Karlovarskou krajskou nemocnici čeká další centralizace oborů

Vedení nemocnice chce v budoucnu v Karlových Varech centralizovat všechny důležité medicínské obory, uvedl to ředitel nemocnice Petr Svoboda. Součástí tohoto cíle je již rok fungující pavilon akutní medicíny (PAM).

Stavba za téměř 600 milionů korun je největší jednorázovou investicí Karlovarského kraje do zdravotnictví za celou jeho existenci.

Akutní péče pro 21. století

V rámci PAM byly vybudovány centrální operační sály, které zahrnují celkem sedm pracovišť včetně chirurgie, ortopedie nebo kardiologie. „Tím nejviditelnějším je nová emergency, která zásadně změnila přístup k akutním pacientům,“ vysvětluje lékařský ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März. Pohotovost slouží především jako jednotné kontaktní i vstupní místo pro záchrannou službu, zajišťuje převzetí pacienta a rychlou diagnostiku. Za první rok poskytla péči více než 40 tisícům lidí, často se jednalo i o pacienty mimo spádovou oblast. Personál už také nemusí překládat akutní pacienty z leteckých transportů na letišti vzdáleném několik kilometrů od města, novou součástí nemocnice je totiž vlastní heliport.

Nadregionální působnost

V rámci zefektivnění provozu proběhla centralizace jednotek intenzivní péče pod oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (OARIM) a koronární jednotkou. „Přinesla nejen vyšší efektivitu při poskytování péče, ale také zlepšení její úrovně díky funkčnímu systému konziliářů. Celkově tak během roku jen skrz OARIM prošlo přes 3 tisíce pacientů a z toho více než třetina byla zcela mimo spád Karlových Varů,“ uvedl Josef März. Tento význam nemocnice vyzdvihuje i ředitel Svoboda. „Z provozu pavilonu akutní medicíny je zcela zřejmé, že karlovarská nemocnice má významně nadregionální působnost. Částečně je to dáno historicky, z větší části ale investicemi v posledních letech, díky kterým karlovarská nemocnice poskytuje nejširší spektrum péče. Některá její pracoviště navíc v regionu ani nemají obdobu.“

Další centra

Podle Petra Svobody se bude nemocnice dále snažit sjednotit pod svou střechou klíčové obory. „Předpokládá to další rozvoj komplexního onkologického centra, kardiocentra nebo iktové jednotky. To však rozhodně neznamená, že by se ostatní nemocnice v kraji neměly dále rozvíjet. Například je připravena investice a koncepční řešení nemocnice v Chebu,“ dodal Petr Svoboda. Snahu vedení nemocnice podporuje i kraj. „Záměrem Karlovarského kraje bylo propojit nemocnici do funkčního celku,“ uvedl náměstek hejtmana Miloslav Čermák. Zároveň také upozornil, že o dalším směřování krajského zdravotnictví se rozhodne na jednání zastupitelstva na jaře.

Kraj zavádí koronery

Od začátku tohoto roku Karlovarský kraj zavádí rovněž institut koronera. Koroneři budou působit v rámci Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje – lékaři se specializovanou působností k ohledání těl zemřelých budou vyjíždět po celém území regionu. „Výjezdové místo bude mít koroner ze sokolovské záchranné služby,“ uvedl náměstek Čermák. Funkci koronera bude v kraji vykonávat celkem devět lékařů.
Oddělení koronera vybaví záchranka vlastním autem, služebním telefonem i stejným navigačním systémem. Lékaři tohoto oddělení budou sloužit pohotovost denně od 15.30 do 7 hodin ráno včetně víkendů a svátků. Ve všední dny bude prohlídky zemřelých i nadále vykonávat ošetřující lékař.

Ohodnoťte tento článek!