Krátce ze světa

• S nečekaným nezájmem mladých Američanů se potýká zdravotnická reforma prezidenta Baracka Obamy. Do nového systému zdravotního pojištění se dosud zapsaly 2,2 milionu obyvatel Spojených států amerických, lidé ve věkové skupině 18–34 let však tvoří pouze 24 %. Původně se přitom počítalo s tím, že do března 2014 se zapíše 7 milionů Američanů, z nichž mladí budou tvořit 38 %. Právě na předpokladu dostatečného počtu mladých a zdravých pojištěnců stojí tržní fungování celé reformy. Někteří odborníci nicméně uklidňují, že počet obyvatel přihlášených k novému systému zdravotního pojištění do konce března stoupne – za neúčast na pojištění totiž hrozí právní postih.

• Nejnovější studie německého Spolkového úřadu pro dokumentaci činnosti Stasi (BStU) zjistila, že tato východoněmecká tajná policie nutila v 70. a 80. letech minulého století vězně darovat krev, kterou následně přes švýcarského prostředníka prodávala bavorskému Červenému kříži. Tímto způsobem zajišťovala pro komunistickou NDR, jíž hrozil státní bankrot, devizové prostředky. Bavorský Červený kříž potvrdil, že skutečně krev z východního Německa v minulosti nakupoval, jeho mluvčí již nad závěry studie vyjádřil politování. Vybraní lékaři v pravidelných časových intervalech navštěvovali několik věznic a pokaždé vzali krev až od 70 jejich obyvatel. BStU objevila v archivu zaznamenané svědectví jedné ze sester, podle něhož je jasné, že vězni byli k odběru nuceni.

• Na historickou úroveň klesl od roku 1997, kdy byl přijat zákon o transplantacích, počet dárců orgánů v Německu. Upozornila na to tamní nadace pro transplantaci orgánů (DSO), která varovala, že tento trend ohrožuje životy lidí na čekacích listinách. DSO spojuje úbytek dárců se skandálem z roku 2012, kdy někteří lékaři provádějící transplantace manipulovali s daty pacientů. V minulém roce darovalo v Německu orgány 876 lidí, což je o 16 % méně než v roce 2012. K nejvyššímu poklesu došli v Bavorsku (o 24 %), kde tak jako v Bádensku-Württembersku připadá méně než 1 dárce na 100 tisíc obyvatel. Na transplantaci v zemi čeká přibližně 11 tisíc pacientů, každý den umírají 3 z nich.

• O třetinu více závislých na alkoholu v porovnání s rokem 2006 eviduje Německo – jejich počet v současnosti dosahuje 1,8 milionu. Další 2 miliony Němců pak patří do skupiny rizikových pijáků (ale ještě nesplňují kritéria závislosti). Více než doporučené denní množství alkoholu celkově konzumuje 7,4 milionu obyvatel. Vyplývá to ze studie, kterou si na mnichovské Univerzitě Ludvíka Maximiliána nechalo vypracovat ministerstvo zahraničí. Autoři průzkumu neuvádějí důvod stoupajícího počtu závislých, doporučují však investovat do preventivních programů a odvykacích zařízení. Studie dále uvádí, že na tabáku je v Německu závislých 5,6 milionu lidí (počet kuřáků je mnohem vyšší), 320 tisíc obyvatel je závislých na nelegálních látkách, na lécích pak 2,3 milionu Němců.

• Dva lidské životy a více než 40 hospitalizovaných si ve Španělsku vyžádal virus H1N1 (tzv. prasečí chřipky). Laboratorní testy potvrdily virus H1N1 jako příčinu smrti 62 letého muže, který zemřel v sobotu v Kantábrii, druhou obětí s potvrzenou nákazou virem H1N1 se stal 67 letý muž v Zaragoze. Ze 43 hospitalizovaných muselo být 18 pacientů umístěno na jednotkách intenzivní péče.

Čínské úřady potvrdily nákazu virem H7N9 u 7 lidí, jeden z infikovaných nemoci podlehl, 3 jsou pak v kritickém stavu. Tento kmen viru tzv. ptačí chřipky se v zemi objevil v loňském roce, dosud se jím nakazilo okolo 150 lidí, 43 zemřeli.

• Až příliš úspěšný byl íránský program na snížení porodnosti, který tamní vláda zahájila po islámské revoluci v roce 1979. Tehdy porodnost činila průměrně 3,6 dítěte na 1 pár a odhady varovaly, že tamní populace může v roce 1990 dosáhnout 140 milionů obyvatel. Kabinet proto zahájil rozsáhlou kampaň, v jejímž rámci byly například propagovány a rozdávány kondomy či doporučována vazektomie a díky níž se dnes porodnost pohybuje okolo 1,8 dítěte na pár. Současný počet obyvatel Íránu pak činí 77 milionů lidí.

Panují obavy, že do 20 let nebude populace růst vůbec. Vláda a náboženští představitelé proto zcela otočili a prosazují naopak, aby každá rodina měla co nejvíce dětí (prodloužila se například doba mateřské dovolené, dva týdny může o novorozeně pečovat otec, chystá se rozdávání zlatých mincí každému narozenému dítěti). Tamní demografové však upozorňují, že mladí Íránci nechtějí velké rodiny především z ekonomických důvodů – nezaměstnanost dosáhla 12 % (neoficiální zdroje mluví až o 30 %), inflace pak 36 %.

Ohodnoťte tento článek!