Kolik stojí společnost hazard?

Metodika propočtu škod působených hazardem není zdaleka tak dobře rozpracovaná, jako je tomu v případě škod působených alkoholem. Na základě dostupných údajů odhadujeme výši škod působenou hazardem nejméně na 26,5 mld. Kč ročně. To je podstatně více, než kolik činí daňový odvod z hazardních her. Z tohoto hlediska se jeví razantní omezení hazardu na celospolečenské úrovni jako velmi racionální.

Hazard představuje pro společnost velkou finanční zátěž. V následujícím článku uvedeme řadu důvodů, proč tomu tak je. Nejprve se zastavíme u dvou rozšířených omylů.

Počet patologických hráčů v populaci

První omyl je redukovat problematiku hazardu na počet lidí, kteří se léčí po patologické hráčství. Podobně jako v případě závislosti na alkoholu nebo drogách je počet těch, kdo se léčí, nepatrným zlomkem počtu patologických hráčů v populaci. Počet léčených tvoří sotva 3 % všech patologických hráčů. To souvisí s dostupností léčby a informovanosti o ní. Například nedávno zrušený poplatek za pobyt v nemocnici představoval pro některé patologické hráče nepřekonatelnou překážku.

O rozšířenosti hazardu svědčí údaje Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti: „Hazardní hry v posledních 12 měsících (bez loterií a drobných sázek) hrálo přibližně 14 % české dospělé populace. Co se týče frekvence hraní a množství prosázených peněz, na prvních příčkách se umisťují hráči technických zařízení a sázkových her přes internet. V jisté míře rizika vzniku problémového, resp. patologického hráčství se nachází asi 5 % populace, přičemž 2,3 % (asi 168 tisíc dospělých obyvatel ČR) je ve vysokém nebo středním pásmu rizika a dá se předpokládat, že by mohli mít s hraním nyní nebo v budoucnu problém. Za patologické hráče je možno označit 40– 80 tisíc dospělých Čechů.“ Skutečnost nebude lepší než uváděná čísla, spíše horší. Typický patologický hráč totiž často nebude ochoten reagovat na dotazníková a jiná šetření, která se týkají jeho problému, případně bude problémy s hazardem zlehčovat.

V rozporu se zákonem

Problematiku škod působených hazardem navíc nelze redukovat jen na počet patologických hráčů. Lze to ilustrovat příkladem z naší praxe. Do našeho zařízení byl přijat člověk po sebevražedném pokusu. Nebyl to patologický hráč, kasino navštívil poprvé v životě. Měl u sebe firemní peníze, které mu nepatřily, a za jedinou noc tuto poměrně velkou částku prohrál. Až dodatečně si uvědomil, že se tak dopustil zpronevěry.

Podle údajů z velké mezinárodní studie ESPAD je hazard na hracích automatech značně rozšířen mezi dospívajícími ve věku 16 let. To je evidentně v rozporu se zákonem. Většina z těchto dospívajících sice nejsou patologičtí hráči, mnozí z nich však kvůli hazardu nedostudují, dopustí se trestné činnosti a ohrozí své duševní i tělesné zdraví.

Další nákladnou položkou je kriminalita související s hazardem. Ta podle zahraničních údajů úzce souvisí s počtem hazardních míst v dané oblasti. Na statistiky policie zde nelze spoléhat. Pachatel vyšetřovateli často nesdělí důvod svého činu a policie není motivovaná to zjišťovat. Patologické hráčství představuje při vyšetřování komplikaci, protože by bylo třeba zadávat znalecké vyšetření z oboru psychiatrie. To zabere hodně času a je to drahé.

Počet míst, kde se provozuje hazard

Mnohé napovídá množství míst, kde se v Česku provozuje hazard. Počet hazardních automatů na jednoho obyvatele je zde nejvyšší v celé Evropské unii. K tomu ještě přistupuje sázkový hazard, poker a další. Škody, které hazard působí, tomu odpovídají. Otázku proč rušit herny či kasina si v současnosti klade řada místních samospráv.

Při rozhodování se zda zakázat hazardní automaty je třeba brát v úvahu následující faktory:
• O tom, že počet míst, kde se hazard provozuje, souvisí s výskytem patologického a problémového hráčství, svědčí naše následující zkušenost. Mezi rokem 1970 a 1980 se jeden z autorů setkal pouze s jediným patologickým hráčem. Po listopadu 1989, kdy se počet hazardních míst pronikavě zvýšil, došlo také k úměrnému nárůstu počtu patologických hráčů a žádostí jejich rodin o intervenci.
• Rušení hazardních míst může tamním patologickým hráčům podstatným způsobem usnadnit abstinenci od hazardu. Klíčovým znakem patologického hráčství je craving (bažení) – zhoršuje sebeovládání, schopnost se rozhodovat, paměť, pozornost a další poznávací funkce. Nejsilnější bažení se u patologického hráče dostavuje v blízkosti kasina či herny, zvláště pokud tam dříve často hazardně hrál. Pro patologického hráče je mnohem snazší abstinovat, jestliže nemusí chodit například ze zaměstnání kolem hazardu.
• Hazard a s ním často sousedící zastavárny mění charakter celých městských částí. Podstatně klesá faktická cena nemovitostí v těsném sousedství hazardu a zhoršuje se kvalita života tamních obyvatel.
• Počet míst, kde se provozuje hazard, podle zahraničních zkušeností úzce souvisí s kriminalitou v určité oblasti.
• Rušení hazardních míst podstatně sníží také riziko hazardu u nezletilých. Ti prokazatelně a často hazardně hrají na automatech, i když je to v rozporu se zákonem.

