Jak podpořit bezpečí pacientů a kvalitu péče v Evropě

Kvalita zdravotní péče a bezpečnost pacientů úzce souvisí s větším zapojením pacientů do této péče, důkladnějším vzděláváním zdravotnických profesionálů a zaváděním systémů hlášení, které nebudou spojovány s restrikcemi a postihy zdravotníků. Shodli se na tom zástupci z řad lékařů, politiků a médií v rámci dvoudenního workshopu, který proběhl začátkem prosince v Římě.

Akci, zaměřenou na prohloubení bezpečnosti a kvality péče o pacienty, pořádala EU Consumers, Health and Food Executive Agency s cílem zvýšit povědomí evropské veřejnosti o této problematice a prezentovat výstupy z úspěšných projektů, zaměřených na tyto priority.

Priorita evropské politiky

Jak uvedl evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vitenis Andriukaitis, problém bezpečnosti pacientů nabývá v evropském kontextu na významu. Každoročně se 8–12 procent hospitalizovaných pacientů potýká s nežádoucími událostmi spojenými se zdravotní péčí. Přibližně 37 tisíc pacientů pak umírá v důsledku nozokomiálních nákaz, z nichž mnohé jsou preventabilní. Náklady spojené s těmito infekcemi pak šplhají do výše až 7 miliard eur ročně.
Téma bezpečnosti a kvality zdravotní péče se proto stalo prioritou evropské politiky a bylo začleněno do Doporučení Rady EU v roce 2009 s apelem na zlepšení kontroly nozokomiálních infekcí. Směrnice 2011/24/EU dále upřesnila pravidla pro uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a zaručila tak pacientům přístup ke zdravotní péči kdekoli v členských zemích Evropské unie.

Obavy z postihů brání nápravě

Na workshopu byla prezentována základní data ze souboru dokumentů o bezpečnosti pacientů, který byl zveřejněn v roce 2014 a který hodnotí vývoj v této oblasti. Pozitivních výsledků bylo dosaženo v řadě segmentů, zejména při vytváření národních programů pro bezpečnost pacientů a při zavádění systémů umožňujících pacientům hlásit nežádoucí příhody. V oblasti posilování účasti pacienta a při vzdělávání a odborné přípravě zdravotnických pracovníků jsou ještě výrazné mezery, které je třeba dále řešit. V řadě zemí se také zdravotníci stále obávají hlásit nežádoucí příhody ze strachu z možného postihu. Podle expertů musí být systém hlášení nastaven tak, aby chyby sloužily k nápravě, nikoli k jejich utajování.
Během workshopu zazněly také příspěvky shrnující výstupy z evropských projektů zaměřených na zvýšení bezpečnosti a kvality zdravotní péče (viz dále). Jako kritický bod byl uveden monitoring nežádoucích událostí, který by měl fungovat jako spouštěč intervencí pro nápravu těchto událostí. Monitoring a benchmarking představují důležité nástroje jak pro hodnocení výkonů organizace, tak pro jejich kontinuální zlepšování. Přednášející také diskutovali o vhodných výkonových, zdravotních a ekonomických indikátorech. Požadavky na jednotlivé indikátory a základními dimenzemi kvality péče se podrobněji zabýval profesor Walter Ricciardi z Národního institutu zdraví v Itálii.

Pacient v centru péče

Za nesmírně důležité považují experti posílení aktivní role pacientů a jejich postavení v centru zdravotního systému. Ačkoli tento koncept klade vyšší nároky na zdravotníky a jejich čas, investice do něj přináší opravdové benefity. Jak uvedl dr. Paul Barach, pacienti, kteří jsou dobře informováni o své zdravotní péči, činí lepší rozhodnutí. Tématem se blíže zabývala také zástupkyně Evropského fóra pacientů Kaisa ImmonenováCharalambousová. Zdůraznila, že systémy zdravotní péče potřebují změnu, přičemž pacient se musí změnit z pasivního příjemce péče na aktivního partnera podílejícího se na rozhodování o svém zdraví. To se však může odehrávat jen za předpokladu kultury otevřenosti a transparence. Pacient by měl mít pro své rozhodování přístup k informacím o zdravotní péči, které budou pro něj srozumitelné a smysluplné.

