Hygiena ve zdravotnictví: od standardů k monitoringu a vyšší efektivitě

Používání správných dezinfekčních přípravků a dodržování stanovených hygienických postupů je jednou ze zásadních podmínek prevence šíření infekčních nemocí ve zdravotnických zařízeních.

Jak se orientovat v nabídce produktů a aplikací pro dezinfekční účely, jaké standardy by měly být dodržovány při jejich testování a jak monitorovat kvalitu úklidu a zvyšovat compliance hygieny rukou zdravotnických pracovníků? Na to odpověděl odborný seminář Testovací normy dezinfekčních přípravků pro zdravotnictví a hygienické standardy, který proběhl pod záštitou PROMEDICA INSTITUTU koncem března v Pardubicích.

Standard standardů

Přehled norem k testování účinnosti dezinfekčních přípravků podle EN aktualizované v roce 2017 poskytl v hlavním příspěvku Dr. Bernhard Meyer, který působí jako odborný konzultant pro vývoj a aplikaci dezinfekčních přípravků společnosti Ecolab a Senior Staff Scientist oddělení výzkumu a vývoje divize Healthcare EMEA. Je rovněž členem pracovních skupin 1 (WG1) a 5 (WG5) CEN TC 216 pro vývoj testovacích metod dezinfekčních přípravků a soustavnou revizi EN 14885. Účastníkům prezentoval složitou problematiku spojenou s terminologií, kategorizací a standardizací testovacích norem. Pozornost zaměřil zejména na normu EN 14885 – tzv. „standard standardů“, jejímž smyslem je umožnit uživatelům lepší orientaci ve stávajících normách. „EN 14885 určuje, jaké normy používat a jak upotřebit ostatní standardy testování. Uvedený standard je aktualizován minimálně jednou ročně,“ řekl dr. Meyer. Dále informoval, že Evropská komise připravila hierarchii pro testování dezinfekčních přípravků – všechny přípravky musí být minimálně účinné proti bakteriím a kvasinkám, v budoucnu by měly být vypracovány chybějící standardy, například pro testování účinnosti na bakterii Clostridium difficile a viry. „Odborníci jednotlivých pracovišť by měli být zodpovědní za výběr správných dezinfekčních přípravků a vycházet přitom z potřeb a organické zátěže jejich oddělení. Obecně jsou standardy EN členěny do tří fází, z nichž relevantní pro potřeby zdravotnických pracovišť je fáze 2. Pokud tedy vidíte na obalu normy jako EN 1040, 1275 či 14347, nemusíte je brát v úvahu, neboť se jedná o testy fáze 1, které nejsou relevantní pro praxi,“ uvedl dr. Meyer. Vhodné podle přednášejícího nejsou ani testy pro další aplikační oblasti, které nejsou modifikované pro zdravotnictví.

Compliance hygieny rukou

Možnosti měření compliance dezinfekce rukou u pracovníků ve zdravotnictví představil Petr Havlíček ze společnosti HARTMANN – RICO a. s. Hygiena rukou je považována za významné opatření vedoucí ke snížení infekcí spojených se zdravotní péčí. „Úroveň hygieny rukou, compliance, by měla být monitorována a zvyšována,“ upozornil Petr Havlíček a odkázal přitom na Vyhlášku 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče (zejména standard 8.3 ukládající povinnost kontrolovat stanovené postupy a metody snižování rizika infekce) i standardy akreditovaných nemocnic.

Hygiena rukou je obecně považována za nejjednodušší, nejlevnější a nejúčinnější opatření prevence infekcí. „Bylo potvrzeno, že s každým zvýšením míry compliance o 10 procent klesá riziko přenosu MRSA o 24 procent oproti stavu s nízkou compliance (pod 60 procent),“ upozornil Petr Havlíček s tím, že cílem by měla být 80procentní compliance. Vyšší míra již nemá vliv na snižování míry nozokomiálních nákaz. Míru lze měřit třemi základními metodami: 1. sledováním spotřeby dezinfekčního přípravku, 2. pomocí elektronických monitorovacích systémů, 3. přímým pozorováním. Přednášející porovnal výhody a nevýhody jednotlivých metod a konstatoval, že přímé pozorování je levné a efektivní a může jej provádět každá nemocnice. K vyhodnocení dat lze využít speciální webové nebo mobilní aplikace. „Předpokladem úspěchu pro zvyšování compliance hygieny rukou je zavedení a dostupnost alkoholových dezinfekčních přípravků na odděleních, systematické vzdělávání pracovníků a zavedení přímého pozorování compliance,“ uzavřel Petr Havlíček.