Společenské náklady spojené s hazardem

• Kriminalita (krádeže, zpronevěry, podvody, loupeže, vydírání, korupce atd.).
• Bezdomovectví.
• Zadluženost a neschopnost splácet enormní dluhy. Nižší kupní síla obyvatelstva, čímž trpí soukromý sektor i stát.
• Horší kvalita pracovní síly a nižší produktivita práce. Ti, kdo hazardně hrají, často nedosahují úrovně vzdělání, která by odpovídala jejich schopnostem.
• Nezaměstnanost, nižší produktivita práce a nelegální práce, k níž se zadlužení lidé často uchylují, aby unikli exekucím na plat.
• Hazard majitelů firem vede ke krachu jejich podniků a zániku pracovních míst.
• Negativní vliv hazardu na duševní i tělesné zdraví populace včetně vyššího rizika zneužíváním alkoholu a drog, depresí, úzkostných stavů atd. Uvádí se, že patologické hráčství u jednoho člověka zhorší kvalitu života zhruba 10 až 15 lidem v jeho okolí.
• Vzhledem k chronickému stresu se obvykle zhoršuje i zdravotní stav nejbližších příbuzných, což je velmi nákladná záležitost.
• Rozvody jsou zhruba třikrát častější a dochází k zanedbávání výchovy dětí a neplacení výživného.
• Časté je opatřování si prostředků rizikovými způsoby, jako je například homosexuální prostituce u nezletilých. To mimo jiné zvyšuje riziko sexuálně přenosných nemocí včetně AIDS.

Ekonomické škody

V řadě zemí proběhly studie porovnávající výnos ze spotřební daně za alkohol se škodami, které alkohol působí. U všech takových studií, které jsou nám známy, se alkohol ukázal pro společnost jako ekonomicky nevýhodný, tj. škody, které působí, podstatně převyšují příjem státu z daní. To se týká i České republiky (Csémy a Winkler, 2012). Single (2003) považuje za vhodné využít metodiku používanou při odhadování ekonomických škod působených alkoholem i u hazardu. Nejvyšší ekonomické škody působené alkoholem připadají na nižší produktivitu práce (Bouchery et al., 2011). Připadá nám logické uvažovat podobně i o hazardu.

Co se týče počtu patologických a problémových hráčů, vycházíme z horní hranice rozpětí uváděného Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti. Předpokládáme totiž, že osoby s těžkou formou patologického hráčství na zmíněném výzkumu odmítly spolupracovat a že jiní problémy s hazardem bagatelizovali.

Propočet škod

Při odhadu škod působených hazardem jsme vycházeli z následujících ukazatelů:
1. Průměrná hrubá měsíční mzda u mužů v prvním pololetí roku 2013 činila 30 000 Kč (naprostá většina patologických hráčů jsou muži).
2. Daňové odvody včetně DPH odhadujeme nejméně na 50 % mzdy, tj. 15 000 Kč
3. Počet patologických hráčů: 80 000. Lze předpokládat, že typický patologický hráč nebude platit daně (nezaměstnanost, ilegální práce, uvěznění) nebo že související ekonomické škody přesáhnou jeho daňové odvody.
4. Počet problémových hazardních hráčů činí 168 000. V případě problémových hráčů lze rovněž předpokládat nižší produktivitu práce. Daňové odvody zde budou také nižší, podle opatrného odhadu o 40 %.
5. Celková ztráta na daních za rok činí přibližně 26,5 miliardy Kč. Tato ztráta je částí společenských nákladů, které vznikají hazardní hrou, ale i tak podstatně přesahuje výši daňových odvodů z hazardu.

Z tohoto hlediska se jeví léčba patologických hráčů jako vysoce rentabilní záležitost (Nešpor a Scheansová, 2009). Léčba se ovšem týká jen nepatrného zlomku z celkového počtu patologických hráčů. Nejefektivnější by bylo razantní omezení hazardu na celospolečenské úrovni.


Jak překonat hazard – stručný svépomocný návod

Z adresy www.drnespor.eu si lze zdarma stáhnout svépomocnou příručku „Už jsem prohrál dost“. Ta je určena patologickým hráčům a lidem v jejich okolí. Zde uvádíme pouze hlavní zásady:

• Přiznejte si problém a chovejte se podle toho.
• Rodině i přátelům řekněte poctivě o problému s hazardem a dluzích.
• Vyhněte se jakémukoli hazardu i všemu, co s ním souvisí.
• Posilujte motivaci – vnímejte rizika hazardu a výhody života bez něj.
• Nenoste u sebe větší částky a omezte přístup k penězům.
• Zvolte bezpečné a klidné zaměstnání.
• Dluhy splácejte postupně a plánovitě.
• Žádný alkohol a drogy!
• Pomáhá střední míra zátěže, tj. nenudit se a nebýt vyčerpaný.
• Pohyb, jóga, čchi-kung a relaxace zlepšují sebeovládání a mírní stres.
• Využívejte linky telefonické pomoci, např. 284 016 666.
• Choďte na setkání Anonymních hráčů.
• Léčba má být dlouhodobá a na začátku intenzivnější.


Literatura:

1. Nešpor K, Scheansová A: Efektivita léčby patologického hráčství – pilotní studie. Čas Lék Čes 2009; 148: 602–603. (viz: www.drnespor.eu)
2. Csémy L, Winkler P: Alkohol v České republice: spotřeba, zdravotní důsledky a ekonomické náklady společnosti. Psychiatrie 2012; 16(4): 212–218.
3. Bouchery EE, Harwood HJ, Sacks JJ et al.: Economic costs of excessive alcohol consumption in the U. S., 2006. Am J Prev Med 2011; 41(5): 516–524.
4. Single E: Estimating the costs of substance abuse: implications to the estimation of the costs and benefits of gambling. J Gambl Stud 2003; 19(2): 215–233.

Kolik stojí společnost hazard?
Ohodnoťte tento článek!