Hospodaření resortu zdravotnictví za rok 2014

Ministerstvo zveřejnilo předběžné výsledky hospodaření systému zdravotnictví, jehož stabilizaci předcházela řada vládních zásahů – zvýšení plateb za státní pojištěnce i tarifních platů, předsunutá platba VZP a oddlužení nejslabších nemocnic. Z MZ je doplnila štědrá úhradová vyhláška a obří úspory SÚKL.

„Všechny ministerstvem přímo řízené organizace končí podle dostupných výsledků v mírně kladných číslech. Je to velmi dobrý start pro příští rok. Pro zachování objektivity chci dodat, že dvě přímo řízené nemocnice – Fakultní nemocnice u sv. Anny a Nemocnice Na Bulovce – byly kvůli významným finančním problémům saturovány vládními prostředky. Vedení nemocnic dostalo za úkol předložit strategie dalšího rozvoje na příštích pět až deset let. MZ chce zaměření těchto nemocnic koordinovat,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček na tiskové konferenci a oznámil také, že Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je na konci roku v kladných číslech a že je rád, že se stabilizační zásahy neděly na úkor poskytování zdravotní péče ani pacientů. (pokračování na straně 2) Hospodaření resortu zdravotnictví za rok 2014 (pokračování ze str. 1) Hejtman kraje Vysočina, poslanec a předseda správní rady VZP Jiří Běhounek připomněl, že k 30. 11. 2013 dosahovala ztráta nemocnic spadajících pod kompetence krajů 1,3 miliardy korun. Podle něj již úhradová vyhláška na rok 2014 situaci ve zdravotnictví stabilizovala. „V současné době je výsledek hospodaření asi 750 milionů plus. I tak ale za sebou nemocnice táhnou významné dluhy. Přesto věřím, že nastala doba, kdy nebudeme jako na tobogánu a budeme úhradové vyhlášky stavět tak, aby byla zachována předvídatelnost. Kraje investovaly do nemocnic nezanedbatelné finanční prostředky a věřím, že v této situaci nebude tlak na krajské rozpočty tak velký,“ zhodnotil stav krajských nemocnic Jiří Běhounek.

Stabilní pojišťovna

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek vypočetl, že dle předběžného výsledku má pojišťovna zhruba 250milionový kladný výsledek, kterého bylo podle něj dosaženo nejen díky růstu ekonomiky, ale také řadou manažerských opatření vedoucích ke snížení nákladů VZP. „Rok 2014 byl i z našeho pohledu prorůstový. Poté, co jsme vypořádali veškeré závazky vůči státu, tj. předsunutou platbu sloužící ke stabilizaci ekonomiky VZP, tak i část návratné finanční půjčky, se nacházíme v situaci, kdy jsme schopni hradit veškeré své závazky včas – nedochází ke zpožďování úhrad našim smluvním partnerům. Přestože úhradová vyhláška je pro rok 2015 opět prorůstová a našim smluvním partnerům poskytne růst úhrad, budeme schopni tuto situaci udržet stabilní,“ řekl ředitel Kabátek a dodal, že VZP vrátila 3,6 miliardy státu a s předsunutou platbou pro tento rok nepočítá.

Úspory léků

Do ranku úspor přispěl také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který dle svého ředitele Zdeňka Blahuty využíval zejména hloubkové a zkrácené, tedy periodické revize léčivých přípravků. „Za rok 2014 hloubkové revize, sloužící k přehodnocení postavení konkrétních léků v rámci referenčních skupin, uspořily systému 493 milionů korun. Prostřednictvím podstatně efektivnějších zkrácených revizí, probíhajících při vstupu nového generika, popř. na žádost pojišťoven, dosáhl ústav ještě vyšších úspor. Z revizí zahájených v roce 2014 jsme dosáhli úspory ve výši 1,7 miliardy korun,“ spočetl ředitel Blahuta. Ústav také loni pozastavil či zrušil některé veřejné zakázky a z původních 750 milionů snížil plánované výdaje o 267 milionů korun, navíc úspory dle Zdeňka Blahuty nebyly na úkor dozorových činností ústavu.
Ministr zdravotnictví dodal, že úspory SUKL jsou chvályhodné i s ohledem na loňský výrazný propad koruny. „Drtivá většina přípravků je dovážena ze zahraničí, takže za normálních okolností by se z veřejného zdravotního pojištění platilo výrazně více než v předchozím roce. Dvoumiliardová úspora je tudíž o to obdivuhodnější,“ uvedl ministr Němeček.

Populismus zdravotnictví nesvědčí

Politika současného vedení ministerstva ale nepůsobí tak optimisticky na všechny jeho hráče. „Zdravotnický systém byl, je a doufám, že i nadále bude, stabilizován. Nepomáhají mu ovšem některé neuvážené kroky, zejména ty z kategorie politického populismu. Na mysli mám především rušení regulačních poplatků za hospitalizaci. Rozuměl jsem snížení poplatku ze sta na šedesát korun, pochopil bych vytvoření nějakých dalších úlev pro sociálně slabé. Pro ekonomicky aktivní jedince s pravidelným příjmem ale poplatek šedesát korun za den pobytu nevidím skutečně jako nějakou neúměrnou částku, jde o minimum běžných každodenních výdajů. Proto považuji rušení poplatků za zbytečné a prázdné gesto, které zdravotnictví spíše uškodí – a pojišťovnám zejména,“ uvedl ve svém komentáři k vývoji zdravotnictví poslanec TOP 09 Leoš Heger a dodal, že zdravotnictví přestálo ve stabilizovaném stavu hubené roky hospodářské krize, kdy se potýkalo zejména s výpadkem příjmů na straně výběru zdravotního pojištění. „Naštěstí se naplnily optimistické prognózy dalšího ekonomického vývoje a tento trend se obrátil. Resort si navíc za doby ministra Holcáta polepšil o další miliardy při zvýšení odvodů za státní pojištěnce (o 4, 7 miliardy korun) a zlepšilo se také hospodaření VZP. Systém tak měl reálnou šanci na vlastní ozdravění, vykompenzování dřívějších výpadků a racionální vybalancování příjmů a výdajů i bez výraznějších zásahů státu. Také VZP směřovala k lepším hospodářským výsledkům (v letech 2009 a 2010 hospodařila s desetimiliardovými propady). Vláda ovšem systému, a to zejména pojišťovnám, situaci neulehčuje – za chybný krok považuji právě rušení zdravotnických poplatků. Jen u VZP znamená zrušení regulačních poplatků za hospitalizaci ztrátu jedné miliardy korun,“ doplnil Leoš Heger.

Ohodnoťte tento článek!