Kvalita života seniorů s močovou inkontinencí

21. 4. 2015 8:32
přidejte názor
Autor: Redakce

Kvalita života seniorů s močovou inkontinencí je vždy vnímána zcela individuálně a odvíjí se od řady subjektivních i objektivních faktorů. Senioři léčení s touto diagnózou potřebují nejen empatický a intimní přístup ošetřujícího personálu, ale také aktuální a dostupné informace týkající se dané problematiky.




Předkládáme výsledky našeho výzkumného šetření, jehož cílem bylo zmapování kvality života seniorů s močovou inkontinencí.

Úvod

Kvalita života seniorů bývá kvůli výskytu specifických nemocí pro toto období mnohdy negativně ovlivňována. Jednou z chorob, která často doprovází život seniorů a působí na něj, je močová inkontinence. Definici močové inkontinence stanovila Mezinárodní společnost pro inkontinenci (The International Continence Society) následovně: „ Jedná se o jakýkoli nechtěný, vůlí neovladatelný a objektivně prokazatelný únik moči, který představuje sociální a hygienický problém.“ Incidence a prevalence onemocnění úzce souvisí s demografickým vývojem populace a narůstá úměrně tomu, jak se navyšuje počet seniorů. Ve věku 65 let se močová inkontinence vyskytuje až ve 35 % případů. Pro Českou republiku tento odhad činí přibližně 170 000 až 200 000 inkontinentních osob. Močová inkontinence ovšem není problematikou pouze jedinců ve vyšší věkové kategorii. Přítomnost močové inkontinence se dokládá také u jedinců středního věku, kde jsou však nemocí dvakrát až čtyřikrát častěji postiženy ženy než muži. U seniorů se tento rozdíl postupně stírá a výskyt močové inkontinence stoupá u obou pohlaví shodně. Ve skupině lidí ve věku nad 80 let se inkontinence moči předpokládá u 46 % žen a 34 % mužů.
V četných diskusích a odborných seminářích je močové inkontinenci věnován značný prostor. Je však nutno položit si otázku, zda je i laická veřejnost (a to především senioři) dostatečně seznamována s tématem močové inkontinence a jejími dopady na kvalitu života. Odpověď na tuto otázku nalezneme v níže popsaném výzkumném šetření, do něhož bylo zařazeno celkem 243 kompletně vyplněných dotazníků od seniorů s problémy spojenými s únikem moči.

Cíle výzkumného šetření

Pro dosažení hlavního cíle byly stanoveny dva cíle dílčí. Prvním dílčím cílem bylo zmapovat vybrané aspekty kvality života u seniorů s močovou inkontinencí. K tomuto cíli byly stanoveny celkem tři hypotézy, na jejichž podkladě byl dílčí cíl následně naplněn. Druhým dílčím cílem bylo zjištění deklarované míry informovanosti o močové inkontinenci seniorů. Zde byly stanoveny čtyři hypotézy, díky nimž se podařilo splnit i tento dílčí cíl. Jednotlivým hypotézám je věnován dostatečný prostor ve výsledcích výzkumného šetření.

Soubor respondentů

Při výzkumném šetření bylo nutno zaměřit se na přesnou identifikaci výběrového souboru respondentů. K tomu, aby byli respondenti zařazeni do výzkumného šetření, museli být občany ČR žijícími na území okresu Kroměříž, ve věku ⇒ 65 let, s diagnózou močové inkontinence, s ochotou spolupracovat a podílet se na výzkumném šetření a se zachovalou úrovní kognice.

