Krátce ze světa

• Americké nemocnice se v loňském roce dopustily o 17 % méně omylů a chyb v léčbě pacientů než v roce 2010. Vyplývá to z informace amerického ministerstva zdravotnictví. Mezi lety 2012 a 2013 se počet infekcí, dekubitů či zápalů plic mezi pacienty amerických zdravotnických zařízení snížil o 9 %. Problémy nemocnic se dostaly do ohniska veřejného zájmu v roce 1999, kdy tamní úřady oznámily, že kvůli chybám nemocničních týmů ročně zemře 98 tisíc lidí. V roce 2010 vyšla zpráva, podle níž se chyby v lékařské péči podepsaly na smrti 180 tisíc nemohoucích pacientů nebo osob starších 65 let.
Zlepšení situace je podle ministryně zdravotnictví Sylvie Burwellové výsledkem zdravotnické reformy prezidenta Obamy a programu Medicare, který mimo jiné postihuje nemocnice, jež vykazují vyšší podíl pacientů přijatých zpět do léčebného zařízení do 30 dnů po propuštění. Nemocnice také o pacienty lépe pečují: Loni například ve zdravotnických zařízeních ochořelo o 1,3 milionu pacientů méně než v roce 2010. Náklady na lékařskou péči se snížily o 12 miliard dolarů.
• Zaměstnanci britské Národní zdravotní služby (NHS) opět stávkovali za zvýšení platů. Podle odborů se k protestu připojily statisíce lidí. Olej do ohně přilil nedávno ministr zdravotnictví Jeremy Hunt, který odmítl doporučení nezávislého orgánu, aby se zaměstnancům ve zdravotnictví zvýšily mzdy alespoň o 1 procento. Podle ministra si státní pokladna nemůže dovolit ani toto zvýšení, jedině že by se v resortu zrušily nějaké posty. Odbory ale soudí, že nastal čas, aby zaměstnanci státního zdravotnictví (NHS), kteří přistoupili na velké oběti v době krize, měli užitek z nového růstu britského hospodářství. Ten by podle odhadů mohl letos překročit tři procenta.
• Španělská ministryně zdravotnictví Ana Matoová podala demisi kvůli nepřímému zapojení do rozsáhlého korupčního skandálu kolem vládní Lidové strany (PP), do kterého byl zapleten její bývalý manžel. Podle místního vyšetřujícího soudce měla Ana Matoová prospěch z existence černého konta, kam přispívali nejrůznější podnikatelé a další osoby, které profitovaly z veřejných zakázek, a z něhož se přerozdělovaly prostředky do kapes straníků. Bývalá ministryně všechna nařčení odmítá.
• Několik tisíc lidí pochodovalo centrem Moskvy na protest proti zamýšlené reformě ruského zdravotnického systému. Demonstranti zároveň žádali lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy pro lékaře. Podle některých (především zahraničních) médií šlo o jeden z největších sociálních protestů v posledních letech. Reforma údajně počítá s likvidací více než 7 tisíc pracovních míst ve zdravotnictví. Jen v Moskvě má být během několika měsíců uzavřeno 28 nemocnic a klinik, kterých je nyní v ruské metropoli zhruba sedm desítek. Podle ruských tiskových agentur se podobné protestní akce uskutečnily i v Petrohradě, Vladivostoku, Nižním Novgorodu a dalších městech.
• Za údajnou korupci zadržela italská policie 12 dětských lékařů, kteří prý přijímali luxusní dárky a drahé dovolené od firem vyrábějících náhražku mateřského mléka. Odrazovali za to prý matky od kojení. Kromě lékařů, z nichž dva působili jako primáři dětských oddělení v renomovaných nemocnicích, policie zadržela také jednoho úředníka a pět obchodních zástupců pracujících pro tři různé společnosti vyrábějící umělou stravu. Podle policie kontaktovali pediatry a přesvědčovali je, aby předepisovali novorozencům dětskou výživu, a to „v rozporu se všeobecně přijímaným vědeckým názorem o potřebnosti mateřského mléka“. Podle policie není zatím jasné, zda zástupci jednali na pokyn firem, nebo z vlastní iniciativy. • Čína 1. ledna ukončí kontroverzní praktiku odebírání orgánů k transplantacím od popravených vězňů. Agentura AFP nicméně připomíná, že Peking snižování své závislosti na orgánech od popravených vězňů sliboval v minulosti opakovaně a že stále není jasné, jakým způsobem by měl být tento zdroj nahrazen. Oficiální statistiky čínského ministerstva zdravotnictví ukazují, že zhruba 1,5 milionu Číňanů potřebuje transplantaci, z toho 300 tisíc naléhavě. Ročně je ale provedeno jen 10 tisíc takovýchto zákroků. Podle agentury AFP dá v Číně souhlas k posmrtnému odběru orgánů pouze 0,6 člověka na milion obyvatel. Po vytvoření nového dárcovského systému v Číně letos darovalo orgány asi 1500 lidí, což je víc než za předchozí 4 roky dohromady.
• Počet obětí Eboly v západní Africe už překonal hranici 6 tisíc, více než 17 tisíc lidí se nemocí nakazilo. Novou bilanci zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Epidemie zasáhla ve větší či menší míře již 8 zemí světa. Nejpostiženějšími zeměmi zůstávají Libérie, Sierra Leone a Guinea. V těchto státech podlehlo Ebole 6 055 z dosavadních 6 070 obětí. Celosvětově se nakazilo 17 145 lidí. • Nejméně 10 dětí se v Pákistánu nakazilo virem HIV při pravidelné krevní transfuzi, kterou podstoupily kvůli talasemii. Pákistánské zákony nařizují, aby krev od dárců byla před transfuzí prověřena kvůli případnému přenosu nemocí. „Uplatňování tohoto zákona je ale velmi laxní,“ cituje agentura Reuters Džavída Akrama z pákistánského ústavu lékařských věd. „Většina pravidelných dárců krve jsou narkomani. Domnívám se, že tyto případy jsou jen špičkou ledovce,“ dodal s tím, že on sám ví o 16 dětech nakažených HIV. Většina krevních bank v Pákistánu je v soukromých rukou a kvalita, stáří a cena krve se v nich velmi liší.

(Zdroj: ČTK)

Ana Matoová

Ohodnoťte tento článek!