Lékařské pohotovostní služby

Pracuji v jednosměnném nepřetržitém provozu ve vysokospecializované nemocnici jako lékař-chirurg.
Kromě jiného jsem pověřen rozepisováním lékařských pohotovostních služeb chirurgů. V poslední době narážím na několik problémů, zejména v těchto oblastech:

Je lékař povinen vykonávat pohotovostní služby (LPS) dle nařízení zaměstnavatele? Pokud ano, pak za jakých podmínek?
• Jsou v nějakém právním dokumentu definována omezení výkonu LPS zejména z důvodů věku nebo zdravotního stavu? Musí například lékař starší 60 let vykonávat tyto služby, nebo je může vykonávat jen po dohodě se zaměstnavatelem, případně je vykonávat nesmí?
• Může lékař v důchodovém věku, ale pracující na plný úvazek vykonávat LPS v nemocnici?
• Jsou někde definovány kvalifikační podmínky pro výkon LPS? Je možné považovat dozor „kvalifikovaného“ chirurga se specializační atestací nad prací „nekvalifikovaného“ kolegy bez této atestace formou příslužby po telefonu za postup lege artis?

Odpovídá JUDr. Pavel Zajíc:

Záležitost dohody

Problematiku výkonu lékařské pohotovostní služby upravuje ustanovení § 93a zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení se takzvanou další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lékařských zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává zaměstnanec ve zdravotnictví.

Jak již z označení tohoto pracovněprávního vztahu vyplývá, tato práce musí být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuta. Zákon výslovně stanovuje, že zaměstnanec ve zdravotnictví, který s výkonem této práce nesouhlasí, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. Omezení pro sjednání tohoto druhu práce vyplývá ze zákoníku práce.

Důchodový věk není překážkou

Nejpodstatnější omezení se týká délky této práce, která nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. Další omezení stanovuje zákoník práce, podle kterého dohoda o další dohodnuté práci přesčas musí být sjednána písemně a nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru. Tato dohoda může být okamžitě zrušena, a to i bez udání důvodu, v období 12 týdnů od sjednání, resp. může být vypovězena z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu, přičemž výpovědní doba činí 2 měsíce.

Z důvodu kontroly vede zaměstnavatel aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří vykonávají další dohodnuté práce přesčas. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví je zaměstnavatel současně povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce.

Výkonu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví lékařem v důchodovém věku, pracujícím na plný úvazek v nemocnici, nic nebrání.

Za organizaci a zajištění lékařské pohotovostní služby odpovídá příslušný kraj. Bude tudíž na kraji, aby v této souvislosti stanovil podmínky pro výkon lékařské pohotovostní služby tak, aby poskytování zdravotních služeb na lékařské pohotovostní službě probíhalo s náležitou odbornou úrovní, tedy postupem lege artis.

Ohodnoťte tento článek!