Metoda (metodika)

K výzkumnému šetření byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu (formou dotazníku) za účelem získání vyššího počtu dat. Dotazník s názvem „Kvalita života seniorů s inkontinencí moči“ byl rozdělen do tří základních částí.
První oddíl obsahoval průvodní dopis, v němž byli respondenti seznámeni s tématem a účelem výzkumného šetření. V druhé části dotazníku se nacházely otázky vlastní konstrukce (17 položek) zjišťující demografické údaje a informace týkající se vlastního onemocnění močovou inkontinencí. Třetí oddíl byl zaměřen na kvalitu života seniorů s močovou inkontinencí. Zde byl konkrétně použit standardizovaný dotazník s označením KHQ (king‘s health questionnaire).

Realizace výzkumného šetření

V úvodu výzkumného šetření proběhla pilotáž sloužící k ověření srozumitelnosti otázek v dotazníku. Vlastní sběr dat probíhal v době od 1. listopadu 2013 do 31. ledna 2014 ve městech Kroměříž a Holešov. Z celkového počtu 263 (100 %) rozdaných dotazníků se vrátilo 251 (tzn. 95,44% návratnost), z nichž bylo následně vyřazeno 8 (3,19 %). Konečný soubor tedy tvořilo celkem 243 vyplněných dotazníků od seniorů s problémy spojenými s únikem moči (n Z 243), což činí 96,81 % platných dotazníků.
Ke zpracování získaných dat byly využity programy Microsoft Excel 2007 a Microsoft Word 2007. Ze souboru statistických programů se jednalo o NCSS 9, NCSS, LLC.

Výsledky výzkumného šetření

V prvním dílčím cíli jsme se přímo zaměřili na kvalitu života seniorů s močovou inkontinencí. Jednalo se o získání dat, která by deklarovala působení a vliv močové inkontinence na život seniorů. První testovaný vztah byl tedy situován na vybrané demografické ukazatele, a to pohlaví, věk, vzdělání a bydlení (dále uváděno pod názvem Vybrané demografické ukazatele) a subjektivní hodnocení kvality života. Bylo zjištěno, že ve věkové kategorii seniorů 81 a více let hodnotilo 7 respondentů (12,73 %) kvalitu života jako „velmi špatnou“, 17 osob (30,91 %) jako „špatnou“, 16 seniorů (29,09 %) vnímá kvalitu života jako „ani špatnou, ani dobrou“ a jako „dobrou“ ji zhodnotilo v uvedené kategorii pouze 15 respondentů (27,27 %). Možnost zhodnotit kvalitu života jako „velmi dobrou“ nevyužil ani jeden ze seniorů ve věku 81 a více let. Statisticky významný vztah byl prokázán pouze u dvojice subjektivně vnímaná kvalita života vs. věk respondentů.
Dále jsme statisticky testovali vztah mezi klasifikací močové inkontinence a charakteristikou celkového zdravotního stavu seniorů. Nyní si objasníme zjištěné výsledky. Celkový zdravotní stav hodnotili senioři v 95 odpovědích (39,1 %) jako „přijatelný“. Celkem 76 osob (31,3 %) jej hodnotilo jako „dobrý“, 57 (23,5 %) jako „špatný“, 11 respondentů (4,5 %) jako „velmi špatný“ a pouze 4 osoby (1,6 %) jej označily jako „velmi dobrý“. Lze říci, že výsledky statistické analýzy byly jednoznačné. Typ i stupeň močové inkontinence významně ovlivňují hodnocení celkového zdravotního stavu seniorů. Ve třetí testované hypotéze byla hledána spojitost mezi klasifikací močové inkontinence a názorem na vliv obtíží působících na život seniora. Celkem 92 respondentů (37,86 %) uvedlo, že močová inkontinence jim „trochu“ ovlivňuje život. 86 seniorů (35,39 %) označilo ovlivnění života močovou inkontinencí hodnotou „středně“. 58 dotázaných (23,87 %) zodpovědělo, že jim močová inkontinence zasahuje do života „hodně“, a pouze 7 osob (2,88 %) vybralo možnost, že močová inkontinence jejich život „vůbec“ neovlivňuje. Ze statistického zpracování vyplynul statisticky významný vztah pouze u testované položky stupeň močové inkontinence vs. její vliv na život seniorů. Další řešenou problematikou, jež byla obsažena v druhém dílčím cíli, byla informovanost seniorů o močové inkontinenci. Lze předpokládat, že dostatečná znalost močové inkontinence ovlivňuje nejen samotný postoj seniora vůči nemoci, ale zaujímá významné stanovisko v hodnocení dopadů močové inkontinence na kvalitu života nemocných jedinců.
Statisticky významný vztah jsme tedy hledali mezi vybranými demografickými ukazateli a deklarovaným zájmem o problematiku močové inkontinence. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali další informace spojené s problematikou močové inkontinence. Celkem 153 dotázaných (62,96 %) uvedlo, že by další informace o této problematice získat chtěli. Z testovaných vztahů mezi vybranými demografickými ukazateli a položkou zájem o informace spojené s močovou inkontinencí ovšem nebyly nalezeny statisticky významné hodnoty.
Jako další námi stanovený předpoklad statisticky významného vztahu byla situace, v níž délka trvání nemoci mohla ovlivňovat deklarovaný zájem o problematiku močové inkontinence. U těchto položek taktéž nebyly nalezeny statisticky významné hodnoty.
Podobného výsledku bylo dosaženo rovněž při testování položek vybraných demografických ukazatelů vs. deklarovaný pocit o kvantitě poskytnutých informací souvisejících s močovou inkontinencí. Senioři byli dotázáni, zda mají pocit, že jim bylo poskytnuto dostatečné množství informací. Ani zde ovšem nebyly nalezeny statisticky významné hodnoty.
V poslední, a to sedmé, hypotéze jsme ověřovali statisticky významný vztah mezi vybranými demografickými ukazateli a zdrojem informací o močové inkontinenci. Z testovaných vztahů vyplynulo, že vzdělání a bydlení (sociální zařízení nebo domácí prostředí) má vliv na zdroj získaných informací o močové inkontinenci. U ostatních vztahů mezi vybranými demografickými položkami (pohlaví, věk) a položkou zdroje informací se nepotvrdil statisticky významný vztah.

