Kongres Colours of Sepsis nejen o sepsi

Letos již poosmnácté proběhl v Ostravě kongres zaměřený na problematiku intenzivní medicíny Colours of Sepsis. Akce přivítala kolem 1300 odborníků z řad anesteziologů, intenzivistů, chirurgů, neurochirurgů, traumatologů, internistů, pediatrů, infektologů, hematologů a dalších oborů.

Organizační koordinaci zajistila Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) ve spolupráci s Klinikou dětského lékařství FN Ostrava.
Kongres se tradičně soustředil zejména na problematiku sepse. „Bohužel i ve 21. století je stále vysoká úmrtnost na sepsi, nejvyšší ze všech chorobných stavů. Souvisí to nejen se známými problémy, jako jsou nozokomiální infekce či antibiotická rezistence, ale nedostatečné je také povědomí o sepsi a pozornost, která se problému věnuje,“ uvedl MUDr. Roman Kula, CSc., z KARIM. Přibývá navíc těžkých sepsí, a to nejen v oblasti nemocničního prostředí, ale i na podkladě komunitních infekcí.

Sepsi je třeba léčit včas

„Včasnou intervencí lze docílit, že pacient se sepsí přežije, ale i tak je jen poloviční šance. My víme jak pacienty se sepsí léčit, ale podstatné je, aby se začalo léčit včas, což u sepse znamená během několika hodin od jejího vzniku,“ upozorňuje Roman Kula.
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně stojí odborníci před problémem, jímž je častá neznalost mikrobiálního kmene, který sepsi způsobil. Bez identifikace vyvolavatele septického stavu přitom nelze nasadit cílenou antimikrobiální léčbu nezbytnou pro kontrolu infekce. „Mikrobiologické výsledky jsou k dispozici obvykle během 3 dnů po obdržení vzorku od pacienta. Ve vývoji jsou sice nové metody detekce infekčního agens, ale ty dosud nejsou rutinně užívané ani stoprocentně spolehlivé. Rovněž zatím nemáme k dispozici specifické biomarkery, které by bylo možné v praxi využívat pro stanovení původce onemocnění, případně je jejich užití limitováno vysokou cenou vyšetření,“ vysvětluje MUDr. Kula.
Za zmínku stojí i to, že se nejedná vždy o bakterie, ale také o viry či mykotické infekce, jejichž výskyt narůstá. Antimikrobiální léčba sepse se tak často volí na základě odhadu, vycházejícího z klinického obrazu, a předchozí anamnézy. Případná deeskalační antimikrobiální léčba pak není pro pacienta bez rizika.
Role týmů a guidelines Nezastupitelnou roli v péči o pacienty v intenzivní péči mají multidisciplinární týmy. I to je důvodem, proč se na Colours of Sepsis setkávají odborníci z více než 20 odborných společností, aby zde společně sdíleli své pohledy, poznatky a potřeby týkající se intenzivní péče o nemocné. „Naše akce je velmi oblíbená, protože se zde učíme hovořit stejnou řečí, což je nutnou podmínkou úspěchu v léčbě život ohrožujících stavů. Před 20 lety byl pohled lékaře pracujícího na ARO na pacienta se sepsí diametrálně odlišný od pohledu infektologa. To se dnes děje výjimečně,“ připomíná Roman Kula.
Výsledky mezioborové spolupráce ve spojení s pokroky ve vývoji léčiv, k nimž dochází v posledních desetiletích, se odráží v neustálé aktualizaci doporučených postupů. Mezi ty, o nichž se letos hodně mluvilo, patří nová evropská a česká guidelines pro řešení život ohrožujícího krvácení.
Dalším významným a dosud opomíjeným aspektem léčby kriticky nemocných je optimální nutriční intervence. O vybraných tématech informujeme v samostatných článcích tohoto čísla.

Ohodnoťte tento článek!