Hudba jako lék i jako riziko

9. 12. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Využívání hudby v medicíně má dlouhou tradici sahající do starověku. V odborné literatuře lze nalézt odkazy na úspěšné využívání hudby v řadě oblastí. Hudba může ale také léčbu komplikovat. Muzikoterapie (tj. využívání hudby k terapeutickým cílům) se někdy dělí na pasivní (poslech hudby, na který často navazuje další psychoterapeutická práce) a aktivní (hra na jednoduché nástroje, zpěv atd.).

SUMMARY

Using the effects of music in medicine can be traced back to ancient times. The professional literature cites successful use of music in various fields. But music can also complicate treatment. Music therapy can be classified as passive (listening to music, often followed by other psychotherapy approaches) and active (playing simple instruments, singing etc.).

Oba typy muzikoterapie, pasivní a aktivní, se často překrývají. V praxi se používá např. relaxace navozovaná za pomoci hudby, hudební nebo pohybová improvizace, psaní písní, zamýšlení se nad jejich texty, sdílení pocitů ze společného poslechu hudby atd. (Silverman, 2007).

Bachova hudba příznivě ovlivňovala emoce a také imunitní funkce pacientů léčených pro infekční zánět plic, uvádějí Le Roux a spol. (2006). Podle jiných autorů zvýšil poslech příjemné hudby aktivitu svalů žaludku, což usnadňuje jeho vyprazdňování (Lin a spol., 2007). Vhodná hudba patrně také snižuje tepovou frekvenci a variabilitu srdečního rytmu (Escher a Evéquoz, 1999) a může být užitečná i u hypertoniků (Teng a spol., 2007).

Hudba působí pozitivně dokonce i na dementní pacienty (Takahashi a Matsushita, 2006), pacienty s Alzheimerovou nemocí (Ziv a spol., 2007) a schizofreniky (Ulrich a spol., 2007). Hudbu použili k mírnění úzkosti před bolestivým výkonem u dětí i dospělých (Liu a spol., 2007, Rudin, 2007) a k mírnění artritických bolestí u lidí vyššího věku (McCaffrey a Freeman, 2003).

Hudba rovněž mírnila projevy stresu u chirurgických pacientů (Leardi a spol., 2007). V odborné literatuře lze nalézt odkazy na úspěšné využívání hudby u problémových dětí (Rickson a Watkins, 2003). Klasickou hudbu v pozadí lze použít ke zvýšení emoční otevřenosti (Jensen 2001).

Hudba při léčbě návykových nemocí

K průkopníkům v tomto směru u nás patřili dr. Jitka Vodňanská a doc. MUDr. Jaroslav Skála. Jeho píseň Dobře žiju jsme v amatérských podmínkách natočili a je s dalšími nahrávkami volně dostupná na internetu na adresách www.drnespor.eu nebo www.youtube.com/drnespor.

Cevasco a spol. (2005) konstatují, že různé formy muzikoterapie mírnily depresi, stres, úzkost i hněv u žen léčených pro závislost. Hudbu při léčení závislostí na drogách používají i v Íránu (Abdollahnejad, 2006). Tento autor doporučuje využívání hudby v psychoterapii zejména u pacientů, kteří by jinak jen těžko projevili své emoce.

Hudba jako riziko

Naposledy citovaný autor ovšem poukazuje na rizika. Poslech hudby, kterou měl závislý spojenou se zneužíváním drog, často vyvolával bažení (craving) po droze nebo agresivitu.
To potvrzuje i práce ze Severní Ameriky (Chen a spol., 2006), podle ní byl poslech rapu spojen s vyšší spotřebou alkoholu a drog i s vyšší agresivitou.

Poslech hudby techno a reggae pak souvisel s vyšší spotřebou alkoholu a drog. Může se jednat o příčinnou souvislost, uvážíme-li, že podobné hudební nahrávky často spojují alkohol a ilegální drogy s humorem, a snižují tak v očích diváků nebezpečnost návykových látek (Gruber a spol., 2005).

Kombinování muzikoterapie s jinými formami léčby

Kombinování muzikoterapie s jinými postupy je možné a často se tak zvyšuje efektivita léčby. Muzikoterapii je možné spojovat s různými formami psychoterapie včetně behaviorální nebo dynamické. Vhodná je také kombinace relaxace a hudby (Robb, 2000) nebo hudby a cvičení. V tomto směru jsme zaznamenali pozitivní odezvu ze strany pacientů i u nás.

Je zajímavé, že při relaxaci oceňují pacienti i takovou hudbu, kterou dříve neposlouchali. Tak po skončení relaxace s Donizettiho skladbou pro harfu a housle řekl důchodce závislý na alkoholu, který vykonával celý život dělnické profese: „S tou hudbou je to nějaký lepší.“ Donizettiho by jistě potěšilo, že takto získal dalšího obdivovatele.

Dvě jednoduché techniky

První postup jsme převzali od doc. Schwabeho, jehož seminář autor před lety navštívil. Při něm necháváme pozornost volně putovat mezi hudbou, tělesnými pocity a duševními pocity. Důležité není to, kde se mysl nachází, ale to, abychom si to uvědomovali a případně si také uvědomovali souvislosti mezi hudbou, myšlenkami a tělesnými pocity.

Druhou technikou je zásada stejné hladiny. To znamená volit takovou hudbu, která nejlépe souzní s okamžitou náladou. Například smutnému člověku obvykle pomůže smutná hudba, od níž se pak může přeladit k veselejší. Naopak rozjařený člověk si spíše pustí veselou hudbu, a teprve pak zvolí něco klidnějšího.


O autorovi: prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc., Odd. léčby závislostí – muži, Psychiatrická léčebna Bohnice (nespor.k@seznam.cz, www.drnespor.eu)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?