Krátce z (farma)byznysu

Americká farmaceutická společnost Pfizer zrušila plánované převzetí konkurenční irské firmy Allergan za zhruba 160 miliard dolarů. Fúze měla vytvořit největšího výrobce léků na světě. Pfizeru měla zároveň umožnit snížení daňové zátěže přesunem adresy do Irska. Ke zrušení plánované fúze společnosti dospěly po vzájemné dohodě. Důvodem je aktivita amerického ministerstva financí, které představilo již třetí sérii opatření proti takzvaným inverzím, jež americkým podnikům umožňují vyhýbat se vysokému zdanění firemních zisků v USA (americká firma obvykle koupí menšího zahraničního konkurenta a přesune své oficiální daňové sídlo do jeho země).
Nová pravidla ministerstva názvy farmaceutických společností výslovně nezmiňovala. Jedno z opatření však podle agentury Reuters cílilo na charakteristický rys jejich spojení, totiž historii Allerganu jakožto významného kupce mnoha firem. Zrušení fúze je podle analytiků vítězstvím amerického prezidenta Baracka Obamy, který podniky měnící své sídlo kvůli minimalizaci daní dlouhodobě kritizuje. Vyhýbání se daňové povinnosti označil za vážný problém a apeloval na republikány ovládaný Kongres, aby kroky blokující tuto praxi podpořil.
Pfizer se na převzetí Allerganu dohodl loni v listopadu. Do Irska hodlal v rámci fúze přesunout svou adresu, nikoli však své ústředí nebo své provozy. Firemní daň v Irsku činí 12,5 %, v USA 35 %.
Kanadská farmaceutická společnost Valeant Pharmaceuticals oznámila, že se rozhodla pro výměnu na pozici generálního ředitele. Michaela Pearsona ve funkci nahradí bývalý ředitel americko-izraelské farmaceutické firmy Perrigo Joseph Papa. Důvodem je podle představitelů Valeantu snaha zastavit několikaměsíční propad tržeb a akcií a získat zpět důvěru investorů. Společnost sice za působení Michaela Pearsona skupováním dalších firem prudce expandovala, na podzim loňského roku ji však zasáhly informace o kontroverzních vztazích s některými prodejci léků, které vedly k jejímu obvinění z nadhodnocování tržeb. Valeant také loni začali vyšetřovat američtí zákonodárci kvůli tomu, že po akvizicích výrazně zvyšovala ceny získaných přípravků.
Změny v nejvyšším vedení Valeantu přišly poté, co se do správní rady firmy dostal Bill Ackman, který na investici do akcií firmy ztratil miliardy dolarů. Zvýšený tlak na společnost vyvíjejí i věřitelé. Některé skupiny majitelů firemních dluhopisů vyzvaly Valeant, aby výroční zprávu vydala do 29. dubna, a pohrozily, že v opačném případě budou požadovat okamžité splacení obligací. To by zřejmě dovedlo společnost k bankrotu.
Britská farmaceutická společnost GlaxoSmithKline vstoupila do nového roku 8% nárůstem tržeb, které dosáhly celkové částky 6,2 miliardy liber. Provozní zisk současně přesáhl 1,5 miliardy liber. Na celkových výsledcích společnosti se jednotlivé divize podílely následujícím způsobem: divize Vaccines si připsala 23% růst tržeb, divize Consumer Healthcare dosáhla 26% růstu tržeb. Divize Pharmaceuticals zaznamenala 1% pokles. Celková hodnota zisku na jednu akcii činila v prvním čtvrtletí 19,8 pence. Dobrý hospodářský výsledek podpořily částkou 821 milionů liber i prodeje nových produktů určených pro léčbu HIV, respiračních onemocnění a vakcín proti meningokoku, které tvoří celých 20 % tržeb v divizi Pharmaceuticals.
Přibližně 130 tun kolagenních doplňků stravy dodá na trh v roce 2016 firma Orling z Ústí nad Orlicí. Představuje to 420 tisíc různých balení výrobků. V porovnání s loňskými výsledky, kdy Orling prodal 125 tun přípravků pro humánní a veterinární užití, je to nárůst o 4 %. Letos Orling předpokládá 4,5% meziroční navýšení obratu na 75 milionů korun. Zhruba z poloviny se na celkových tržbách firmy podílí export. V tuzemsku loni firmě vzrostly tržby o téměř 5 %, tento trend pokračoval i v prvním čtvrtletí 2016, kdy Orling na českém trhu vykázal více než 7% meziroční navýšení obratu. Letos chce firma v ČR prodat 65 tun kolagenních doplňků stravy, což odpovídá 210 tisícům různých balení výrobků.
Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila zákon, který finančně podpoří farmaceutické společnosti, jež se zapojí do vývoje léku proti viru Zika. Zákon má pomoci kompenzovat finanční ztráty firmám, které lék proti nebezpečnému viru vyvíjejí, přestože výzkum je nerentabilní. Analytici předpokládají, že nabídky využijí společnosti Sanofi, GlaxoSmithKline, Inovio Pharmaceuticals či Takeda Pharmaceutical. Prezident Barack Obama oznámil, že zákon podepíše, ačkoli se mu zdá nedostatečný. Neobsahuje totiž závazek státních výdajů ve výši 1,9 miliardy dolarů, které jsou podle odborníků zapotřebí k účinnému boji proti viru Zika ve Spojených státech amerických.
Bílý dům již dříve oznámil, že prozatím uvolní 589 milionů dolarů na boj proti komárům, kteří virus přenášejí.

(Zdroj: ČTK, GSK, Orling)

Ohodnoťte tento článek!