Prezentované projekty

Koordinátoři projektů – zaměřených na identifikaci specifických rizik v nemocnicích ve vztahu k bezpečí pacientů a zlepšení kvality péče v rámci zdravotního systému – pak podrobněji referovali o výstupech z těchto evropských aktivit.
• ARPEC Rebecca Lundinová ze Švédska prezentovala projekt ARPEC (Antimicrobial Resistance and Prescribing in European Children), který se zabýval problematikou antimikrobiální rezistence v pediatrické péči. ARPEC se zaměřoval na zlepšení kvality preskripce antibiotik u dětí.
Do projektu, který probíhal v letech 2010–2013, bylo zařazeno 19 center z 12 evropských států a byly porovnávány guidelines z 84 center. Důvod, proč se projekt zaměřil na dětské pacienty, je vysoký výskyt infekcí v dětském věku, ale také vysoká spotřeba antibiotik v tomto věku. Autoři projektu objevili velké rozdíly v předepisování antibiotik napříč centry, a to ve smyslu zbytečné i nedostatečné preskripce. Variabilní byl také výskyt mikrobiální rezistence.
Dále bylo zjištěno, že se zbytečně často předepisují širokospektrá antibiotika. V 10 % center neměli vypracované guidelines pro antibiotickou preskripci a v 80 % center byly guidelines nekompletní. Ukázalo se také, že zatímco u dospělých pacientů nacházíme infekce spojené se zdravotní péči u 13 %, v dětské populaci je to až 37 % pacientů. Mnoho z těchto infekcí je přitom preventabilních. Stávající neuspokojivou situaci by mělo zlepšit důslednější hlášení z nemocnic do Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), přepracování současných nástrojů pediatrické surveillance, vytvoření indikátorů kvality optimální nemocniční preskripce antibiotik a prohloubení vzdělávání pediatrů v oblasti antimikrobiální rezistence a racionální preskripce.
• PROHIBIT Projekt PROHIBIT (Prevention of Hospital Infection by Intervention and Training), monitorující výskyt infekčních onemocnění v souvislosti s poskytovanou zdravotní péčí, představil Walter Zingg ze Ženevy, Švýcarsko. Cílem projektu bylo poskytnout globální perspektivu infekční kontroly v nemocnicích v rámci evropského regionu. Dr. Zingg konstatoval, že prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí lze zlepšit spíše uplatňováním příkladů dobré praxe než pomocí jednotlivých technologií. V závěru uvedl klíčová doporučení pro zlepšení stávající situace: vytvořit jednotnou evropskou strategii pro kontrolu infekcí, zřídit centrální autoritu pro tvorbu efektivních guidelines, realizovat mezinárodní workshopy pro trénink zdravotnických profesionálů a zlepšení nemocniční týmové práce a podporovat management nemocnic ve sledování hygienických standardů personálu. Řešit je třeba také nedostatek středního zdravotnického personálu a nízké platy zdravotníků, zejména v zemích východního bloku.
• IMPLEMENT Uwe Frank z Německa seznámil účastníky s projektem IMPLEMENT (Implementing strategic bundles for infection prevention and management), zaměřujícím se na prevenci infekcí na jednotkách intenzivní péče. Existují silné důkazy pro to, že jednoduché a levné intervence mohou minimalizovat riziko častých nozokomiálních nákaz, jako jsou ventilátorové pneumonie či infekce spojené se zavedeným intravaskulárním katétrem. Projekt zkoumal guidelines v nemocnicích 5 zemí, konzultoval problém se zdravotnickými profesionály, aby v závěru poskytl příklady dobré praxe, identifikoval překážky jejich zavádění do klinické praxe a nabídl strategie pro jejich překonání.
