Jak pozmění nová legislativa lékovou distribuci v ČR

Zástupce lékárníků, prezident České lékárnické komory (ČLnK) PharmDr. Lubomír Chudoba a výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL) RNDr. Tomáš Votruba, CSc., MBA, představují svůj pohled na současný i budoucí systém distribuce léků, jeho přínosy i nevýhody ve vztahu k českým pacientům.

1. Je právo jakéhokoliv distributora na dodávku léků podle jeho tržního podílu v zájmu českých pacientů? Posílí takový postup podle vás reexport a proč?
2. Diskriminují a upřednostňují distributoři a výrobci léků některé nemocnice či lékárny? Jste pro regulaci této oblasti a jakým způsobem by měla vypadat?
3. Jak právě schválená novela zákona o léčivech dopadne na český lékový trh, pacienty, výrobce a lékárny?

PharmDr. Lubomír Chudoba 1

1. Plným sortimentem léků zásobují české lékárny čtyři velkodistribuční firmy. Právem každé lékárny je si dodavatele léků pro své pacienty zvolit zcela svobodně. Nemůže jim být vnucován jeden monopolní distributor. Obdobně musí být zachována svobodná volba pacienta ve výběru lékárny. Riziko, že by některý z menších distributorů mohl nadále skupovat léky za účelem jejich dalšího vývozu, by měl nový zákon o léčivech eliminovat efektivněji. Nová pravidla pro zabránění nežádoucích reexportů léků připravilo a prosadilo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Předpokládám, že obě instituce budou schopné plně dostát svým novým kompetencím a odpovědnostem.

2. Lékárny se bohužel setkávají s krácením či neuspokojováním dodávek, s upřednostňováním některých lékáren či s kladením podmínek, jako je nutnost zasílání receptů a dodávek léků až na jejich podkladě. Problémem jsou také zásadně rozdílné ceny, takže pro mnoho lékáren je problém některé léky objednat, případně je zajistit za srovnatelných finančních podmínek, jako je tomu u preferovaných lékáren. Včasnému zajištění léků pacientům by měla napomoci nová povinnost dodání léků do lékárny uložená distributorovi. Pro sjednocení výše spoluúčasti u jednotlivých léků by ale bylo nutné novelizovat zákon o veřejném zdravotním pojištění.

3. Pacient musí své léčivé přípravky obdržet v lékárně včas, v požadovaném množství, ve správné kombinaci a dávce. Novela zákona o léčivech proto dává Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstvu zdravotnictví nové pravomoci k zabránění nežádoucích vývozů léků. A pokud nastane situace nedostatku konkrétního léčiva z jiných důvodů, například v důsledku jeho nedodání výrobcem na český trh, pak by se nejen měla zlepšit včasná informovanost pacientů a zdravotníků, ale měl být také flexibilněji zajištěn chybějící lék v rámci mimořádného dovozu. Jak se ale skutečně jednotlivé změny v zákoně promítnou do obchodní praxe farmaceutických firem a poskytování lékárenské péče, budeme moci vyhodnotit až později.

RNDr. Tomáš Votruba, CSc., MBA

1. Ve schválené novele není nic o tom, že by tato povinnost dodat distributorovi byla podmíněna dodávkou lékárnám a výdeji potřebným pacientům, tedy že by dodávka distributorovi byla podložena objednávkami z lékáren, a plnila tak veřejný zájem. Distribuční trh v ČR zahrnuje čtyři velké (celosortimentní) distributory – tři členové AVEL (Phoenix, Alliance Healthcare

a ViaPharma) a společnost Pharmos. Dále pak několik dalších větších distributorů, kteří ale nedodávají celý sortiment léků nebo dodávají určitý speciální segment, například vakcíny. Pak zde jsou výrobci s distribučním oprávněním. Zbytek distributorů a lékárny s distribučním oprávněním jsou zde proto, aby vyváželi léky do zahraničí. Takže podle zákona teď dostanou léčivé přípravky podle svého celkového tržního podílu na trhu a vyvezou je. Existují totiž jen pro tento export. Ostatně položme si otázku: Na co jiného potřebuje lékárna distribuční oprávnění než na export?

