Krátce ze světa

• Polský prezident Bronislaw Komorowski podepsal zákon o oplodnění in vitro (IVF). Legislativu, proti níž se staví konzervativní pravicová opozice a katolická církev, předtím schválily obě komory parlamentu. Prezident Komorowski nicméně ubezpečil, že se obrátí na ústavní soud se žádostí, aby zaujal stanovisko ke kontroverznímu článku zákona, který umožňuje odebrání reprodukčních buněk u osob, jež nejsou schopny vyjádřit s tím souhlas. Tento postup ovšem nebrání tomu, aby právní předpis vstoupil v platnost. Konzervativní opozice v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že legislativa odporuje ústavě, protože povoluje selekci embryí, otevírá dveře k IVF pro homosexuální páry a umožňuje náhradní mateřství, které není v Polsku upraveno zákonem. Strana již deklarovala, že v případě svého vítězství v blížících se parlamentních volbách bude hledat cestu ke zrušení zákona. K prezidentově podpoře IVF se vyjádřila i polská biskupská konference. „Katolíci podobně jako v případě potratů nemohou podstupovat oplodnění in vitro, kromě jiného proto, že za cenu narození jednoho člověka jsou ničeny jiné nenarozené děti,“ uvedli biskupové.
Ačkoli je v Polsku metoda in vitro teo reticky dostupná již čtvrt století, dosud pro ni chybělo jakékoli právní ukotvení. Nová legislativa stanovuje, že oplodnění in vitro mohou využít manželské i nesezdané páry, pokud jim po dobu 12 měsíců k početí potomka nepomohou jiné postupy. Každý pár může získat nejvýše 6 oplodněných vajíček. Ta, která nebudou využita, mohou být po 20 letech nabídnuta k využití, ale nesmějí být zničena.
• Poprvé od roku 2003 zaznamenaly Spojené státy americké úmrtí v důsledku onemocnění spalničkami. Obětí se stala 20letá žena, u níž choroba vypukla letos na jaře. Nebyla však diagnostikována, neboť chyběla typická vyrážka. Příčina úmrtí byla zjištěna až při pitvě. Úřady v souvislosti s tímto případem vyzvaly k vyšší proočkovanosti obyvatel. Spalničky byly v USA prohlášeny před více než desetiletím za vymýcené, v současnosti je jejich výskyt opět na vzestupu, loni bylo diagnostikováno 644 případů nemoci. Na vině je neochota řady Američanů podstoupit vakcinaci.
• Francouzský odvolací soud zrušil předchozí rozsudek v kauze vadných prsních implantátů PIP, který za jednoho z viníků kauzy označil německou společnost TÜV a nařídil jí odškodnit 1700 pacientek s vadným implantátem. „TÜV a její francouzská pobočka dodržely své povinnosti ověřovatelského orgánu a nedopustily se žádné chyby, která by znamenala jejich odpovědnost za zjištěnou závadnost (implantátů),“ stojí v novém rozsudku. Německá firma vždy vinu odmítala a bránila se, že jejím úkolem bylo kontrolovat postup výroby, nikoli samotné implantáty. To uznal i odvolací soud.
• Řecká krize se citelně podepisuje i na lékárnách – řada pacientů své léky nedostane vůbec, a když, tak ve velmi omezeném množství. Vládní restriktivní pravidla povolují lékárnám mít jen určitý objem zásob. Denní dodávky léčiv se tak podle svědectví lékárníků „smrskly“ na jednu igelitovou tašku. Některé lékárny připisují nedostatek léků také obavám zahraničních dodavatelů, kterým se nechce do finančně nestabilního Řecka produkty dovážet. Farmaceutickým firmám údajně řecké nemocnice a státní zdravotní pojišťovna dluží víc než 1,1 miliardy eur (skoro 30 miliard Kč) – nezaplatily jim od prosince loňského roku. • Americká armáda v minulosti omylem při cvičeních v Německu opakovaně použila živé vzorky antraxu. Informoval o tom bulvární list Bild, který své tvrzení opírá o nedávnou elektronickou komunikaci mezi německým velvyslanectvím ve Washingtonu a americkou armádou. Německé ministerstvo obrany uvedlo, že německé vojenské laboratoře s nebezpečnými bakteriemi nepřišly do styku. Ve zmíněných e-mailech z konce června armáda sdělila ambasádě, že při umrtvování živých vzorků bakterií došlo k nesrovnalostem. Z dopisů dále vyplývá, že americká armádní laboratoř v Landstuhlu nedaleko západoněmeckého Kaiserslauternu obdržela zásilky antraxu v letech 2007, 2009 a 2010. Ty pak v rámci několika alian čních cvičení chemické, biologické a jaderné obrany posloužily jako vzorky k identifikování.
