K zajištění provozu nemocnic chybí lékaři

Jak se shodly špičky svých oborů, celkem 92 % chirurgických, 75 % interních a 63 % gynekologickoporodnických oddělení nedokáže zajistit plný provoz, aniž by lékaři neporušovali zákon. Česká lékařská komora (ČLK) varovala před ohrožením bezpečnosti pacientů. Akce „Zdravotnictví volá o pomoc“ začala.

„Na otázku, zda jsou schopni primáři zajistit provoz oddělení a současně dodržovat zákoník práce, který dovoluje 416 přesčasových hodin za rok, 92 procent řeklo, že toho schopni nejsou, a tedy porušují zákoník práce,“ uvedl člen výboru České chirurgické společnosti profesor Pavel Pafko. Chirurgové odslouží za rok průměrně 1000 přesčasových hodin, tedy 2,5krát víc, než povoluje zákon. Prezident ČLK Milan Kubek proto vyzval ministerstvo práce a sociálních věcí, aby jeho úřady práce personální zajištění nemocnic kontrovaly.
Svá oddělení omezují či úplně zavírají především malé nemocnice, jde také o stěžejní interní oddělení. Podle předsedy České internistické společnosti profesora Richarda Češky by uzavírání interen v menších zařízeních bylo možné, kdyby naopak velká zařízení počty lůžek navyšovala, k tomu ale nedochází. „V Praze bylo uzavřeno 170 lůžek, kritické je, že šlo i o lůžka jednotek intenzivní péče,“ varoval prof. Češka. Nejhorší situace je v Karlovarském, Libereckém a Středočeském kraji. Nedostatek lůžek je způsoben nedostatkem lékařů, ale i sester. „Jako příčinu omezení provozu uvedlo nedostatek lékařů 75 procent oslovených primářů,“ shrnul prof. Češka.
Předseda České gynekologické a porodnické společnosti Jaroslav Feyreisl dodal, že v jeho oboru chybí minimálně 209 plných úvazků. „To má dopad na to, jak jsou postaveny služby, především noční. Víc než 60 procent odpovídajících uvedlo, že jsou extrémně pod tlakem, aby péči zajistili, nebo ji zajišťují tím, že nedodržují povinné přestávky po pohotovostní službě,“ uvedl doc. Feyreisl. Vedle omezení provozu některých z nich je ale pro většinu českých nemocnic problém udržet kvůli nedostatku lékařů kvalitu poskytované péče. „Myslím, že to je velmi nebezpečná věc, která v sobě nese riziko možného omylu,“ řekl Jaroslav Feyreisl. V gynekologii na rozdíl od chirurgie a interny nejsou zásadním problémem odchody do ciziny, ale odchody do soukromých praxí, nejen kvůli financím, ale i menšímu riziku soudních sporů s pacientkami.

Více i pro ambulance

Organizace sdružené v Koalici soukromých lékařů (KSL) shodně s ČLK konstatují, že práce lékaře je v České republice nedostatečně ohodnocena. Proto opakovaně doporučují navýšení ocenění práce lékaře prostřednictvím změn v Seznamu zdravotních výkonů, případně navýšením kapitační platby. „Zástupci KSL ale považují za nevhodné současné mediální vystupování prezidenta ČLK Kubka, protože v občanech ČR vyvolává dojem, že vše by vyřešilo prosté navýšení platů nemocničních lékařů. To ale jistě není pravda. Stejně jako není pravda, že by se peníze ušetřily redukcí počtu zdravotních pojišťoven a omezením autonomie zdravotního pojištění s posílením pravomocí ministerstva zdravotnictví,“ uvedla KSL ve svém prohlášení.
Ambulantní lékaři zásadně nesouhlasí s tím, že problémy ve zdravotnictví se týkají především lůžkových zařízení. „Opakovaně konstatujeme, že podíl veřejných prostředků, které v ČR směřují do lůžkových zařízení, kontinuálně stoupá – ze 47,75 procenta v roce 2000 na 53,42 procenta v roce 2015. Tak velký objem ani tento trend nejsou v zemích EU ani mimo ni obvyklé. Za chybu považujeme, že nedošlo k dostatečné redukci a restrukturalizaci lůžkových zařízení,“ uvedli zástupci KSL s tím, že doporučují zrušit a už vůbec nově nezavádět tarifní tabulky, které považují za relikt předlistopadové éry. „Pokud je personální situace v některých nemocnicích opravdu vážná, bylo by vhodné zrušit nemocniční ambulance kromě pohotovostních, příjmových a superspecializovaných. V naprosté většině regionů ČR by ambulantní zařízení byla schopna péči převzít,“ uvedli ambulantní lékaři, kteří podotýkají, že ambulantní péče včetně péče primární je dlouhodobě podfinancována a její problémy neřešeny. „V rámci zachování kvality a dostupnosti péče žádáme důrazně všechny zainteresované, aby se věnovali zdravotnictví jako celku, ne pouze jedné jeho složce. Žádáme rovněž o posílení role pacienta v systému zdravotnictví včetně spoluúčasti srovnatelné s průměrem zemí EU. Zrušení minimální spoluúčasti – regulačních poplatků – považujeme za vážnou chybu ohrožující finanční stabilitu systému,“ uzavírají soukromí lékaři.

Odbory žalují stát

V souvislosti s platy lékařů přistoupil Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL) k návrhu žaloby na Českou republiku. Odbory žádají splnění memoranda, podle kterého měly nejpozději k 1. lednu 2013 dosáhnout platy lékařů v nemocnicích 1,5- až 3násobku průměrné mzdy. Průměrný plat lékařů ve státních nemocnicích byl loni necelých 63 tisíc korun, z toho však byla polovina za přesčasy a služby. Základní plat byl 32 450 korun. „Závazek memoranda Česká republika k 1. lednu 2013 nesplnila a neplní ho dodnes. Pokud by tomu tak bylo, byl by loni minimální garantovaný základní plat od 36 325 korun měsíčně pro lékaře absolventa a do 72 650 korun měsíčně pro plně kvalifikovaného lékaře. Toho lékaři nedosahují ani náhodou, a to jsou ještě oficiální statistiky zkresleny obrovským rozsahem přesčasové práce,“ uvedl místopředseda LOK-SČL Miloš Voleman.
Odbory proto navrhují k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 znění rozsudku, že je ČR povinna do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku zajistit, že plat lékaře v přímé úměře k dosažené kvalifikaci a praxi dosáhne 1,5- až 3násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem za rok 2013.
Ministr Svatopluk Němeček memorandum nepovažuje za právně závaznou smlouvu se sankcemi. „Jde o výsledek někdejší dohody mezi ministrem Hegerem a LOK. Z právního hlediska tedy ani neočekáváme, že by LOK s žalobou u soudu uspěl,“ uvedl ministr. Zdůraznil, že navyšování platů zdravotníků je pro vládu prioritou, na skokové navýšení ovšem systém nemá. „Současná vláda zvýšila zdravotníkům platy dvakrát o 5 procent, o dalším navyšování se jedná, rozhodně chceme finanční ohodnocení zdravotníků dále zvyšovat. Souvisí to i s pravidelnou valorizací plateb za státní pojištěnce, kterou prosazujeme,“ řekl ministr. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že důvodům žaloby nerozumí. „Myslím si, že je zbytečné, aby se komplikoval dialog mezi zdravotníky a vládou prostřednictvím této žaloby,“ řekl Bohuslav Sobotka s tím, že nyní platy ve zdravotnictví rostou.

Ohodnoťte tento článek!