Lidská důstojnost u terminálně nemocných

Lidská důstojnost a její respektování ovlivňuje kvalitu našeho života ve zdraví i v nemoci. Je to hodnota lidského bytí, kterou neztrácíme s věkem a nikdo nám ji nemůže vzít. Náleží nám až do smrti.

však lidé, kteří si neuvědomují její křehkost a především skutečnost, jak snadno dochází k jejímu narušení. Respektování lidské důstojnosti je jednou z nejdůležitějších součástí péče o nemocné ze strany zdravotnického personálu, nevyjímaje terminálně nemocné.

Péče v posledních dnech

Terminální fáze nemoci je konečné období života trvající poslední týdny, dny až hodiny. Postupně dochází k ireverzibilnímu zhoršování celkového zdravotního stavu v důsledku selhávání základních životních funkcí (dýchání, krevní oběh).
Nejčastější obtíže, které narušují tělesný komfort pacienta v posledních chvílích života, jsou bolest, dušnost a chrčivé dýchání, nevolnosti až zvracení, suché sliznice, neklid a zmatenost. Veškerá péče je zaměřena na zmírnění utrpení a zajištění důstojné a klidné smrti. Otevřená a upřímná komunikace je nedílnou součástí kvalitní péče. V situacích, kdy je stanovena smrtelná diagnóza, je nutné otevřeně hovořit o možnostech léčby, rychlosti progrese, následcích a omezeních, která jsou s danou nemocí spojená. Významnou roli zde zastává především lékař, ostatní zdravotníci, ale i rodina, která zajišťuje psychickou podporu nemocnému. Období mezi ukončením aktivní terapie a smrtí pacienta je zcela individuální. Poskytovaná paliativní péče umožňuje zmírnění tělesných příznaků, utrpení, připravuje tak pacienta a jeho rodinu na přicházející smrt. Nastává zde čas pro tišení úzkosti, sdílení strachu a smutku pacienta. Při přechodu nemoci do terminálního stadia je nezbytné zajistit pacientovi adekvátní, komplexní a citlivou péči. Jejím cílem není smrt oddálit ani zastavit, ale plnohodnotně prožít poslední chvíle života. Péče umírajícímu zajišťuje klidnou a důstojnou smrt, zaměřuje se na zmírnění tělesných i psychických obtíží, psychologickou a spirituální podporu pacienta a psychologickou podporu rodiny a blízkých.
Respektováním přání pacienta i příbuzných docílíme zlidštění péče o terminálně nemocné. Podstatou péče je především zabezpečení toho, aby pacient neumíral osamocen, bez svých blízkých, a pokud je nemá nebo o něho nestojí, abychom při něm zůstali my, zdravotníci.

Lidská důstojnost a její respektování

Důstojnost člověka neboli základní hodnota lidského bytí je považována za jednu z nejvyšších hodnot kvality života podmíněnou zdravotním stavem a poskytováním zdravotní a sociální péče. Z etického a mravního aspektu je ochrana lidské důstojnosti nepostradatelná i u pacientů v těžkém zdravotním stavu, terminálním stadiu onemocnění, bezvědomí a další. Respektování těchto bezmocných a zranitelných pacientů je důležité i pro jejich rodiny, spolupacienty a v neposlední řadě pro ošetřující zdravotnický personál, u kterého ovlivňuje úroveň poskytované péče a vlastní sebehodnocení.
Důstojná péče by měla být projevem naší lásky k bližnímu. Pečovat, starat se o někoho, znamená odkrýt své nitro, věnovat svůj čas, náklonnost, zájem a podporu s cílem zlepšit snesitelnost dané situace.
Lidská důstojnost by měla být respektována v následujících oblastech: úcta, komunikace, sociální integrace, autonomie, soukromí, hygiena a osobní úprava, stravování, stížnosti, zneužívání, whistleblowing (vyjadřuje udávání či donášení v pozitivním slova smyslu).

Průzkumné šetření a jeho výsledky

V průzkumu jsme se zaměřily na problematiku respektování lidské důstojnosti u terminálně nemocných z pohledu všeobecných sester v hospicích a léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN). Hlavním cílem bylo zhodnotit přístup všeobecných sester k respektování lidské důstojnosti u terminálně nemocných při poskytování paliativní péče. Dílčí cíle se zaměřovaly na uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb, zhodnocení dodržování zásad důstojné komunikace, zjištění možných rozdílů v poskytování důstojné péče o terminálně nemocné v hospicích a v LDN. K získání potřebných dat byla použita metoda dotazníkového šetření u 110 všeobecných sester.
98 % dotazovaných tvořily ženy. Mezi kladné výsledky dotazníkového šetření jistě patří fakt, že se sestry snaží respektovat lidskou důstojnost a poskytovat paliativní péči. Bohužel však pouze 77 % ví, co je to paliativní péče. 100 % respondentů zajišťuje biologické a psychické potřeby, sociální pouze 95 % a duchovní 88 %. Zásady důstojné komunikace dodržují sestry v LDN v 95 %, v hospici v 98 %. Nejčastěji své klienty sestry oslovují pouze příjmením nebo příjmením s případnými tituly, nejméně využívají možnost oslovení podle přání. Souvisejícím problémem je také podávání informací nemocným, u nichž ve většině případů převládá informování pomocí informovaného souhlasu nebo ústní podání informací. Respektování lidské důstojnosti je důležité pro 100 % respondentů a představuje pro ně slušnost, úctu, empatii, holismus, naslouchání, komunikaci, dále také respektování soukromí, práv, přání, názorů, postojů, individuálních potřeb a pohled na člověka jako lidskou bytost. Priority v péči o terminálně nemocné byly v hospicích a léčebnách dlouhodobě nemocných shodné ve 43 %. Výskyt porušování lidské důstojnosti činí 29 %.

Nutná změna celého systému

Z výsledků průzkumu je zřejmé, že rozdíly v péči o terminálně nemocné existují, nejsou však markantní. Je nutné podotknout, že léčebny dlouhodobě nemocných mají jisté rezervy v poskytování důstojné péče, k jejímu zásadnímu zlepšení by však byla nutná radikální změna v celém systému zdravotní péče. Ve srovnání s hospicem nemá LDN takové možnosti a není výhradně přizpůsobena pro péči o terminálně nemocné. Zásadní změny by se jistě týkaly počtu i typu personálu, jejich vzdělání a kvalifikace v oblasti paliativní péče. Nelze také opomenout podmínky, které by umožňovaly větší zaměření na psychické, sociální a duchovní potřeby spolu s větší spoluprací rodiny. Bylo by však dobré, kdyby se v LDN alespoň pokusili o zlepšení nastalé situace. Je nesmírně důležité, abychom si my, zdravotníci, tento problém uvědomovali a šli příkladem, neboť „dobrý příklad není jednou z možností, jak ovlivnit jiné lidi. Je to možnost jediná.“ (Albert Schweitzer) Literatura u autorek

O autorovi| Bc. Petra Domanská, Mgr. Markéta Sedláková, Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Petra. Domanska@gmail.com, sedlakova@fhs.utb.cz

Důležitost respektování důstojnosti u terminálně nemocných
Poskytování paliativní péče v LDN a hospici
Dodržování zásad důstojné komunikace

Ohodnoťte tento článek!