• Více než 20 milionů kosmetických zákroků v loňském roce provedli ve světě plastičtí chirurgové – nejvíce ve Spojených státech amerických, dále pak v Brazílii, Japonsku, Jižní Koreji, Mexiku, Německu, Francii a Kolumbii. Informaci zveřejnila Mezinárodní společnost pro estetickou plastickou chirurgii. Z chirurgických zákroků byly nejčastějšími operace očních víček, poté liposukce, zvětšení prsou a takzvaný fat grafting.
Z nechirurgických zákroků jsou nejoblíbenější aplikace botulotoxinu či kyseliny hyaluronové, odstranění chloupků, chemický peeling a odstranění vrásek laserem. Klienty kosmetických plastických chirurgů tvořily z 86,3 % ženy.
• V Kolumbii zemřel pomocí eutanazie první pacient, 79letý Ovidio Gonzáles trpící nevyléčitelnou rakovinou hrtanu v terminálním stadiu. Případ vyvolal v katolické zemi vlnu odporu. Asistované ukončení života zdejší soud umožnil – jako v jediné jihoamerické zemi – již před 25 lety, nebylo však možné je provádět kvůli neexistujícím pravidlům. Ta byla vydána až v květnu letošního roku. • Bezpilotní letoun vyslaný nevládní feministickou organizací Women on waves dopravil do polského města Slubice zásilku tzv. potratových pilulek. Organizace chtěla upozornit na téměř nulový přístup polských žen k interrupci a zvýšit povědomí Polek o možnostech umělého přerušení těhotenství. Jak ale upozornila tamní média, akce se nesetkala s větší pozorností ani u stoupenců, ani odpůrců interrupcí.
Polsko je jednou ze tří evropských zemí (společně s Maltou a Irskem), která umělé přerušení těhotenství zakazuje (s výjimkou zákonem stanovených případů – těhotenství v důsledku znásilnění, vážné poškození plodu, ohrožení života matky). Řada odborníků i organizací upozorňuje na vysoký podíl nelegálně prováděných, rizikových interrupcí v těchto státech.
• Jižní Korea oznámila, že na jejím území skončilo šíření koronaviru MERS. Celkově se v zemi nakazilo 186 obyvatel, 36 z nich koronaviru podlehlo. Nemoc do země zavlekl místní podnikatel, který se vrátil z cesty po blízkovýchodních státech.
• Filipíny oznámily letošní druhý případ nákazy koronavirem MERS (první byl zaznamenán v lednu). Pacientem je cizinec, který přicestoval z Dubaje. Jeho stav je podle lékařů stabilizovaný. Celosvětově se MERS nakazilo více než 1200 lidí, přes 450 nemoci podlehlo. Nejvíce obětí zaznamenala Saúdská Arábie.
• Nejnovější studie amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) uvádí, že v důsledku epidemie Eboly se v Guineji zvýšila i úmrtnost na malárii. Jako důvod práce uvádí skutečnost, že mnozí pacienti s malárií, jejíž rané příznaky – horečka a bolest svalů – se neliší od projevů Eboly, se obávali, že skončí v karanténních zařízeních pro nakažené krvácivou horečkou. Řada z nich navíc ani neměla možnost lékaře navštívit, neboť jich mnoho uzavřelo své ordinace nebo se přesunulo do Ebolou postižených oblastí. Bez péče tak zůstalo přibližně 74 tisíc nemocných malárií.
