Koncepce ve vzdělávání i ve zdravotní péči

Prvním únorovým dnem vstoupila 3. LF UK do nového období. Své funkce se ujal děkan, významný kardiolog prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. Ve vedení vystřídal prof. MUDr. Michala Anděla, CSc. Fakultu povede do 31. ledna 2022. Fakulta sídlí v největším areálu lékařského školství, výzkumu i praxe v České republice na pražských Vinohradech. „Odlišujeme se formou přijímacího řízení. První kolo totiž tvoří rozřazovací test, kde uspěje asi čtvrtina uchazečů. Zhruba polovina z této části studentů postupuje k ústnímu pohovoru, kde tříčlenná porota složená z docenta a dvou asistentů nezkoumá ani tak znalosti studentů ze střední školy, ale hodnotí člověka jako osobnost. Potřebujeme zjistit, jestli se pro výkon lékařské profese hodí. Oceňujeme různé koníčky, záliby nebo úspěchy. Tento způsob výběru do našich řad přináší velmi zajímavé studenty. Naši medici jsou velmi aktivní nejen ve studiu, ale i v mimostudijních aktivitách,“ říká prof. Widimský.

Výuka v souvislostech

„Fakulta je unikátní také organizací studia,“ pokračuje prof. Widimský. „Již od devadesátých let zde nemáme klasické předměty typu anatomie, histologie, fyziologie nebo chemie, ale vytvořili jsme systém tzv.
problémově orientovaného studia, čímž se odlišujeme od všech fakult v České republice. Ve světě však jde o běžný model. V prvním ročníku se studenti například učí všechno o buňce. O rok výš se pak věnují struktuře a funkci těla. Když probírají nějaký orgán, tak se dozvědí, jak vypadá makroskopicky a jak pod mikroskopem i jaká je jeho funkce. Dřív se v anatomii medici dozvěděli, jak daný orgán vypadá při pitvě nebo při operaci, a teprve další rok zjistili, jak funguje. U nás na třetí fakultě je důležité, aby se studenti učili medicínu komplexně a v souvislostech,“ vysvětluje prof. Widimský.

Fakulta usiluje o to, aby co nejvíce studentů mělo zahraniční zkušenost. „Z naší fakulty jezdí nejvíce studentů do zahraničí v rámci programu Erasmus. V tom jsme skutečně jedničkou, i když trochu riskujeme, že nakonec v cizině zůstanou. Ale samozřejmě je podporujeme a chceme, aby si vytvářeli mezinárodní kontakty, jež jsou pro budoucí práci velmi cenné. Zároveň velmi stojíme o to, aby zahraniční studenti a pedagogové přijížděli i do České republiky.“

Jasná pravidla v postgraduálním vzdělávání

Prof. Widimský ve své inaugurační řeči uvedl, že by se rád ve svém funkčním období zasadil o zlepšení postgraduálního vzdělávání. „Problémy přinášejí nejrůznější změny ve vzdělávacích programech. Od 1. července 2017 je platná novela zákona č. 95/2004 Sb., o specializačním vzdělávání lékařů. Již v lednu 2017 deklarovalo ministerstvo, že ve stejné době jako novela budou připraveny i prováděcí vyhlášky. Dodnes není připravena ani jediná. Zatím nevíme, jak bude vypadat zkoušení v základním kmeni, natož jaké podmínky budou mít nástavbové obory.
To je veliký nedostatek v administrativě ministerstva. Nové vedení je s tím srozuměno a nějaké kroky určitě připravuje,“ uzavírá děkan fakulty.

Kromě zpřehlednění postgraduálního vzdělávání bude také prof. Widimský nadále prosazovat navýšení plateb na studenty.
Zároveň by ale nesouhlasil s tím, kdyby si vysokoškoláci vzhledem k celkové délce studia měli za školu platit. „Poplatky jsou však na místě tehdy, pokud studují neúměrně dlouho nebo skládají opravné termíny.“ Problém ale prof. Widimský vidí spíše ve stárnutí populace, což klade větší nároky na zdravotní péči. A rozvíjí se i medicínské technologie.
„Zatímco dříve si pět lékařů na kardiologii vystačilo s fonendoskopem a EKG, tak dnes potřebujeme mnohem více specialistů. Musejí všechny nové přístroje obsluhovat a provádět specializované zákroky na hranici chirurgie. Aby svoji práci dělali dobře, musejí ji dělat každý den. Vysoké nároky na specializovanou péči pak vedou k tomu, že lékaři chybějí.
Jejich nedostatek pociťují především menší nemocnice, ale i ty velké nejsou výjimkou.
Zatímco před deseti lety se na jednu pozici hlásilo třeba 10–12 zájemců, dnes máme jednoho uchazeče a jsme za to rádi. Kapacity lékařských fakult jsou ale omezené.“

Koncepce pro budoucnost

„I kdybychom založili další fakultu,“ říká nový děkan 3. LF, „tak bychom možná zajistili výuku v klinických oborech, ale vybudovat kvalitní teoretické obory je v podstatě nemožné. I stávající fakulty mají dnes teoretické obory problém obsadit.“ Málo pedagogů je podle něj důsledkem nedostatku financí. „Asistent, který nastupuje na histologii, dostane 20–25 tisíc korun. A pokud si neudělá docenturu, nemá šanci na větší postup. Mzdy za výuku studentů jsou malé a prostory zůstávají stejné jako před 30 či 40 lety. U nás v kardiologii nedostatek lékařů zatím tolik nevnímáme, ale to se netýká například praktických lékařů, rentgenologů nebo internistů.“

Podle prof. Widimského se vláda a parlament musejí především rozhodnout, jakou zdravotní péči by rádi v budoucnosti měli. „Pořád se mluví o tom, že je nadbytek lůžek pro pacienty, ale populace stárne a my se dostáváme do situace, že pacientům hrozí pravý opak. Situaci komplikuje i nedostatek zdravotních sester. Řada pracovišť pro chybějící personál svá pracoviště zavírá. Ze strany státu chybí zadání, jakou zdravotní péči chce mít. Investuje se do drahých přístrojů, budují se specializovaná centra, ale někdy chybějí peníze na základní péči. Jsem pro připlácení za luxus jednolůžkového pokoje, televize, ale za záchranu života by pacient nikdy neměl platit,“ uzavírá prof. Widimský, který 3. lékařskou fakultu bude řídit do roku 2022.

Ohodnoťte tento článek!