Jak zrušení poplatků ovlivní stabilitu zdravotnictví?

Resort má nového ministra, stal se jím Svatopluk Němeček (ČSSD). Hned po svém nástupu však bude muset vyřešit nelehký úkol – připravit zdravotnictví na zrušení většiny poplatků, na němž se dohodla vládní koalice.

„Stabilizace“ – tento termín zazníval při uvádění nového ministra zdravotnictví do funkce velmi hlasitě. Nový šéf resortu se bude muset v prvních měsících zaměřit především na stabilizaci nemocnic, které se ještě před nástupem nové vlády potýkaly s vážnými problémy. Avizované zrušení, respektive neobnovení poplatku za hospitalizaci má připravit nemocnice o další 2 miliardy, které bude muset vláda Bohuslava Sobotky nalézt v již tak napjatém rozpočtu. Záležet bude i na ministru financí Andreji Babišovi (ANO), který překvapil zdravotní pojišťovny svým zdráháním se odkoupit jejich nedobytné pohledávky. Nový „strážce státní kasy“ totiž v Otázkách Václava Moravce odmítl uvolnit avizované 3,5 miliardy Kč na odkup pohledávek pojišťoven. Celková výše pohledávek zdravotních pojišťoven činí 5,3 miliardy, Rusnokova vláda již poskytla VZP půjčku ve výši 1,7 miliardy Kč.

Andreji Babišovi vadí netransparentnost finančních toků skrze zdravotní pojišťovny, bude prý po ministrovi zdravotnictví tyto informace požadovat. Ministerstvo zdravotnictví proto začalo připravovat analýzy, které by rozhodování vlády v této věci měly usnadnit. Podle Bohuslava Sobotky však otázka stabilizace financování zdravotnictví a konkrétně pak nemocnic patří mezi rozpočtové priority vlády, a neobává se proto, že by se peníze na kompenzaci dodatečného výpadku příjmů ze zrušených poplatků nenašly.

Pravice se bojí o nejslabší

Podle ODS je rozhodnutí Sobotkova kabinetu o neobnovení poplatku za hospitalizaci – tedy stažení návrhu zákona o znovuzavedení poplatku za pobyt v nemocnici, který připravila předchozí vláda – chybou. Mohou na ni prý doplatit zejména ekonomicky nejslabší obyvatelé. „Zrušení poplatku za den na lůžku bude pro tento typ péče znamenat ohrožení existence nebo zásadní zhoršení kvality. Je pro mě naprosto nepřijatelné, aby takovýto zdánlivě sociální krok (jak se zrušení poplatků v nemocnici tváří) ohrozil ty nejpotřebnější a ekonomicky nejslabší pacienty,“ míní místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR Bohuslav Svoboda (ODS). Podle něj na neexistenci poplatku doplatí především zařízení poskytující nízce hrazenou péči: léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické léčebny, lůžková oddělení péče o děti s psychiatrickým či mentálním postižením, hospice apod.

Podle bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) je tento krok nového kabinetu spíše ideologickou záležitostí a zdravotnictví se s jejich zrušením nakonec vyrovná, více by mu však dle jeho názoru prospělo jejich zachování. „Myslím, že to nezpůsobí problémy pacientům ani se zdravotnictví finančně nerozpadne. Problém je v tom, že poplatky mají přece jenom nějaký regulační účinek a také jakýsi výchovný efekt na pacienty. Tam my se jako současná opozice samozřejmě neshodujeme s vládní koalicí,“ uvedl Leoš Heger v Radiožurnálu s tím, že poplatek za pobyt v nemocnici sice nereguluje chování pacientů, kteří si hospitalizaci dobrovolně nevybírají, ale ve finále má i kvůli tlaku pacienta na lékaře vliv na celkově kratší délku hospitalizace.

STEM: Lidem poplatek v nemocnici nevadí

Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM/MARK by většina lidí poplatek za hospitalizaci byla schopna v nějaké formě tolerovat. „Dvě pětiny lidí ve věku 18–65 let (častěji osoby s nižším vzděláním a obyvatelé Ústeckého kraje) podporují zrušení poplatků v nemocnicích a dalších lůžkových zařízeních. Necelá třetina populace (31 %, častěji vysokoškoláci a obyvatelé měst s 20 000–99 999 obyvateli) souhlasí se 60korunovým denním poplatkem, čtvrtina dalších se 100korunovým (opět častěji vysokoškoláci). Osob, jež se domnívají, že by tyto poplatky měly být ještě vyšší, jsou jen 3 %,“ uvádí STEM.

V otázce dopadu zrušení hospitalizačních poplatků na kvalitu a dostupnost péče se lidé rozcházejí jen mírně – zatímco 45 % populace vyjádřilo obavy, 55 % se poklesu kvality a dostupnosti nemocniční péče v důsledku zrušení poplatků za pobyt v nemocnici neobává. Výraznější podporu veřejnosti má současná koalice v otázce rušení regulačních poplatků u lékaře a za recept. Pro zrušení těchto poplatků se vyslovily téměř dvě třetiny dotazovaných a drtivá většina (78 %) se domnívá, že to nebude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost péče. Zvýšení dosavadních poplatků nad 30 korun má podle šetření agentury jen minimální podporu veřejnosti – vyslovila se pro něj 3 % obyvatel.

Anketa webu Zdravi.E15.cz

Ohodnoťte tento článek!