Kvalita života s astmatem bronchiale

Astma bronchiale je stále aktuální téma. Astmatiků přibývá, proto jsem se zaměřila právě na zmíněné onemocnění. Cílem mé práce bylo zjistit, jak moc astma bronchiale ovlivňuje kvalitu života pacientů.

Chtěla bych vás seznámit s některými výsledky mého zkoumání. Zaměřila jsem se na vlivy negativně působící na astma (kouření, ovzduší, stres, nesnášenlivost kyseliny acetylsalicylové), jiné otázky byly směrovány ke klimatoterapii, volbě povolání či zaměstnání, léčbě a pohybové aktivitě.
Průzkum byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Probíhal elektronickou a tištěnou formou. Dotazníky byly rozdány na plicním oddělení a plicní ambulanci v Krajské nemocnici Tomáše Bati, a. s., ve Zlíně. Oslovení byli ve věku 18–50 let. Průzkumu se zúčastnilo celkem 94 respondentů.

Nekouřit a jezdit k moři

Z výsledků průzkumu v kategorii „Negativní vlivy“ vyplynulo, že ovzduší a kouření ovlivňuje kvalitu astmatu. Třiatřiceti respondentům (tj. 35,11 %) se v období zhoršeného ovzduší špatně dýchá a musejí užívat úlevový lék. Dotazovaní také odpověděli, že při stresu se jim příznaky astmatu zhorší. Velmi překvapující bylo, že 79 respondentů (tj. 84,04 %) není informováno o tom, že nesmí užívat léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou.
Další kategorií byla „Klimatoterapie“, kde jsem zjišťovala, zda pacienti kvůli svému onemocnění navštěvují lázně nebo jezdí k moři. Výsledky ukázaly, že astmatici k moři jezdí poměrně často, protože pobyt zde jim příznaky onemocnění pomáhá zlepšovat.
V kategorii „Povolání“ jsem se dotazovala, jaký vliv má astma na zaměstnání účastníků průzkumu nebo zda své „vysněné“ povolání museli kvůli nemoci změnit. U 76 respondentů (tj. 80,85 %) onemocnění nemělo na jejich zaměstnání vliv. Pouze 8 dotázaných (tj. 8,51 %) si nemohlo zvolit povolání, které chtěli vykonávat, protože jim to jejich zdravotní stav neumožňoval.
V kategorii „Pohybové aktivity“ jsem zjišťovala, kolik pacientů pravidelně sportuje a jak astma ovlivňuje jejich pohybovou aktivitu. Z výsledků vyplynulo, že menší polovina odpovídajících sportuje pravidelně. V průběhu aktivity muselo 68 respondentů (tj. 72,34 %) přestat a odpočinout si, aby po přestávce mohli v aktivitě pokračovat.

Co výsledky ukázaly o léčbě

V poslední kategorii jsem se zaměřila na léčbu. Zjišťovala jsem, jestli jim léčba pomáhá, zda užívají léky, jestli byli poučení o užívání inhalátoru, zda dodržují všechna doporučení ohledně úpravy prostředí a jaké způsoby léčby (kromě úpravy prostředí a léků) si myslí, že existují.
Z výsledků jsem zjistila, že 33 pacientům (tj. 35,11 %) léčba nevadí a jsou s ní spokojeni. Našly se ovšem i odpovědi, že léčba nepomáhá nebo pacienty uvádí do rozpaků při užívání na veřejnosti. 50 respondentů (tj. 53,19 %) užívá pouze úlevové léky a 33 z nich (tj. 31,91 %) užívá kortikoidy. Více než polovina dotázaných byla poučena o používání inhalátoru. 40 účastníků výzkumu (tj. 55,56 %) bylo nuceno kvůli onemocnění udělat změny v úpravě prostředí.
Poslední otázka v mém dotazníku zněla, zda mají astmatici

povědomí o dalších možných způsobech léčby. Tato odpověď byla volná. Překvapilo mě, kolik různých odpovědí jsem obdržela. Dotazovaní uváděli dechovou rehabilitaci, jógu, alternativní medicínu, pobyt na čerstvém vzduchu, speleoterapii, omezení styku s alergenem, přestěhování do oblastí s méně znečištěným ovzduším, úpravu životosprávy a životního stylu, bylinné kapky. Zarazila mě odpověď „nevím“ v 21 případech (tj. 22,34 %), což je poměrně vysoké číslo.

Závěrem

Dotazníkové šetření bylo započato koncem března a ukončeno začátkem května. Období, během něhož účastníci průzkumu odpovídali, mohlo ovlivnit výsledky šetření. 35 dotázaných (tj. 37,23 %) uvedlo, že nemají žádná omezení a ne užívají léky. Domnívám se, že kdyby byl průzkum prováděn v období, kdy je zvýšené množství emisí nebo pylových alergenů v ovzduší, počet respondentů bez omezení a léčby by mohl být nižší.
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že kvalita života pacientů s astmatem bronchiale je nemocí bezesporu negativně ovlivněna. Astmatici ale mají povědomí i o pozitivních vlivech, které jim život s onemocněním mohou usnadnit. Za dodržování určitých podmínek dokážou žít plnohodnotný život.
Je důležité, aby veřejnost byla o onemocnění astma bronchiale, způsobech jeho léčby a životě astmatiků informována ve stejné míře, jako je tomu v případě jiných chronických onemocnění, jako jsou například roztroušená skleróza, diabetes mellitus či Alzheimerova choroba.

O autorovi| Marie Szromková, studentka oboru „všeobecná sestra“, Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Marie. Szromkova@seznam.cz

Ohodnoťte tento článek!