Krizi zažehná pouze systémové řešení

Jsou nelékařští zdravotničtí pracovníci spravedlivě odměňováni? Jaká opatření by vyřešila nedostatek sester? Co lze očekávat od novely zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních? S prezidentkou České asociace sester PhDr. Martinou Šochmanovou, MBA, a přednostou I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc prof. MUDr. Milošem Táborským, CSc., FESC, FACC, MBA, jsme hovořili právě o těchto tématech. Položili jsme jim stejné otázky.
ROZHOVOR

Martina Šochmanová

Jaké je postavení nelékařských zdravotnických profesí z pohledu České asoci ace sester?

Bohužel musím říci, že Česká asociace sester vnímá klesající zájem o profesi nelékařů. Ta je způsobena mimo jiné tím, že obecně klesá i prestiž těchto profesí.

Proč podle vás nejsou sestry a ostatní nelékařské profese řádně ohodnoceny?

Je to historický exces, který zatím nedokázal žádný z ministrů napravit. Pevně doufám, že resort vnímá, jak kritická situace v současné době nastává, a přistoupí ke konkrétním stabilizačním opatřením.

V kterých oborech chybí sester nejvíce?

Bohužel v současné době již chybí sestry ve všech oborech. Samozřejmě ale záleží především na typu a regionálním umístění zdravotnického zařízení. Veřejná, přesná statistika neexistuje a domnívám se, že ani ministerstvo zdravotnictví, ani Ústav zdravotnických informací a statistiky tato data nemají.

A jak jsme na tom s počty instrumentářek?

U této otázky odpověď navazuje na předchozí, ani zde přesná čísla nejsou veřejně dostupná.

Nedostatek sester je jen v nemocnicích, nebo chybějí i v ambulantním sektoru?

Chybí ve všech oborech, tedy i v ambulancích.

Odkdy vlastně naše zdravotnictví pociťuje nedostatek sester?

Již v minulosti byla období, kdy se nedostatek sester více či méně projevoval. V posledních letech je situace stále vážnější a zhruba tři roky nazpět už vnímáme jako velmi dramatické…

Myslíte, že nízké finanční ohodnocení je jediným důvodem, proč sestry opouštějí profesi, kterou vystudovaly?

Nepochybně není jediným důvodem. Málokdo si uvědomuje, jak je práce sestry obtížná. Je to příliš velká zátěž, ať již fyzická nebo psychická. Navíc nyní, kdy už systém pociťuje výrazný nedostatek sester, dochází k jejich přetěžování a to je právě mnohdy důvodem k odchodu. Je to takový začarovaný kruh…

Mluví se o tom, že je třeba profesi sestry navrátit prestiž. Mys líte, že nedosta tek ses ter lze vyřešit tím, že se jejich studium zkrátí na minimum?

Rozhodně ne. Trend dnešní doby je zcela opačný. Sestry jsou vzdělanější a logicky mohou zastávat mnohem odbornější činnosti. Je tedy evidentní, že v souvislosti s vyšším vzděláním mohou sestry přebrat některé kompetence lékařů. A to je cesta, kterou se máme dát – vyšší vzdělání, vyšší kompetence, vyšší finanční ohodnocení.

Kam až může trvalý nedostatek sester dojít? Budeme je donekonečna přetěžovat, nebo budeme zavírat jednotlivá oddělení nemocnic?

Dlouhodobé přetěžování sester je nemyslitelné. Navíc nám minimální počty zdravotníků na jednotlivých odděleních předepisuje závazná vyhláška MZ. Důležité je ale také zmínit, že jiná situace je ve velkých městech, jiná v regionech, jiná ve státních nebo krajských nemocnicích, jiná v soukromých. Obávám se ale, že u některých zdravotnických zařízení časem dojde k omezení provozu, ať už na jednotlivých odděleních, v krajních případech i větších částech nemocnic.

Co by nejvíce pomohlo, aby byl sester dostatek?

Bohužel je to stále stejná odpověď – navýšení finančních prostředků na jejich odměňování, pak nebudou sestry odcházet ze systému, tím jich nebude nedostatek a nebude docházet k jejich přetěžování. Prestiž povolání poroste a zvýší se zájem studentů o tuto profesi. Je třeba efektivně využívat všechny profese, je například řada pracovišť, kde může být převaha zdravotnických asistentů, nikoli tedy sester.

