Jiná pracovní doba – a co platy?

V lednu příštího roku musí být naprosto jasné, jak budou řešeny pracovní služby v nemocnicích a s jakou mzdou, uvádí vedení Rakouské lékařské komory. I Rakousko se totiž musí vypořádat s novými předpisy EU ohledně délky pracovní doby a počtu přesčasových hodin.

Nyní se ovšem lékaři obávají, že v nemocnicích zavládne chaos, podle nich chybí koncepce, jak se s novými pravidly vyrovnat. Dosud týdenní pracovní zátěž mnohých z nich představovala až 72 hodin. Při stejném počtu lékařů by však do budoucna měla být týdenní pracovní doba limitována maximálně do 48 hodin, v přechodném období do roku 2018 pak do 60 hodin.

Minus 15 až 20 % výdělku

Na pacienty bude méně času a existuje i riziko snížení počtu operací, obává se komora. Zároveň poukazuje na to, že v žádném případě nesmí dojít k poklesu výše mezd. S redukcí pracovních hodin, včetně nočních služeb a přesčasů by lékaři mohli přijít až o 15 až 20 % svého výdělku. Budeme bojovat všemi prostředky za to, aby základní mzda do budoucna odpovídala 60 hodinám pracovního týdne, prohlašuje vedení komory. V současnosti si začínající nemocniční lékaři vydělají 1300 až 1600 eur čistého. Kvůli zlepšení příjmu si zvláště ti mladší berou více nočních či víkendových služeb. Pokud tyto možnosti přivýdělku ztratí, o to více se budou snažit utéct do zahraničí, varuje profesní organizace. V problematice figuruje i fakt, že ne všechny odbornosti „dosáhnou“ na služby navíc.

Pomohou asistenti?

Vídeňská pobočka komory vyzvala k urychlenému jednání se zemským úřadem a zřizovateli nemocnic. Stěžuje si na to, že v jiných rakouských zemích se o nových pracovních podmínkách už debatuje, zatímco město Vídeň zřejmě „zaspalo“. Ovšem rektorát vídeňské univerzity písemně vyzval lékaře všeobecné nemocnice spolupracující s lékařskou fakultou, aby se k novým podmínkám práce závazně vyjádřili – mohou se zatím dobrovolně rozhodnout pro 60hodinový pracovní týden. Komora si ale stěžuje, že zasílání písemných vzkazů a formulářů nemůže nahradit osobní jednání a že zůstávají některé nejasnosti. Vedle přizpůsobení mezd novým podmínkám jsou nutné i některé strukturální změny, například na všech odděleních by bylo vhodné zavést tzv. staniční asistenty, kteří by z lékařů sňali zátěž administrativy. V Salcburku se mimo jiné „vzbouřili“ lékaři působící v intenzivní péči – také oni požadují vyjasnění nových pracovních podmínek a výše platů. Navíc přišel salcburskou zemskou nemocnici zkontrolovat inspektorát práce, právě na podnět protestujících zaměstnanců. Nyní probíhají jednání mezi lékaři a vedením nemocnice.

Ohodnoťte tento článek!