Diskuse

Medicína posledních let již nepředstavuje pouze čistý profesionální a formální přístup zdravotnického týmu k pacientovi, ale důraz je kladen především na kvalitu života nemocných. Je zde zřejmý postupný návrat k empatii a pokusu nalézt shodu mezi profesionalitou a lidskostí. Právě z toho důvodu je v mnoha studiích natolik zdůrazňována problematika kvality života jedinců s nemocí.
Výsledky výzkumu potvrdily, že močová inkontinence významně ovlivňuje kvalitu života seniorů, a to zejména ve vyšším věku. Nejhůře hodnotili svou kvalitu života senioři ve věku 81 a více let. Vliv močové inkontinence na celkový zdravotní stav seniorů byl prokázán především v souvislosti s její klasifikací. Senioři s třetím stupněm a urgentním typem močové inkontinence označili nejčetněji svůj zdravotní stav za velmi špatný.
Neméně zajímavých výsledků bylo dosaženo také při testování vztahů mezi klasifikací močové inkontinence a jejím vlivem na život respondentů. Díky zjištěným údajům shledáváme, že konkrétní stupeň močové inkontinence ovlivňuje život seniorů, ačkoli jsme původně předpokládali, že život seniorů ovlivňuje nejen stupeň močové inkontinence, ale také typ inkontinence, s nímž se léčí.
Zkoumaná problematika byla také orientována na informovanost seniorů o močové inkontinenci. Z výsledků jsme zjistili, že při testování vztahů mezi vybranými demografickými údaji a zájmem o další informace spojené s problematikou nebyla nalezena žádná statisticky významná skutečnost. Z toho lze vyvodit závěr, že problematika močové inkontinence může být prezentována lidem různého věku, pohlaví, vzdělání i bydlení.
Z dalších výzkumných šetření jsme zjistili, že informovanost seniorů o močové inkontinenci nezávisí na jejich pohlaví, věku, vzdělání ani bydlení. Tento vztah jsme proto následně otestovali i v našem výzkumu. Senioři byli dotázáni, zda mají pocit, že jim bylo poskytnuto dostatečné množství informací. Mezi vztahem se ovšem nepotvrdila statisticky významná skutečnost, tudíž jsme přijali výše uvedené tvrzení.
Výsledky šetření dále odhalily skutečnost, že senioři získávají informace z různorodých zdrojů v závislosti na vybraných demografických ukazatelích a že ačkoli je míra informovanosti seniorů o močové inkontinenci poměrně dostačující, přesto senioři stále vykazují zájem o nové informace spojené s touto tématikou.

