Idarucizumab zvýšil bezpečnost antikoagulační léčby

Nové specifické antidotum k perorálnímu antikoagulantu dabigatranu etexilátu (Pradaxa) letos vstoupilo na český trh. Dostupnost idarucizumabu (Praxbind) je odborníky vnímána jako zahájení nové éry antikoagulační léčby. Jak se dívá na přínos tohoto preparátu v praxi, jsme se zeptali MUDr. Jiřího Veselého z kardiologické a interní ambulance v Jaroměři.

Na nedávném kongresu České internistické společnosti, kterého jste se aktivně účastnil, se hodně diskutovala nová perorální antikoagulancia a novinky v této oblasti. Jednou z nejžhavějších je dostupnost prvního specifického antidota pro rychlé zvrácení účinku dabigatranu. Jak tuto novinku vnímáte?

V posledním desetiletí jsme byli svědky významného pokroku – zvýšení účinnosti a bezpečnosti antikoagulační léčby v několika zásadních indikačních oblastech, a to prostřednictvím zavedení přímých orálních antikoagulancií. Široká dostupnost specifického antidota pro první z nich znamená další významný posun v bezpečnosti léčby.

Ovlivnila dostupnost antidota pro dabigatran váš přístup k antikoaguační léčbě? Pokud ano, jak?

Při rozhodování o antikoagulační léčbě u každého pacienta individuálně zvažujeme možné přínosy terapie a její rizika. V prevenci cévních mozkových příhod u pacientů s fibrilací síní jsou nám dobrou oporou poměrně jasně hovořící doporučení Evropské kardiologické společnosti, menší míra evidence zůstává však zatím pro určení trvání doby antikoagulace u pacientů po žilní trombóze a plicní embolii. Zde dostupnost antidota může být u některých pacientů jedním z faktorů, které ovlivní naše rozhodnutí o ukončení či pokračování léčby. Podstatně větší dopad má dostupnost antidota na výběr antikoagulantu pro konkrétního pacienta.

Nakolik důležitá je tato zpráva pro pacienty užívající antikoagulační léčbu?

Pro pacienty je to rozhodně důležitá zpráva, protože pokud jsou dostatečně informováni, uvědomují si zvýšené riziko krvácení, které s sebou tato léčba nese. Informovanost o možnosti použít antidotum v případě krvácení či urgentního výkonu může snížit obavy, které nemocní z antikoagulační léčby mají.

Může dostupnost antidota posílit bezpečnostní profil antikoagulační léčby?

Bezpečnost léčby to bezesporu posílí. Přitom nesmíme zapomínat, že bezpečnostní profil těchto nových antikoagulancií je ve srovnání s warfarinem lepší i bez dostupnosti antidota. Zejména to platí pro nejobávanější komplikaci antikoagulační léčby – intrakraniální krvácení, jehož výskyt byl u všech nových antikoagulancií v porovnání s warfarinem významně nižší – u dabigatranu dokonce o 60–70 procent. Nicméně jakékoli antikoagulans ze své podstaty krevní srážlivost snižuje a krvácení bude vždy rizikem této léčby. Většina krvácivých komplikací je však medicínsky řešitelná a dostupnost prakticky okamžitě působícího antidota bez vedlejšího prokoagulačního efektu může sehrát v úspěšném řešení těchto komplikací zásadní roli.

Měli by být o dostupnosti antidota informováni i pacienti užívající antikoagulační léčbu?

Antikoagulační léčba je vysoce účinná při odvracení cévní mozkové příhody či žilního tromboembolismu, ale zároveň přináší zvýšené riziko krvácení. Jedná se přitom o léčbu dlouhodobou a pro její dobré výsledky je kromě jiného podstatná spolupráce pacienta. Důležité je pravidelné užívání léků, ale i schopnost pacienta správně a včas řešit některé situace. Myšleny jsou nejen krvácivé komplikace, ale třeba i febrilní stavy nebo průjmová onemocnění, které mohou vést k přechodnému zhoršení renálních funkcí, na nichž je eliminace všech nových antikoagulancií závislá. Klíčová je proto informovanost pacienta o důvodu léčby, aby se podařilo dlouhodobě udržet jeho motivaci léky pravidelně užívat. Dostupnost antidota může tuto motivaci posílit snížením obav z komplikací léčby. Informovanost pacienta o možnosti řešení krvácivých komplikací může rovněž přispět k včasnému vyhledání lékaře v případě jejich výskytu – v posledních desetiletích jsme díky edukaci pacientů mohli být svědky změny v rychlosti vyhledání lékařské péče při infarktu myokardu či cévní mozkové příhodě. Obdobnou pozornost bychom nyní měli věnovat edukaci pacientů léčených antikoagulačními preparáty.

Kdy budou dostupná antidota pro ostatní nová perorální antikoagulancia?

U antidot pro ostatní antikoagulancia jsme ve fázi prezentace klinických studií. Dalším krokem bude schvalovací proces, ale ani jeho úspěšnost ještě automaticky nezaručuje dostupnost v České republice. I optimisté proto očekávají širší dostupnost těchto léků pro naše pacienty spíše v řádu let.

U kterých pacientů by mělo být zvláště preferováno antikoagulans, které má k dispozici specifické antidotum?

Specifické antidotum využijeme ve dvou skupinách situací: první je krvácivá komplikace, druhou urgentní výkon. Obě tyto skupiny příhod jsou častější u starších a více nemocných pacientů. Na druhé straně i mladší aktivní pacienti nezřídka utrpí úraz při sportu nebo autonehodě. Proto vedle prokázané účinnosti a bezpečnosti antikoagulačního léku považuji dostupnost antidota za jeden z nejdůležitějších faktorů, které bychom měli při jeho výběru zvažovat u každého nemocného.

Ohodnoťte tento článek!