• EUNETPASS a PASQ Projekty EUNETPASS (EU Network for Patient safety) a PASQ (Patient Safety and Quality), usilující o zvýšení bezpečí pacientů cestou většího zapojení a informovanosti pacientů do procesu léčby, představil Pascal Garel z Belgie. Propojení národních a mezinárodních účastníků zdravotní péče by mělo vést k lepšímu sdílení informací a expertízy a ustanovení mechanismů pro účinnější implementaci bezpečné klinické praxe a managementu kvality do systémů zdravotní péče. Kontaktní místa PASQ hrají důležitou roli pro koordinaci jednotlivých aktivit a jejich začleňování do národních plánů a strategií.
• ARHAI Dominique Monnet ze Švédska informoval o aktivitách ECDC v oblasti řešení problému nozokomiálních infekcí a souvisejícím programu ARHAI (Antimicrobial Resistance and Healthcare Associated Infections). Připomenul, že role ECDC spočívá zejména v identifikaci a posuzování zdravotních hrozeb, vydávání varování, technické asistenci, edukaci a komunikaci s odbornou i laickou veřejností.
• DAYSAFE Na podporu jednodenní chirurgie v rámci evropského regionu se zaměřoval průzkum DAYSAFE, o němž referoval Roberto Gnesotto z Itálie. Jednodenní chirurgie se ukazuje být jednou z možností pro zlepšení veřejného zdraví, a sice z důvodu, že je dostupnější díky cost-efektivitě, kratším čekacím dobám a bezpečnější díky kratší expozici nozokomiálním nákazám a oddělení jednoduchých výkonů od výkonů naléhavých a složitých. Dále umožňuje účinnější využití personálu a operačních prostor a v neposledním šetří pacientovi čas. Autoři projektu identifikovali významné nedostatky v politice jednodenní chirurgie. Jednalo se o problémy s financováním, organizací i bezpečím pacientů. Výstupy z projektu budou implementovány do doporučení, která by měla managementu nemocnic a politikům usnadnit začleňovat a rozšiřovat jednodenní chirurgii do systému zdravotní péče.
• EURHOBOP Kvalitou péče na koronárních jednotkách se zabýval projekt EURHOBOP (EURopean HOspital Benchmarking by Outcomes in Acute Coronary Syndrome Processes), o němž přinesl informace Jaume Marrugat De la Iglesia ze Španělska. Benchmarking představuje účinný nástroj pro hodnocení kvalty zdravotní péče. Projekt sledoval výskyt mortality spojené s hospitalizací pro akutní infarkt myokardu a prováděnými koronárními intervencemi. Autoři vyvinuli prediktivní algoritmus založený na klíčových determinantech nemocničních úmrtí. Algoritmus se zaměřuje na klíčové klinické zákroky, jako je koronární angiografie, trombolýza a perkutánní intervence, a poukazuje na charakteristiky (pacientů, nemocnice a jednotlivých zemí) ovlivňující mortalitu pacientů.
• DUQUE Výsledky projektu DUQUE (Depending our Understanding of Quality Improvement in Europe), usilujícího o zlepšení kvality péče v evropských nemocnicích, představil Charles Bruneau. Projekt, do něhož bylo začleněno téměř 200 nemocnic z 8 evropských zemí, zkoumal vztah mezi managementem kvality, organizační kulturou, zapojením profesionálů a pacientů a výslednou kvalitou nemocniční péče. Autoři zjistili, že pacientské bezpečnostní strategie nejsou plně implementovány, přičemž problém je spíše na úrovni jednotlivých oddělení než na úrovni nemocničního managementu kvality. Odlišnosti v kvalitě péče se pak vyskytují spíše v rámci jednotlivých zemí než mezi nimi. Výstupem je dokument nabízející sedm strategií pro zlepšení kvality a bezpečí v nemocnici.

Willy Palm, zástupce Evropského kontrolního orgánu pro zdravotnické systémy a politiku (Belgie)
Panel expertů
Jesna Mesaric, Agentura pro kvalitu a akreditace ve zdravotnictví a sociálních službách (Řecko)
Prof. Filippo Crea, Katolická univerzita Nejsvětějšího Srdce (Itálie)
Timo Clemens, Maastrichtská univerzita (Nizozemsko)

Ohodnoťte tento článek!