Z informací o šetření SÚKL z minulých týdnů jasně vyplynulo, že tak činí zatím nelegálně. SÚKL nerozkryl detaily, ale velmi pravděpodobně to funguje tak, že lékárna s distribučním oprávněním nakoupí léky jako běžná lékárna k výdeji léků na recepty a obratem je vyveze jako distributor. To ale zákon nedovoluje. Mimochodem těch 149 milionů Kč exportu (a větší objem je v šetření) je zajímavé číslo. Pokud bychom očekávali ještě stejnou sumu, což zpráva SÚKL naznačuje, jsme na nějakých 300 milionech korun v nelegálních exportech, a to je v cenách výrobců (což je cena, se kterou SÚKL pravidelně pracuje) asi 0,6 procenta celkového českého trhu humánních léčiv. Podle novely zákona se nyní ke zboží dostanou zcela legálně, a dokonce povinně, a vývozy tak výrazně narostou. Na to samozřejmě doplatí čeští pacienti. Takže novela rozhodně není v zájmu pacientů.

2. V České republice jsou podle mezinárodních údajů nejnižší ceny léčiv v Evropské unii. To logicky vytváří prostor pro export léčiv, který je podle platné evropské legislativy zcela legální. Aby se pro export zajímavé léky (většinou moderní inovativní) nevyvážely, přišli výrobci před časem se systémem přímé distribuce do lékáren (DTP). Zmíněné léky jsou v naprosté většině takové, které předepisují specialisté. Ti, jak víme, mají ordinace většinou v ambulancích a poliklinikách. Do lékáren v blízkosti takových specialistů je dodávají výrobci v rámci systému DTP. Myslím si, že je to pro pacienta pohodlné. Dostane v ambulanci předpis od lékaře a lék si vyzvedne hned v budově nebo v budově vedle. Pokud si tedy pacient s receptem například z IKEM nevyzvedne lék tam a odjede do Kamenického Šenova, nic se neděje. Dostane ho totiž i tam. Systém DTP nebyl vymyšlen, aby komplikoval život pacientům, ale aby léky byly maximálně časově a místně dostupné tam, kde je pacienti většinou očekávají, a zároveň nebyly vyváženy. A protože objem léků dodávaných zahraničními výrobci do ČR je předem omezen (je limitován výrobními plány firem na běžný rok), nelze čekat vyšší dodávky a je třeba nelegálnímu exportu bránit všemi možnými prostředky.

Distributoři nikoho nediskriminují. I do Kamenického Šenova je dodán lék, pokud na něj má lékárna recept. Regulaci v této oblasti si neumím dost dobře představit. Všechny léky povinně ve všech lékárnách? Léků jsou tisíce. To je logisticky a ekonomicky naprostý nesmysl. A navíc to neodpovídá přirozené socio-demografické situaci. A jednotný doplatek za léky ve všech lékárnách? No snad jedině takový, který mají v lékárnách Dr. Max. A ne maximální možnou obchodní přirážku, jak si představuje lékárnická komora. Jednotné doplatky v lékárnách jsou v zájmu lékárníků, ne tak už pacientů.

3. Bohužel schválená novela je zákonný zmetek. Existuje písemné stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že zákon porušuje zákon na ochranu hospodářské soutěže. Tak si můžete vybrat. Pokud budete plnit ustanovení zákona o léčivech, pak porušíte zákon o ochraně hospodářské soutěže. Anebo naopak. Co upřednostníte? Někteří výrobci se pravděpodobně podřídí zákonu o léčivech, někteří budou ctít zákon o hospodářské soutěži. Výsledkem bude chaos, který bude pokračovat žalobami, a novela po letech skončí výrokem Nejvyššího správního soudu nebo Ústavního soudu, že vše je špatně. A to nezmiňuji možnost výrobců podat stížnost k Evropské komisi nebo Evropskému soudnímu dvoru.

Ohodnoťte tento článek!