Jak motivovat lékaře? Možnosti krajů jsou omezené.

Nedostatek kvalifikovaných zdravotníků je dlouhodobým problémem českého zdravotnictví, na tom se shoduje většina zúčastněných. Jak ale lékaře udržet i v odlehlých regionech a sestry v nemocnicích, když motivace je mizivá? Kraje požadují změnu systému, ministerstvo shání peníze.

Na konci loňského roku se ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček setkal s odbory. Nedostatek personálu byl na setkání označen za největší problém českého zdravotnictví a ministr se společně s odborovými předáky domluvil na spolupráci při úsilí o navýšení přílivu peněz do svého resortu. Svatopluk Němeček tehdy upozornil, že kvalitní péči za pouhých 7,5 % HDP mohou české nemocnice poskytovat především díky skromným platům personálu.

Vyšší mzdy a politika

Slibované zvyšování platů ve zdravotnickém sektoru se začalo tento rok měnit v konkrétní smlouvy a čísla. Ne všude ale změny hlásí již od ledna. Nemocnice přiznávají, že dosáhnout požadovaného 5% navýšení platů je vzhledem k platbám pojišťoven velmi složité, a platy navyšují i přesto, že na to z reálných úhrad nezbývají peníze. „V rámci stabilizace personálu v našich nemocnicích došlo k slibovanému navýšení tarifů u všech zaměstnanců o 5 procent již od ledna 2016, v nejkritičtějších oborech i o více. Spolu s tím nemocnice zavedly nové benefity,“ uvedla pro naši redakci radní pro zdravotnictví Královéhradeckého kraje Jana Třešňáková. Dohody se zaměstnanci například zavazují management krajských nemocnic rozdělit zaměstnancům prostředky ve výši dalšího 1 % mzdových tarifů podle konkrétních provozních potřeb. Je dohodnuta také minimální částka navýšení u zaměstnanců s nejnižšími příjmy, těm se ve skutečnosti navýší plat o 7,19 % jejich tarifní části mzdy. „Vzhledem k tomu, že navýšení úhrad zjevně nepokryje navýšení nákladů na mzdy, je kraj připraven tento nárůst objemu mezd nemocnicím částečně kompenzovat,“ dodala radní. V případě Královéhradeckého kraje se jedná o 30milionovou rezervu na kompenzace platů zdravotníků.

Více peněz i v soukromém sektoru

Podobně jsou na tom i v jiných regionech. Například Karlovarská krajská nemocnice, a. s. (KKN), provozovaná Karlovarským krajem, navýší letos mzdy lékařů a sester také o slibovaných 5 %. I zde jde především o politické rozhodnutí, jelikož platby od zdravotních pojišťoven vystačí na navýšení pouze o 3,5 %. Zbytek peněz bude nemocnice hledat ve vnitřních úsporách, případně se bude snažit o navýšení výkonnosti. Tyto možnosti jsou ale podle ekonomického ředitele nemocnice Davida Bracháčka omezené. Zdravotnická zařízení v Karlovarském kraji jsou přitom velmi často ohrožena právě odchodem personálu do zahraničí, což má za následek nejen jeho reálný nedostatek, ale i s tím spojené přesčasy, které jsou nyní dle manažerů nemocnice na samé hranici únosnosti.
Platy se navyšují rovněž v soukromém sektoru. Skupina AGEL, která provozuje v rámci České republiky nemocnice, polikliniky i síť lékáren, oznámila navýšení platů svých zaměstnanců o 4 %, což ve srovnání s platovými tarify údajně odpovídá zvýšení platů o 5,7 až 6 %. „Plně si uvědomujeme význam, který mají naši zaměstnanci pro skupinu, a také společenskou odpovědnost, kterou naopak ke svým zaměstnancům máme my. I jako soukromý subjekt jsme se rozhodli postupovat při jednání se Sdružením odborových organizací skupiny AGEL tak, aby růst mezd v naší skupině korespondoval s návrhem Ministerstva zdravotnictví ČR,“ uvedl předseda představenstva společnosti AGEL Ján Dudra. Kolektivní vyjednávání přitom probíhalo od listopadu 2015.

