Finanční zdraví pojišťoven hodnotil index

Platforma zdravotních pojištěnců (PZP) připravila úvodní ročník hodnocení „Index zdraví zdravotních pojišťoven“. Ten jako tři nejlepší určil Oborovou zdravotní pojišťovnu, Zdravotní pojišťovnu Škoda a Vojenskou zdravotní pojišťovnu. Index přichází těsně před 30. červnem, kdy končí možnost přechodu zdravotních pojištěnců mezi pojišťovnami.

Autory indexu jsou vedle PZP zastoupené Ondřejem Dostálem rovněž ekonomové David Havlíček, který působil v Národní ekonomické radě vlády (NERV) a také ve správní radě VZP, a Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Hodnotícím hlediskem indexu byl například počet pojištěnců, kumulovaný rozdíl příjmů a výdajů v letech 2010–2014, rozdíl příjmů a výdajů za rok 2015 i změny ve výdajích za preventivní péči.
„Index zdraví porovnává jednotlivé zdravotní pojišťovny mezi sebou. Pro zachování objektivity hodnocení jsme vycházeli výhradně ze základních údajů z veřejně dostupných zdravotněpojistných plánů pojišťoven. Celkové pořadí je pak dané tím, jak pojišťovny dopadly v jednotlivých kategoriích,“ vysvětlil spoluautor studie David Havlíček. Podle informací ministerstva financí lze i v systému zdravotního pojištění očekávat navýšení příjmů díky růstu ekonomiky a předpokládanému růstu platů. „Promítne se i samo navýšení minimální mzdy a navýšení platby za státní pojištěnce. Ale zvýší se i výdaje, které odrážejí plnění vládních priorit. Do toho je třeba zahrnout zejména navýšení platů pracovníků ve zdravotnictví a kompenzaci výpadku příjmů poskytovatelů zdravotních služeb ze zrušených regulačních poplatků. Plánované celkové saldo příjmů a výdajů systému veřejného zdravotního pojištění je přibližně vyrovnané. O to větší význam má srovnání jednotlivých pojišťoven, co se výdajů na pojištěnce týče,“ okomentoval Štěpán Křeček.

Jsou peníze, nebo nejsou?

Podle ekonoma Miroslava Zámečníka ale index staví na zavádějících kritériích. „Kritérium vývoje dlouhodobého hospodaření zdravotní pojišťovny by bylo právoplatné, kdyby bylo zvoleno dobře, kdyby tedy skutečně odráželo finanční stabilitu pojišťovny. Autoři studie ho pojali tak, že sestavili pořadí podle kumulovaného rozdílu mezi příjmy a výdaji za posledních pět let v přepočtu na pojištěnce. Důvod? Negativní saldo vede k riziku prodlužování plateb zdravotnickým zařízením a jejich následné menší ochotě přijmout pacienta takové pojišťovny. Tvrdí to aspoň platforma pojištěnců. V oblíbenosti pojišťoven u zdravotníků jsou samozřejmě rozdíly, stejně jako v tvrdosti uplatňované regulace. To ví každé zařízení, jež kdy zdravotním pojišťovnám fakturovalo. Jenže ochota platit nevyplývá striktně vzato z kumulovaného, natož pak ročního rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale především z toho, zda jsou, nebo nejsou peníze,“ uvedl ve svém komentáři Miroslav Zámečník s tím, že z hlediska vypovídací hodnoty je tento ukazatel slabší než zůstatky na účtech jednotlivých fondů v přepočtu na pojištěnce, které přitom uvádí ministerstvo zdravotnictví.
„Ještě lepší vypovídací hodnotu dostanete, když finanční zásobu na pojištěnce přepočtete na počet dnů, na které vystačí. A ještě o úroveň výš se dostanete, když zohledníte objem závazků včetně dohadných položek (bylo vyfakturováno, ale nebylo ještě uznáno a zaplaceno) a opět to přepočtete na dny,“ dodal ekonom Zámečník.

Investice do prevence

Index hodnotil také výdaje na prevenci na jednoho klienta a meziroční změnu výdajů na prevenci, které představují pro jednotlivé pojištěnce nejhmatatelnější výhody.
Index zdraví pojišťoven proto porovnal, jak se jednotlivé zdravotní pojišťovny liší ve schopnosti hospodařit ve prospěch svých klientů. „Pojištěnci by se při volbě pojišťovny neměli rozhodovat podle reklam a náborových akcí, ale podle toho, jak efektivní přístup k hrazené zdravotní péči jim pojišťovna zajistí,“ řekl Ondřej Dostál. „Mezi pojišťovnami existují rozdíly v tom, jak hospodaří s penězi svých klientů a jaké prostředky vynakládají na preventivní péči. Také je třeba zohlednit, s jakou vstřícností přistupují k žádostem pojištěnců a k řešení jejich problémů s dostupností péče,“ dodal Ondřej Dostál s tím, že index chtějí jeho autoři publikovat pravidelně.
Ani s kritériem výdajů na prevenci Miroslav Zámečník nesouhlasí. „Jeden nemusí být matematik, aby uznal, že je scestné měnit pojišťovnu kvůli benefitům, jež se liší v řádu desetikorun a maximálně dosahují částky 237 korun za pojištěnce a rok (ZP Škoda). Vždyť průměrné náklady na zdravotní péči na pojištěnce byly loni 22 460 korun, tedy téměř stokrát víc… Kdo chce být přísný na management, může se podívat na průměrné provozní výdaje na pojištěnce, což je určité vodítko provozní efektivnosti. Co zjistíte? Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra je má spolu s Vojenskou zdravotní pojišťovnou nejnižší v celém systému zdravotních pojišťoven. A kdo je má nejvyšší? Všeobecná zdravotní pojišťovna,“ podotkl ekonom Zámečník.

Ohodnoťte tento článek!