• Libérie oznámila další případ nákazy virem Ebola – od konce června, kdy se v zemi onemocnění opět vyskytlo, mu podlehli dva lidé, čtyři se léčí. Na počátku května přitom liberijské úřady oznámily, že epidemie Eboly byla zastavena. Ministerstvo zdravotnictví nicméně uklidňuje, že se jedná o ohraničený a pečlivě monitorovaný výskyt v jediném městě.
Libérie patřila společně s Guineou a Sierra Leone k epidemií nejpostiženějším zemím – nákaze v těchto třech státech podlehlo přes 11 tisíc lidí.
• Dětský fond OSN (UNICEF) varoval, že kvůli vážnému suchu jsou v Severní Koreji ohroženy životy tisíců dětí. V oblastech postižených suchem totiž výrazně stoupl výskyt průjmových onemocnění a snížil se přístup k pitné vodě. Čtvrtina dětské severokorejské populace navíc trpí podvýživou, což ji činí ještě zranitelnější. Potíže s extrémními suchy přiznal v červnu i režim KLDR.
• Třetina světové populace nemá přístup k vyhovujícímu sanitárnímu zařízení. Vyplývá to ze společné zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF) a Světové zdravotnické organizace (WHO). Plnohodnotnou toaletu nemá 2,4 miliardy lidí, žádnou pak 946 milionů. Tato skutečnost přispívá k šíření řady nebezpečných chorob.
• Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) varuje před masivním šířením vysoce nakažlivého viru H5N1 (tzv. virus ptačí chřipky) v západoafrických státech – obává se totiž možného přenosu na člověka. FAO uvedla, že H5N1 se rozšířil na trzích a farmách v Burkina Faso, Ghaně, Nigeru, Nigérii a Pobřeží slonoviny v uplynulých 6 měsících. Další šíření viru by se podle ní mohlo dotknout více než 330 milionů lidí v západní části Afriky. Ohrozilo by bezpečnost potravin a zdraví obyvatel v oblasti, která se stále ještě vzpamatovává z krize spojené s epidemií viru Ebola. Podle údajů WHO bylo na celém světě od roku 2003 do loňského října u lidí zaznamenáno 668 potvrzených případů nákazy ptačí chřipkou v 16 zemích, 393 lidí infekci podlehlo.
• Fond OSN pro boj s AIDS (UNAIDS) zveřejnil zprávu, podle níž se v posledních 15 letech podařilo snížit počet nově nakažených virem HIV o třetinu. Na následky AIDS pak počet úmrtí klesl o 40 %. Díky celosvětovému úsilí se tak od roku 2000 vůbec nenakazilo asi 30 milio nů lidí a předejít bylo možné 8 milionům úmrtí. „Svět dokázal zastavit epidemii AIDS,“ řekl generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Dalším „ambiciózním, ale realistickým“ cílem by podle něj mělo být úplné vítězství nad epidemií do konce roku 2030. K jeho dosažení by bylo podle zprávy UNAIDS potřeba navýšit prostředky na boj s AIDS ze současných asi 22 miliard dolarů, které jsou k dispozici na následujících 5 let, na 8 až 12 miliard dolarů ročně.
• Organizace spojených národů oznámila, že mezinárodní dárci přislíbili poskytnout téměř 3,4 miliardy dolarů na řešení následků epidemie Eboly v Libérii, Guineji a Sierra Leone. Země usilovaly o 3,2 miliardy dolarů. OSN upozornila, že státy budou mít po zahrnutí dříve slíbených 1,8 miliardy dolarů k dispozici na řešení důsledků epidemie zhruba 5,2 miliardy dolarů. Prezidentka Libérie Ellen Johnsonová-Sirleafová uvedla, že slíbené peníze poskytnou milionům lidí šanci na nový život a podpoří stabilitu v regionu i mezinárodní obchod.

Ohodnoťte tento článek!