těhotenství. Informovala o tom revmatoložka MUDr. Leona Procházková, Ph. D., z FN u sv. Anny v Brně. Léky užívané v terapii revmatických onemocnění (např. methotrexát, cyklofosfamid, sulfasalazin, glukokortikoidy…) mohou negativně ovlivňovat různé aspekty fertility – ovulaci, spermatogenezi či sekreci gonadálních a pituitárních hormonů. U některých lékových skupin, jako jsou nesteroidní antiflogistika či biologické léky s jiným mechanismem účinku, nežli je blokáda TNF, je k dispozici málo dat o jejich vlivu na ženskou a mužskou plodnost. Naopak negativní vliv na plodnost nebyl prokázán u TNF inhibitorů.

Management reprodukce je důležitý

MUDr. Procházková se podrobněji zaměřila na management reprodukce u revmatických onemocnění, který by měl zahrnovat plánování (načasování) gravidity, ochranu reprodukce, péči o gravidní pacientku a poporodní péči. Cílem by mělo být početí v období remise revmatologického onemocnění a minimalizace rizika neplánovaného početí. V období vysoké aktivity nemoci je na místě reprodukci odsunout. Před plánovanou koncepcí je pak třeba provést úpravu medikace a v případě nedosaženého početí po 6 měsících odeslat pacientku ke specializovanému vyšetření.
V případě nutnosti užití gonadotoxické medikace lze u mužů přistoupit ke kryokonzervaci spermatu, u žen je k ochraně ovariálních funkcí používána aplikace gonadoliberinu. Management reprodukce je podle MUDr. Procházkové nedílnou součástí komplexní péče o pacienty s revmatickým onemocněním ve fertilním věku.

Placentární a laktační přenos certolizumab pegolu

Schéma a výsledky studií CRIB a CRADLE, které studovaly transplacentární přenos a přenos certolizumabu z plazmy do mateřského mléka v těhotenství a laktaci, prezentoval předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc., z Revmatologického ústavu v Praze.

Studie CRIB prokázala, že při použití vysoce citlivého testu byly hladiny certolizumabu pod hodnotou LLOQ (< 0,032 µg/ml) u 13 ze 14 vzorků dětské krve při narození a u všech vzorků ve 4. a 8. týdnu. V průběhu studie nebyly identifikovány žádné nové bezpečnostní signály. Klinická studie CRIB ukázala, že placentární přenos certolizumabu z matek na děti je minimální až žádný a v průběhu třetího trimestru nedochází k expozici plodu in utero.

Výsledky neintervenční farmakokinetické multicentrické studie CRADLE prokázaly, že průměrná denní dávka certolizumabu pro kojence (0–0,0104 mg/kg/den) je minimální. Nejvyšší koncentrace certolizumabu v mateřském mléce (0,0758 µg/ml) je < 1 % očekávané plazmatické koncentrace terapeutické dávky. Průměrná relativní dávka certolizumabu pro kojence (0,15 %) je přitom pro kojení považována za bezpečnou (< 10 %). Výskyt nežádoucích účinků u matek vystavených certolizumabu byl v souladu se známým bezpečnostním profilem přípravku a děti matek vystavených certolizumabu měly profil nežádoucích účinků stejný, jako lze očekávat u neléčené populace.

V souladu se závěry uvedených studií prof. Vencovský konstatoval, že certolizumab je vhodným biologickým lékem v případě klinické potřeby léčby pomocí antagonisty TNF v těhotenství a lze ho podávat i během kojení. Výsledky studií CRIB a CRADLE jsou nově vloženy do SPC přípravku Cimzia.

Certolizumab je možné užívat v těhotenství a laktaci Evropská léková agentura (EMA) schválila užívání přípravku certolizumab pegol (Cimzia) u žen s revmatickým onemocněním v těhotenství (pokud je to z klinického hlediska potřebné) a laktaci. Certolizumab se tak stává prvním preparátem ze skupiny inhibitorů TNFalfa, který obdržel toto schválení. Regulační orgány rozhodly na podkladě výsledků studií CRIB a CRADLE, které prokázaly, že přenos certolizumabu placentou je minimální až žádný a přenos z plazmy do mateřského mléka je minimální. Onemocnění jako revmatoidní artritida, axiální spondylartritida či psoriatická artritida se vyskytují třikrát častěji u žen než u mužů a jejich průběh nezřídka zasahuje do období, kdy ženy plánují otěhotnět. Kontrola revmatického onemocnění u žen ve fertilním věku má zásadní význam. Léčba zlepšuje kvalitu života matky, podporuje zdravý vývoj dítěte a redukuje nežádoucí příhody v těhotenství. Vysoká aktivita nemoci je spojena se zvýšeným rizikem potratu, předčasného porodu či nedonošenosti kojence. Ženy nicméně z důvodu obav z nežádoucích účinků v těhotenství většinou přerušují anti-TNF léčbu. Přitom přibližně polovina pacientek s revmatickým onemocněním tuto léčbu potřebuje. Možnost užívat certolizumab pegol v těhotenství a v průběhu kojení je tedy přínosem a dobrou zprávou pro tyto nemocné. Certolizumab se užívá v monoterapii nebo v kombinaci s methotrexátem k léčbě progresivní revmatoidní artritidy, psoriatické artritidy či axiální spondylartritidy. Zdroj: UCB, (asa)

Fertilita a revmatická onemocnění
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 1 hlas/ů