Jak monitorovat úklid na HTO

Zkratkou HTO jsou označovány povrchy a předměty s vysokou hladinou kontaktů. Průzkumy ukazují, že kvalita úklidu na pokojích pacientů není dostatečná. Pro zlepšení hygieny prostředí ve zdravotnictví se doporučuje systémový přístup zahrnující monitorovací program ušitý na míru zdravotnickému zařízení nebo oddělení. Informoval o tom Ing. Pavel Táborský, vedoucí divize Healthcare společnosti Ecolab Hygiene s.r.o. Součástí programu je značení vybraných kontaktních bodů v prostorách nemocnice, následované úklidem a monitoringem. Na základě získaných dat jsou zpracovány reporty, po nichž by se měly přijmout nápravná opatření. K vyhodnocení získaných dat slouží opět speciální webové a mobilní aplikace.

Odborný seminář organizovala vzdělávací a poradenská společnost PROMEDICA INSTITUT, která poskytuje zdravotníkům přístup k moderním technologiím a inovativním postupům léčby.
Partnery akce byli Ecolab Hygiene s.r.o. a HARTMANN – RICO a.s.

Zadavatel by měl specifikovat požadavek na testovací standardy

V souvislosti s konáním semináře jsme požádali Ing. Pavla Táborského, aby čtenářům objasnil pozadí problematiky.

Co je testovací norma dezinfekčního přípravku a jaký je její význam v nemocniční praxi?

Je to oficiální norma, která popisuje, jakým způsobem má být konkrétní výrobek otestován na mikrobiologickou účinnost, aby mohl být použit ve zdravotnictví. Výstupem je pak deklarace účinnosti dezinfekčního přípravku.

Kdo z odborníků by měl být blíže obeznámen s problematikou těchto norem?

Především osoby zodpovědné za výběr aplikací a produktů pro dané zdravotnické zařízení. Nejjednodušší cestou, jak zabezpečit legislativní výběr, je zadat požadavky do výběrového řízení. Všichni uchazeči přitom musí splnit podmínky, které určuje zadavatel. Výkonní pracovníci, kteří používají produkty pro konkrétní aplikace, by měli mít jistotu, že nemocnice přijala všechna opatření k tomu, aby se v daném zdravotnickém zařízení používal produkt otestovaný podle správných standardů.

Na semináři se hovořilo o potřebě evropské harmonizace testovacích norem. Jaké problémy mohou vyplynout z nedostatečného souladu?

Harmonizace norem testování dezinfekčních prostředků probíhá, je to však dlouhodobý proces a není plně dokončen. Z toho vyplývá, že některé prostředky a aplikace nemohou být otestovány podle evropských standardů, protože tyto standardy nejsou v tuto chvíli úplné. V těchto případech se používají alternativní lokální metodiky. U nás je historicky nejvíce akceptován německý model testování. Naopak tam, kde standardy dokončeny jsou, je předpoklad, že výrobci budou testovat své produkty podle stanovených kritérií.

V diskusi byla několikrát zpochybněna věrohodnost označení produktů – například deklarace účinnosti vůči konkrétním virům, přičemž v rámci standardu probíhá testování jen na skupinu virů. Do jaké míry se nemocnice mohou spolehnout na označení daná výrobcem?

Spolehnout se na ně musíme. Nemáme totiž jiný spolehlivý zdroj, jakým by danou skutečnost bylo možné ověřit. Je zde odpovědnost každého výrobce. Nemocnice jako konečný odběratel a zadavatel výběrového řízení má však právo nechat si předložit příslušnou dokumentaci.

Jaké je hlavní poselství semináře, které by si měli účastníci odnést do praxe? **

Jsme členy Evropské unie, v ní probíhá proces harmonizace testovacích norem, který je z větší části dokončen. Evropské normy jsou zároveň ty, které jsou prioritně požadovány při výběru produktů. Byl zde prezentován postup, jak se v těchto normách orientovat, co u jednotlivých produktů hledat a jak se na celou problematiku dívat. (asa)

Ohodnoťte tento článek!