Pomohlo by k vyřešení nedostatku sester urychlené přijetí novely a zákona č. 96/2004 Sb.?

Sama novela toto nevyřeší, přestože je nezbytná. Je však nutné v co nejkratší době odstranit výkon činností pod odborným dohledem.

A co vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb? Může její změna pomoci přivést do nemocnic další lékaře a sestry?

Změna této vyhlášky nové sestry a lékaře sama o sobě nepřivede. Navýšení minimálních počtů zaměstnanců však zajistí, že nebudou přetěžováni ti, kteří ve zdravotnictví pracují, a to nepřímo pomůže tomu, že nebudou ze systému odcházet.

Je řešením zaměstnávat sestry ze zahraničí?

Ano, toto je řešení. Je však třeba si uvědomit, že již není mnoho států, pro jejichž obyvatele by byla práce v ČR atraktivní.

Systém vzdělá vání nelékařských zdravotnických pracovníků je v současnosti kritizován. Ozývají se i hlasy, které zpochybňují vysokoškolské vzdě lání sester a které tvrdí, že střed ní zdravotnické školy byly plně dostačující…

Ano, byly. V dobách, kdy střední zdravotnická škola byla prestižní školou, kam chodili studenti s vynikajícím prospěchem ze základní školy, tomu tak skutečně bylo. Dnes je situace bohužel jiná a také nároky na sestry jsou mnohem vyšší.

Myslíte, že se lékaři mohou zvýšení kompetencí sester obávat?

To si nemyslím. Lékař a sestra jsou a musí být spolupracujícím týmem. A já se domnívám, že lékaři naopak rádi přijmou přesunutí některých kompetencí.

Jaká je funkce zdravotnického asistenta? Předpokládám, že by měl mít jiné kompetence než sestra…

Zdravotnický asistent doplňuje ošetřovatelský tým. Má spoustu kompetencí v základní ošetřovatelské péči. Má jiné vzdělání než sestra, a proto i jiné kompetence. Jsou pracoviště, kde zcela jistě může být převaha zdravotnických asistentů, kde opravdu není nutné mít jen sestry s vysokoškolským vzděláním.

Měl by být zachován odborný dohled pro zdravotnické asistenty?

To si nemyslím, odborný dohled pro tuto profesi by měl být zrušen.

Obecně se ví, že nároky na sestru jsou dnes ne srovnatelně vyšší než dříve. To je ten hlavní důvod, proč dnešní sestra potřebuje vysokou školu?

Ano, to je jistě jeden z důvodů.

Miloš Táborský

Jaké je postavení nelékařských zdravotnických profesí z pohledu České kardiologické společnosti?

Česká kardiologická společnost považuje všechny nelékařské profese za velmi důležité. Ve struktuře společnosti mají samostatnou pracovní skupinu, která vykazuje vlastní edukační aktivity. V současné době zvažujeme vytvoření nové sekce pro vysokoškolsky erudované nelékařské pracovníky – zejména techniky, rehabilitační pracovníky v kardiovaskulární oblasti a jiné. V kontrastu pohled současné společnosti na tuto skupinu nelékařských zdravotnických profesí není zcela optimální. Neexistuje úplné povědomí o důležitosti těchto pracovníků v celém systému zdravotnictví a i vůči sestrám převažuje předrevoluční pohled na toto povolání, které je degradováno na inferiorní vůči lékařům. Nepochybně je naším společným úkolem s PhDr. Šochmanovou edukovat širokou veřejnost o zásadní změně v této oblasti, která nastala v posledních deseti letech.

Proč podle vás nejsou sestry a ostatní nelékařské profese řádně ohodnoceny?

Průměrné platy v tomto segmentu jsou nedostatečné, nedochází k průběžné odpovídající valorizaci a je to strategická chyba všech předchozích zodpovědných činitelů napříč politickým spektrem, neboť nikdo, kromě pár vizionářů, si neuvědomil, že skončíme v blízké budoucnosti patovou situací, a to absolutním nedostatkem erudovaných, samostatně pracujících sester a dalších nelékařských profesí.

