Krátce ze světa

Texaská nemocnice Johna Petera Smithe vyhověla nařízení tamního soudu a odpojila od přístrojů těhotnou ženu, u níž došlo k mozkové smrti. Přerušení péče požadoval manžel pacientky, který na zdravotnické zařízení tvrdící, že musí chránit život nenarozeného dítěte, podal žalobu. Důvodem bylo přání jeho ženy nebýt uměle udržována při životě (více o případu viz ZaM 2/2014).

• Server Spiegel Online uveřejnil výsledky průzkumu veřejného mínění, podle něhož by 70 % Němců uvítalo, kdyby lékaři mohli podat nevyléčitelně nemocným pacientům na jejich žádost smrtící látku. Naopak 22 % dotázaných s aktivní pomocí lékaře při sebevraždě nesouhlasí. Eutanazií se má v nejbližší době zabývat i Spolkový sněm, v něm však převažují odpůrci asistované sebevraždy. Současné německé zákony eutanazii zakazují, trestná nicméně není pomoc při sebevraždě, pokud se ten, kdo nemocnému pomáhá, do samotného usmrcení přímo nezapojí (legální je tak například zajistit jed pro člověka, který chce spáchat sebevraždu; trestné by bylo až jeho podání).

• Mladé švédské ženě, která v loňském roce podstoupila úspěšnou transplantaci dělohy, nyní lékaři v Göteborgu implantovali embryo. V případě úspěšného těhotenství by byla první ženou na světě, jež by porodila po takovéto operaci. „Nejlepším scénářem by bylo, kdyby se za devět měsíců narodilo zdravé dítě,“ dodal vedoucí transplantačního týmu, gynekolog Mats Brännström. „Úspěch by byl důkazem, že máme k dispozici zákrok schopný vyřešit závažné formy neplodnosti,“ doplnil lékař.
Vůbec první těhotnou ženou s transplantovanou dělohou se loni stala 22letá Derya Sertová z Turecka, po 8 týdnech však potratila.

• Tragickou nehodou skončila v Rumunsku cesta malého letadla, které přepravovalo tým zdravotníků letících k transplantaci jater. Po nouzovém přistání v horských lesích na severozápadě země zemřeli dva členové týmu. Nehoda navíc budí řadu otázek – trvalo více než 4 hodiny, než místo neštěstí objevili místní obyvatelé, hasiči dorazili ještě později. Záchrannou operaci měl koordinovat rumunský ministr vnitra Radu Stroe, který pod tlakem a kritikou veřejnosti i stranických kolegů na svůj post rezignoval s tím, že chce hájit důstojnost hasičů. Premiér Victor Ponta již nařídil detailní vyšetřování důvodů, proč záchranná operace trvala tak dlouho a zda nebylo možné včasným zásahem oběti zachránit.

Francouzští vědci se potýkají s nedostatkem mozků pro výzkum nemocí, jež tento orgán postihují. Zahájili proto kampaň, která má tamní obyvatele motivovat k posmrtnému darování mozku pro vědecké účely. Podle francouzské lékařské akademie proběhla v roce 2011 pitva pouze v 0,11 % případů úmrtí, nové zákony navíc vyžadují souhlas dárce nebo jeho rodiny s posmrtným odebráním orgánů. Informační kampaň má podle organizátorů první výsledky – svůj mozek přislíbilo krátce po jejím spuštění darovat již 1700 Francouzů.

• Další 3 zdravotníci byli zabiti v Pákistánu, když očkovali tamní děti proti dětské obrně. Útok, při němž byli navíc zraněni 2 lidé, se odehrál v Karáčí na jihu země. Kvůli incidentu byla okamžitě zastavena celá vakcinační kampaň v provincii Sindh, v jejímž rámci mělo být proti nemoci očkováno na 7,6 milionu dětí. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, s největší pravděpodobností jej však mají na svědomí islámští radikálové z pákistánské odnože hnutí Tálibán. Pákistán patří ke třem zemím světa s endemickým výskytem dětské obrny.

• Téměř 100 lidí se od počátku roku nakazilo v Číně virem H7N9 (tzv. ptačí chřipkou), infekce si vyžádala nejméně 19 lidských životů. Zatím nebyl prokázán přímý přenos viru mezi lidmi, Světová zdravotnická organizace (WHO) přesto doporučila zvýšenou opatrnost a dohled nad situací. Úřady některých měst již zakázaly prodej živé drůbeže či lety poštovních holubů. Posíleny byly rovněž kontroly na drůbežích farmách.

• Plošný zákaz kouření v mateřských, základních a středních školách vyhlásila Čína. Univerzity budou muset pro kuřáky vyčlenit zvláštní prostory. Školy navíc napříště nebudou smět přijímat finanční dary od společností vyrábějících cigarety, v prostorách vzdělávacích zařízení se nebudou moci objevit žádné reklamy na tabákové výrobky. Kromě toho cigarety nadále nebudou dostupné ve školních kantýnách. Ředitelé škol mají za úkol zajistit v budovách instalaci detektorů kouře či kamer, jež pomohou zákaz uplatňovat a odhalovat ty, kteří jej poruší.

Čínská vláda tak pokračuje ve snahách snížit spotřebu tabáku v zemi, jež je s 300 miliony závislých největším spotřebitelem tabáku na světě. Na následky kouření každoročně umírá 1,4 milionu Číňanů.

• Za „přežitek porušující rovnoprávnost velké části obyvatel“ označil brazilský soudce Frederico Maciel legislativu zakazující v zemi užívání konopí. „Nezdá se správné, že jiné omamné látky, jako je alkohol nebo tabák, jsou nejen povolené a prodávané, ale obyvatelstvo je zbožňuje a konzumuje, zatímco konopí je zakázané,“ prohlásil soudce během procesu s překupníkem s konopím, jehož k překvapení obžaloby i obhajoby propustil. Rozhodnutí vyvolalo v zemi nejen diskusi o případném povolení užívání konopí, ale také o samotném postupu Frederika Maciela.

• S kontroverzním návrhem přišla Federální národní rada ve Spojených arabských emirátech – připravuje legislativu, která by ženám nařizovala kojit své děti do 2 let věku (v případě neschopnosti kojit mají mít ženy kojné). Její členové jsou přesvědčeni, že být kojeno je právem každého dítěte, někteří pak tvrdí, že v tomto smyslu hovoří i Korán. Kromě toho radní argumentují prokazatelně blahodárnými účinky kojení na zdraví a vytvořením silného pouta mezi matkou a dítětem.

Návrh se však setkal s nesouhlasem například ze strany nevládních organizací, ale i ministryně sociálních věcí Miriam Rumíové. Shodují se například v tom, že tak intimní vztah nelze nařídit zákonem, navíc dvouleté období pro kojení je příliš dlouhé, zvláště pro ženy plánující dřívější návrat do zaměstnání. Miriam Rumíová se navíc obává, že by zákon umožnil mužům soudně stíhat své manželky za nekojení.

Ohodnoťte tento článek!