Lékárníci chtějí být hodnoceni za odbornou činnost, ne za marži z léků

Česká lékárnická komora (ČLnK) usiluje o úhradu výkonů lékárenské péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Financování prostřednictvím marže lékárníci nepovažují za spravedlivé ohodnocení své odborné činnosti, kam spadá například poradenství ohledně racionální farmakoterapie či screening diabetu, obezity nebo hypertenze.

Jak uvedl člen Výboru pro zdravotnictví poslanecké sněmovny PharmDr. Jiří Skalický, lékárníci byli v posledních dekádách degradováni pouze na výdejce léků a soutěžitele na lékárenském trhu. „Lékárníci by měli být opět vnímáni jako odborníci, jejichž úlohou je dispenzarizace a odborné poradenství,“ zdůraznil při zahájení semináře, který představil vize ČLnK o budoucnosti financování odborné lékárenské činnosti.
„Lékárny mají nezastupitelnou roli v přispívání ke stabilizaci zdravotního stavu pacientů formou racionální farmakoterapie, což by měly zdravotní pojišťovny v péči o své klienty zohledňovat. Úsilí komory spočívá v tom, aby se lékárny co nejvíce oddálily od financování závislého na ceně a farmaceuti byli odměňováni podle odborných služeb, které pacientům poskytnou, ať už půjde o screening diabetu, hypertenze či astmatu, individuální konzultace nebo odvykání kouření a snižování hmotnosti,“ uvedl prezident ČLnK Lubomír Chudoba a ukotvil roli lékárníků i v souvislosti s nedostatkem lékařů. „Zjednodušení specializací a další zvyšování platů lékařů není – zejména při regionálním nedostatku zdravotníků – převratným řešením. To spočívá v poskytování tzv. veřejných praktických služeb, kdy i v souvislosti se stárnutím populace bude stále větší poptávka po ambulantní a komunitní zdravotní péči. Měly by proto růst kompetence a odpovědnost nejen lékárníků, ale i klinických farmaceutů a sester. Takové trendy vidíme i jinde ve světě, “ dodal prezident Chudoba. V následováníhodných zemích se lékárníci soustřeďují na služby, které jsou tam již nyní propláceny zdravotními pojišťovnami. Patří sem např. poradenství v oblasti lékových interakcí nebo služby související s lepší adherencí a compliance pacientů.

Individuální konzultace

Jednou z vlaštovek takového přístupu je lékárna ve Cvikově. Individuální konzultace v oddělené místnosti zde provádí PharmDr. Jana Šolínová. „Odborné konzultace jsou součástí farmaceutické péče, kterou definuje zákon o zdravotních službách. Snažíme se o zvýšení účinnosti a bezpečnosti léčby, pacientovu vyšší adherenci k léčbě a s tím související optimalizaci nákladů na léčbu,“ uvedla PharmDr. Šolínová, která vyzdvihla zejména individuální přístup k pacientovi a jeho zpětnou vazbu, kterou navíc lékárníci často zaznamenají i od ošetřujícího lékaře. V kazuistice uvedla příklad pacienta, u nějž při dispenzarizaci zjistila nonadherenci k inzulinoterapii. „Po konzultaci jsme zjistili, že zaměňuje krátkodobý a dlouhodobý inzulin, což vedlo k výkyvům glykemií. Stav byl závažný, a proto jsem jej pozvala ke konzultaci. V lékové anamnéze jsem zjistila chybu u užívání omeprazolu, který byl užíván večer, pacient neměl k dispozici nitroglycerin a zaměňoval bazální a rychlý inzulin, který aplikoval ve špatnou denní dobu. Pacient byl poučen v užívání inzulinů, které jsem ověřila v pacientově dia průkazu, upravila jsem dávkování omeprazolu ráno na lačno a vysvětlila zásady selfmonitoringu hypoglykemie,“ popsala Jana Šolínová. Jak dodala, ČLnk má pro konzultace vytvořeny vlastní standardy, jejichž výstupem je konzultační formulář, dostupný lékárníkům na webu komory.
Komora se spolu s odborným zaštítěním ze strany sekce klinické farmacie České farmaceutické společnosti ČLS JEP podílí na vzdělávacím projektu interaktivních dispenzačních seminářů. „Vzdělávací projekt trénuje farmaceuty v managementu lékových problémů u konkrétních pacientů, a to formou řešení kazuistik. Lektorem je zde vyškolený farmaceut a konzultantem lékař,“ vysvětlila vedoucí projektu PharmDr. Alena Linhartová.

Příprava výkonů

Od podzimu 2014 lékárníci ve standardním procesu připravují podmínky pro financování jejich činnosti formou výkonu hrazeného z veřejného zdravotního pojištění. Farmaceuti byli také přizváni do pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů. Změnu financování lékárenské péče požadují lékárníci zejména proto, že současnou degresivní obchodní přirážku, tzv. marži, považují za rigidní a nemotivační systém, který farmaceuty odměňuje nespravedlivě – ne dle jejich odborné činnosti, ale dle ceny vydávaných léků.
„Cenové a úhradové revize mají zásadní dopad na snížení koncové ceny léčivých přípravků, a tím pádem se snižuje i koncová odměna lékárníků. Naší ambicí je tento systém změnit,“ uvedl viceprezident ČLnK Mgr. Michal Hojný a připomněl, že vedle marže jsou lékárny financovány za individuální přípravu léčiv v lékárně formou tzv. taxy laborum. „Aktuál ně má komora ve fázi pokročilé přípravy kalkulaci výkonu aseptické přípravy cytostatik. Ten splňuje všechny parametry pro racionální ocenění a úhrady ze strany plátců zejména proto, že příprava cytostatik je nedílnou součástí lege artis poskytované onkologické péče. Druhým připravovaným výkonem je výkon klinickofarmaceutické péče poskytované v rámci hospitalizace. Jde o konziliární činnost v rámci ústavní péče,“ vysvětlil Michal Hojný.

Ohodnoťte tento článek!