V kterých oborech chybí sester nejvíce?

Sestry chybí jak v lůžkovém, tak v ambulantním segmentu. Zatím nejvíc restrikcí je v nemocniční sféře, kde dochází k nutnosti uzavření celých oddělení velkých nemocnic a tím k prodlužování čekací doby na plánované výkony. Oblast akutní medicíny je zatím díky bohu nedotčena a funguje nadále velmi dobře.

A jak jsme na tom s počty instrumentářek?

Výchova kvalifikované instrumentářky je velmi dlouhý proces, který vyžaduje absolvování velkého počtu výkonů pod dozorem zkušených kolegyň a lékařů. Navíc se neustále vyvíjejí a do praxe zavádějí nové technologie v operativě i v oblasti katetrizačních intervenčních výkonů. Musí být zájmem pracoviště, aby si takto superspeciálně erudované sestry vychovávalo. Nedostatek pociťují zejména pracoviště okresní a subokresní úrovně.

Odkdy vlastně naše zdravotnictví pociťuje nedostatek sester?

Tento problém se objevuje plíživě zhruba od roku 2005. Zpočátku mu nikdo nevěnoval velkou pozornost, zásadním problémem se stává v posledních 2 letech.

Myslíte, že nízké finanční ohodnocení je jediným důvodem, proč sestry opouštějí profesi, kterou vystudovaly?

Rozhodně ne. Přesčasové hodiny, nutnost kontinuálního vzdělávání, tlak na zvyšování kvalifikace, záskoky na jiných odděleních, ambulancích a podobně spolu s faktorem nedostatečného finančního ohodnocení bez jasně dané perspektivy nárůstu tvoří dohromady spektrum příčin odchodu sester ze systému.

Mluví se o tom, že je třeba profesi sestry navrátit prestiž. Mys líte, že nedosta tek ses ter lze vyřešit tím, že se jejich studium zkrátí na minimum?

Aktuálně možná ano, ale z hlediska systémového řešení a investic do budoucnosti to není rozhodně dobrý krok.

Kam až může trvalý nedostatek sester dojít? Budeme je donekonečna přetěžovat, nebo budeme zavírat jednotlivá oddělení nemocnic?

Krize bude trvat tak dlouho a stav se bude zhoršovat do té doby, dokud ministerstvo zdravotnictví, Česká asociace sester, odbory ve zdravotnictví a odborné společnosti nepřijdou se skutečně systémovým řešením, a to minimálně ve střednědobém horizontu, bez ovlivnění aktuálním politickým spektrem zastoupení na centrální úrovni.

Co by nejvíce pomohlo, aby byl sester dostatek?

Systematická práce na problému – stabilizovat systém vzdělávání, diferencovat kompetence a finanční ohodnocení vysokoškolsky vzdělaných sester, posílit střední segment i asistenty.

Pomohlo by k vyřešení nedostatku sester urychlené přijetí novely a zákona č. 96/2004 Sb.?

Tento zákon je v dnešních podmínkách naprosto nepoužitelný, novelizace je dle mého názoru mandatorní.

A co vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Může její změna pomoci přivést do nemocnic další lékaře a sestry?

Určitě ano, nicméně je nutné mít zdroje odkud personál brát, a to vyhláška samozřejmě neřeší.

Je řešením zaměstnávat sestry ze zahraničí?

Rozhodně ne.

Systém vzdělá vání nelékařských zdravotníků je v současnosti kritizo ván. Ozývají se i hlasy, které zpochybňují vysokoškolské vzdě lání sester a které tvrdí, že střed ní zdravotnické školy byly plně dostačující…

Rozhodně si nemyslím, že by všechny sestry měly mít vysokoškolské vzdělání. Důležitá je diferenciace dle pozic s příslušnými kompetencemi. Nedovedu si v dnešní době představit sestry ve vedoucích pozicích právě bez vysokoškolského vzdělání. Krásným příkladem je vrchní sestra mé kliniky, která si i při provozu byla schopna doplnit magisterské vzdělání a velmi si jí za to vážím, je úžasná.

