Hledání efektivity a průzkum bojem

Andrej Babiš

Zdravotnictví sice nečeká žádná vizionářská reforma, ale stihne jej osud zbraně ve válkách uvnitř koalice.

V kancelářích na pražském Palackého náměstí opět došlo ke střídání. Nový ministr, ač nastupuje po volbách a letitém opozičním půstu své strany, s sebou tentokrát nepřináší žádné velké vize. Jeho hlavním heslem je stabilizace a z podrobností, které dosud k tomuto heslu přidal, celkem jasně vyplývá, že současný zdravotnický systém považuje v podstatě za vyhovující; jeho hlavní slabinu vidí především v nedostatku peněz, které do něj tečou. Velmi záhy se ovšem ukazuje, že to zdaleka neznamená, že kolem zdravotnictví bude v příštích měsících a letech klid. Nebude. Zdravotnictví se zjevně stane palicí, jíž se budou s gustem tlouci po hlavě soupeřící strany uvnitř nesourodé vládní koalice.

Voda na Babišův mlýn

Svatopluk Němeček od prvních hodin v úřadě netroškaří. Prvními věcmi, které by rád zařídil, jsou 2 miliardy korun pro nemocnice na kompenzaci výpadku příjmů ze zrušených poplatků za pobyt a 3,5 miliardy pro pojišťovny na odkup nedobytných pohledávek. To je voda na mlýn novopečeného ministra financí Andreje Babiše, který si chce budovat image přísného strážce veřejných peněz a bojovníka proti plýtvání. Ten prohlásil, že než kývne na miliardy pro pojišťovny, chce nejprve vědět, kudy a kam peníze z veřejného zdravotního pojištění plynou.

Němeček zareagoval jediným možným způsobem – Babišův postoj přivítal s tím, že sám chystá „inventuru“ výdajů ve svém resortu. Inventury a audity jsou oblíbeným zdržovacím zaklínadlem všech nastupujících ministrů. Jenže ministr přitvrdil. Snad náhodou, snad nikoli přišel jeden z Babišových deníků o den později s textem postaveným na tajné části zprávy NKÚ, v níž se píše o rozsáhlém systému takzvaných zpětných bonusů, což stručně řečeno znamená, že pojišťovny nezřídka platí nemocnicím, zvláště některým fakultním, mnohem více, než kolik nemocnice skutečně vydají. Zrovna ostravská nemocnice zmíněna není.

Mečiarovská stupnice

Není pochyb o tom, že český zdravotnický systém má nějaké rezervy. Jejich velikost je velkou otázkou. Hledání efektivity je jistě bohulibá činnost, která může zdravotnictví prospět, když už se systém sám nemá měnit. Ale první střet Babiše s Němečkem vzbuzuje pochyby, zda je tento způsob hledání nejšťastnější. Zdá se totiž, že v tomto případě půjde o průzkum bojem, a to bojem ostře politickým. Andrej Babiš musí přinejmenším tušit, že jakákoli zpráva o efektivitě systému, kterou by mu Svatopluk Němeček předložil v dohledné době, bude snadno napadnutelná. Skutečně zevrubný audit toků peněz v českém zdravotnictví by vyžadoval měsíce mravenčí práce několika lidí, kontroly tisíců smluv a desítek tisíc faktur. Nic menšího skutečný rozsah rezerv ve zdravotnictví neodhalí.

U této vládní koalice navíc úplně stejně jako u všech ostatních platí, že každá ze stran čeká na jakoukoli příležitost jak získat navrch nad svými konkurenty ve vládě. Mečiarovská stupnice „nepřítel – úhlavní nepřítel – koaliční partner“ stále platí i v Česku. Zjistí-li Andrej Babiš, že zdravotnictví může být příhodnou zbraní proti premiérovi, bez váhání ji použije. Třeba je to ale škarohlídský pohled a oba muži nakonec najdou způsob jak toky peněz racionalizovat a příhodně usměrnit. Jen to tak v tuto chvíli opravdu nevypadá.

Ohodnoťte tento článek!