Kraje volají po změně

„Bude nutné systémové řešení, zejména v oblasti vzdělávání lékařů a sester a v oblasti jejich placení. Zajistit dostupnost zdravotních služeb je především úkolem zdravotních pojišťoven. V našem kraji není situace tak závažná, ale v horizontu několika let by se mohla vzhledem ke zvyšování věkového průměru zdravotnických pracovníků zhoršit,“ varoval vedoucí odboru zdravotnictví Olomouckého kraje Bohuslav Kolář. Na zvyšující se průměrný věk lékařů upozorňují úředníci téměř ve všech krajích. Proto kraje svou energii směřují zejména k vytvoření lepších podmínek pro vzdělávání a praktikování mladých lékařů. Často tak vzniká několik systémů pobídek. Nemocnice vytvářejí své vlastní systémy, zatímco kraj má na starosti jak celkový stav lékařské populace, tak obsazování ambulancí mimo větší nemocnice. Olomoucký kraj například vyhlašuje každoročně dotační program, ze kterého jsou odváděny peníze do zdravotnických zařízení, která připravují lékaře k atestaci. Nemocnice Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje zas od ledna letošního roku ukončily vybírání poplatku za stážování praktických lékařů v rámci jejich přípravy a nabízejí další výhody pro budoucí spolupráci mladých praktiků s nemocnicemi s cílem získat je pro nepokryté ambulance v kraji. Liberecký kraj poskytuje administrativní pomoc lékařům v terénu, kteří žádají o akreditaci, a následně hledá i rezidenta na vyhlášené místo. „Takto se daří do kraje přijmout více rezidentů než v jiných krajích,“ uvedla vedoucí odboru zdravotnictví Libereckého kraje Alena Riegerová. Dodala také, že kraj uvažuje o zavedení systému pobídek formou stipendijních programů. Systém stipendií pro studenty lékařských fakult a zdravotnických škol chce zavést i Královéhradecký kraj. Má být nastaven tak, aby zvýšil atraktivitu studia a zavázal absolventy setrvat po ukončení studia alespoň určitý čas v kraji. Zavedení kraj předpokládá už v akademickém roce 2016/2017. Grantový program má rovněž kraj Jihočeský.

Spolupráce s obcemi

Kraje a nemocnice pracují také s dalšími benefity, jako jsou příspěvky na penzijní připojištění, na rekreaci nebo účast na seminářích a odborných kurzech. Královéhradecký kraj nově zavedl například benefitní poukázky za odpracované čtvrtletí bez dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo možnost vyplácení příspěvku na hlídání dětí zaměstnancům, kteří se vrátí dříve z rodičovské dovolené. V případech samostatných ambulancí jsou ovšem možnosti krajů omezené a je nutné spolupracovat s konkrétními obcemi. „Liberecký kraj spolupracuje se samosprávami měst a obcí v periferních částech kraje, kde chybí především praktičtí lékaři a zubaři. Pobídky ve smyslu bytů, zařízených ordinací a podobně nabízejí právě obce a kraj se snaží tyto jejich aktivity přiblížit odborné veřejnosti,“ uvedla Alena Riegrová. Podobně je tomu i v Jihočeském kraji. „Samosprávy v odlehlých oblastech s námi spolupracují a samy se snaží vytvářet podmínky pro udržení nebo příchod lékařů. Od zřízení a vybavení ordinace přes nabídku bydlení až po možnost získání pozemku na výstavbu rodinného domu a podobně. Dlouho se hovoří o tom, že zdravotní pojišťovny by měly zvýhodnit ty lékaře, kteří jsou právě v odlehlých, venkovských částech kraje potřební. To je podle nás nejsprávnější cesta vedoucí k řešení. Pravdou ale je, že pokud se situace nezačne rychle řešit a měnit, vzhledem k věku praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost bude přibývat míst, kde získat lékaře bude problém takřka neřešitelný,“ uvedl Radek Šíma z odboru kanceláře hejtmana Jihočeského kraje.

Když motivace nefunguje

Ne vždy jsou ovšem pobídky pro lékaře dostačující, jelikož jsou výsledkem snahy jednoho segmentu v rámci celého soukolí zdravotnictví. „Některé obce v odlehlejších regionech našeho kraje se pokoušely motivovat lékaře zajištěním bydlení, ale tato opatření nevedla k očekávanému výsledku,“ podotkl vedoucí odboru zdravotnictví Olomouckého kraje Bohuslav Kolář. Bez příslibu vyšší mzdy jsou lékaři k takovým úvazkům skeptičtí.
Některé kraje chtějí řešit nedostatek lékařů náborovými příspěvky, uvažuje o tom například Jihomoravský kraj. Jiné ale před takovou strategií varují. „Roztáčení kolotoče přetahování zdravotníků na základě statisícových náborových příspěvků považuji za krajně nebezpečné. Je třeba změnit systém a úroveň odměňování a vzdělávání zdravotnických pracovníků na celostátní úrovni,“ tvrdí radní Královéhradeckého kraje Jana Třešňáková. Jak řešit problematiku postavení lékařů a zdravotnického personálu v rámci tak odlišných podmínek je nasnadě. Premiér Bohuslav Sobotka na jednání s odbory na sklonku loňského roku přislíbil, že se bude zasazovat o navýšení odvodů státu za státní pojištěnce, a odmítl další redukce lůžek jako úsporná opatření. Odbory zas žádají vládu, aby uvolnila 3 miliardy korun na podporu nových pracovních míst pro zdravotníky v nemocnicích. Který z těchto návrhů lze skutečně v dohledné době realizovat, ukáže čas.

Ohodnoťte tento článek!