Myslíte, že se lékaři mohou zvýšení kompetencí sester obávat?

Vůbec ne, naopak v mém oboru potřebujeme samostatně pracující sestry s vysokoškolským vzděláním pro problematiku srdečního selhání, arytmologie, koagulační kliniky a řadu dalších specializovaných činností.

Jaká je funkce zdravotnického asistenta? Předpokládám, že by měl mít jiné kompetence než sestra…

U mě na klinice velmi dobře fungují, doplňuji sesterský kolektiv. Vykonávají veškeré činnosti dle standardů s výjimkou určitých výkonů (například podávání injekcí), které jsou vyhrazeny pouze pro sestry.

Měl by být zachován odborný dohled pro zdravotnické asistenty?

Myslím si, že ano.

Obecně se ví, že nároky na sestru jsou dnes ne srovnatelně vyšší než dříve. To je ten hlavní důvod, proč dnešní sestra potřebuje vysokou školu?

Určitě ano, je evidentní posun v odbornosti a to je spolu s potřebou kontinuálního vzdělávání základem pro nutnost vysokoškolského vzdělání pro dobře definovanou skupinu specializovaných sester.

Jste kardiolog. Ve své práci se specializujete především na poruchy rytmu. Co od sestry očekáváte především?

Očekávám především kvalitní kontinuální pokračující vzdělání, profesionalitu v přístupu k odbornosti a k pacientovi. Významnou roli hraje komunikace, podíl na edukaci pacienta a rodinných příslušníků, vedení sesterské dokumentace a řada dalších úkolů. To všechno je logicky podmíněno kvalitním vzděláním s jasnou preferencí vysokoškolské úrovně vzdělání. V dnešní době považuji za automatické, aby vrchní sestra měla magisterské vzdělání a veškeré staniční a úsekové sestry pak minimálně bakalářský stupeň. Je evidentní, že diferenciace sesterského stavu je naprosto nutná a je potřeba vést dialog ke zvýšení kompetencí sester právě s vysokoškolským vzděláním. Z mé praxe v zahraniční mám velmi dobré zkušenosti s lékařskými asistenty – vysokoškolsky vzdělanými sestrami, které mohou samostatně dle předem definovaného protokolu vést například korekci medikamentózní léčby srdečního selhání, jak je více než 20 let standardem ve skandinávských zemích, pracovat v koagulačních klinikách a upravovat léčbu warfarinem (viz model těchto pracovišť v Německu, Skandinávii). A samozřejmě hrají důležitou roli v řadě další odborných problematik. Některé návrhy změny struktury vzdělávání sester definované populistickou snahou „zjednodušit vzdělání na středoškolskou úroveň jako garanci navýšení počtu sester“ považuji z hlediska perspektivy českého zdravotnictví za velmi škodlivé.

Na klinice, kterou řídíte, se také potýkáte s nedostatkem sester?

Musím konstatovat, že právě díky dlouhodobé a systematické koncepci vedení Fakultní nemocnice Olomouc v oblasti nelékařských oborů nemáme nedostatek sester pro oblast kardiologie. V průběhu posledních let nastoupila mladá generace se skutečným zájmem o odbornost a schopností odpovídajícího dialogu s lékaři a dalšími pracovníky kardiocentra. Jako příklad uvedu, že při zvýšení lůžkové kapacity nového oddělení akutní kardiologie I. IKK byla personální situace vyřešena během měsíce, a to tak, že jsme si mohli vybírat z výrazného převisu žádostí. Na druhou stranu samozřejmě vnímám i situaci sester nestátních zdravotnických zařízení jak lůžkových, tak ambulantních, kde se dá v některých případech o korektním přístupu zaměstnavatele k sestrám jen těžko hovořit.

Jak situaci konkrétně řešíte? **

Je to kontinuální dialog lékařů a sester, kvalita a rozvoj pracoviště spolu s přístupem managementu nemocnice, dodržení platových tarifů a uvědomění si, že být zaměstnán ve Fakultní nemocnici Olomouc je čest a je to stejná pocta pro lékaře i sestry, jako když reprezentují jakoukoli kvalitní značku v jiném oboru.

Ohodnoťte tento článek!