Závěr

Množství získaných údajů přispělo k dalšímu hodnocení kvality života seniorů pomocí standardizovaného dotazníku KHQ. Podrobná analýza dat nás ujistila v tom, že močová inkontinence je stále velmi aktuálním symptomem, který negativně ovlivňuje každodenní život seniorů. Výzkumné šetření pomohlo stanovit následující doporučení pro praxi, jejichž dodržováním docílíme zlepšení kvality života seniorů s močovou inkontinencí.
První z jednotlivých doporučení pro praxi je soustředěno na lékaře v ambulantním úseku. Bylo by vhodné, aby lékaři nadále a o to intenzivněji informovali seniory o močové inkontinenci, prováděli pravidelné vyhodnocování kvality života seniorů s močovou inkontinencí a k tomu nastolili jednotlivé intervence (řešení sociálních, fyzických a psychických dopadů močové inkontinence na život seniorů).
Další doporučení se týká seniorů, u nichž se močová inkontinence již projevila. Nemocní senioři by měli do budoucna chápat močovou inkontinenci jako symptom, který lze léčit, a nikoli příznak stáří. V případě onemocnění by měli ihned vyhledat lékaře a stav s ním pravidelně konzultovat. Při výskytu močové inkontinence je nezbytné, aby senioři zvýšili osobní hygienu a používali pro ně individuálně lékařem předepsané a doporučené inkontinenční pomůcky. Poslední doporučení se týká všeobecných sester. Nepochybně je nezbytné, aby se i všeobecné sestry (pracující především na urologických a gerontologických odděleních a klinikách) aktivně zajímaly o problematiku a poskytovaly seniorům ucelené a jednotné informace o močové inkontinenci. Zajímavou myšlenkou je také varianta zařadit do praxe sestru specialistku, která by pečovala výhradně o pacienty s urologickými problémy. Tato by měla navýšené kompetence, aby mohla předepisovat inkontinenční pomůcky, pečovat o urostomie, cévkovat muže i ženy, řešit veškeré potíže spojené s únikem moči a adekvátně pacienty edukovat. Výsledkem by bylo poskytování jednotných a ucelených informací pacientům, individuální přístup k nemocným a v neposlední řadě také ulehčení práce již tak vytíženým lékařům (adekvátní preskripce pomůcek, řešení následků močové inkontinence apod.). Dalo by se to dle našeho názoru připodobnit k práci stomických sester, které v současné době již v praxi své uplatnění nalezly.
Vnímání močové inkontinence jako součásti stáří člověka je trendem starší populace. Narušení intimity, nedůvěra k ošetřovateli a strach z terapie vyvolávají negativní pocity a přispívají k zatajování problémů a tím i k oddálení diagnostiky inkontinence. Z toho důvodu by se každý z nás měl pokoušet častěji oslovovat seniory v souvislosti s tímto tématem, snažit se jim pomoci, poskytnout rady a získávat jejich přízeň.
Literatura u autorky

O autorovi| Mgr. Pavla Drábková, všeobecná sestra urologického oddělení nemocnice Kroměříž, drabkova.pavla@email.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?