Medicína dnes pulsuje energií

Uznávaná dermatoložka a specialistka na léčbu melanomu a psoriázu, doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph. D., byla 1. února jmenována novou proděkankou pro vnější vztahy na 3. LF UK. Denně se pohybuje v oblasti, kde se odehrávají bouřlivé změny.

Novinky v oboru na poli medicínských technologií i v oblasti zdravotní péče zažíváme téměř každým dnem. Změny se dotýkají všech zúčastněných skupin: pacientů, zdravotnických profesionálů, vědců či studentů medicíny. Úkolem lékařských fakult a odborných pracovišť je reagovat na klíčové změny a připravit mladým lékařům půdu, aby mohli co nejrychleji a nejefektivněji získat také praktické dovednosti.

Komplexní přístup ke studiu

Dynamické je i pracoviště Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV, kde působí doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph. D. Na klinice se věnuje dermatoonkologii, dermatochirurgii a estetické dermatologii. Vynikající odbornou průpravu získala během svého několikaletého pobytu v Německu, kde se také přesvědčila, že náročnost k sobě a kolegům se vyplatí. Preferuje interaktivní pracovní prostředí a osobní přístup ve výuce, což jak 3. lékařská fakulta UK, tak i Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde už řadu let učí, splňují. Od 1. února začala doc. Arenbergerová vykonávat funkci proděkanky pro vnější vztahy.

Imunoterapie vrací pacienty zpátky do života.

„Většina studentů oceňuje příjemnější a menší fakultu, kde se mohou více přiblížit svému lektorovi. Nový děkan 3. LF UK, profesor Widimský, v této tradici určitě bude pokračovat. Fakulta půjde také směrem těsnějšího propojení klinické medicíny a vědy,“ říká nová proděkanka. Sama bude usilovat o to, aby spolupráce se špičkovými pracovišti pokračovala.
Důraz na praxi se na fakultě dlouhodobě klade na všechny obory. V uvedeném směru velmi pomáhají kromě ochotných pacientů i simulační moduly. „Na naší klinice už dlouho funguje předmět pig foot training, který studenti milují. Na prasečích nožičkách se naučí základní operační dovednosti.“ Studium na 3. LF totiž směřuje ke komplexnímu přístupu k lidskému tělu. „Naše fakulta je unikátní v tom, že se medici setkávají s pacientem už v prvním ročníku. Další zajímavostí je integrovaná výuka ve všech ročnících. V předmětu Buňka se medik hned na počátku studia s buňkou seznámí z biochemického, molekulárněgenetického a histologického pohledu.
Anatomie s fyziologií přicházejí až druhý rok,“ vysvětluje systém studia doc. Arenbergerová.

Revoluce v buněčné onkologii

Dermatologie je sice mladým oborem, ale nesmírně bohatým na události.
„Za průlomový okamžik považujeme vstup biologické léčby do psoriázy.
Ještě větší naděje se však rýsují na poli lokálně progredujícího bazaliomu nebo metastazujícího melanomu.
Před deseti lety jsme pacientům s metastazujícím melanomem klasickou cytostatickou léčbou prakticky nedokázali pomoci a přežívalo jich kolem 10 %. Vše se změnilo díky imunoonkologickým lékům, které aktivují imunitní systém, jenž pak nádor zlikviduje. Na efekt léčby musíme chvíli čekat, ale díky ní dnes až 70 % těžce nemocných pacientů přežívá jeden rok, což je převratná změna. Rovněž u nemocných s rozsáhlou psoriázou nebylo lehké dosáhnout bezpříznakového průběhu. Měli jsme k dispozici jen klasické systémové léky s dlouhým seznamem nežádoucích účinků, které se nemohou užívat dlouhodobě. Díky biologické léčbě jsme schopni uvést pacienty do remise, aniž by měli jediný klinický projev psoriázy, a vracíme je tak zpátky do produktivního a plnohodnotného života. Lupénka vůbec není vzácné onemocnění. V naší republice se bavíme až o čtyři sta tisících lidech, z nichž zhruba čtvrtina má středně těžkou až těžkou formu,“ shrnuje Monika Arenbergerová.

Imunoterapie u melanomu sice také není bez rizika. Nežádoucí účinky přicházejí při aktivaci imunitního systému, který se může obrátit nejen proti nádoru, ale i proti vlastním tkáním. Mohou se objevit kožní imunitně podmíněné projevy, závažné střevní záněty nebo zápal plic.
Vzhledem k tomu, že jde o novou léčbu, považuje doc. Arenbergerová za nezbytné o nežádoucích účincích informovat nejen pacienta, ale také praktické lékaře.

Limity biologické léčby

V Německu mohou lékaři podávat nový lék druhý den po schválení Evropskou lékovou agenturou.
„V České republice se vše odvíjí od stanovení úhrady, na kterou čekáme třeba i rok. Máme tu sice možnost § 16, ale ne vždy vše dopadne, jak bychom si představovali. Ve srovnání s východní Evropou jsme však na tom pořád dobře.
Dostupnost léčby limitují indikační kritéria. Pacienti s metastázami do mozku, kteří představují asi 30 % nemocných, biologickou léčbu dostat nemohou. Vychází se z toho, že u pokročilých melanomů s postižením mozku, nebývá efekt léčby tak vysoký. Ročně u nás zemře asi 400 lidí na melanom a nákladná léčba se, bohužel, nedá dát úplně všem. Na druhou stranu nejsme nijak limitovaní věkem, řídíme se výsledky klinických studií.

Další opakovaně diskutovanou otázkou je, jak dlouho léčit pacienty na imunoterapii, především preparáty anti-PD1. Zatím léčíme tak dlouho, dokud terapie funguje, což je dlouhodobě neúnosná situace. Stojí totiž kolem jednoho a půl milionu korun ročně.
Na advisory boardech a kolokviích si proto musíme definovat, kdy a komu ji zastavit, abychom neztratili její příznivé účinky, a přitom neobtěžovali pacienta nežádoucími dopady a pojišťovnu horentními částkami za zbytečnou léčbu. Nejmodernější imunoterapii budeme moci podávat podle připravovaných doporučení zřejmě dva roky. Samozřejmě chceme usilovat o to, aby v případě relapsu mohla být léčba znovu nasazena“, uzavírá doc.
Arenbergerová.

Nadějná léčba hidradenitidy

Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FNKV je nejen špičkovým pracovištěm pro léčbu melanomu. Specializuje se rovněž i na léčbu hidradenitidy. Jde o chronické onemocnění velkých potních žláz, jímž trpí asi 1 % populace. Postihuje mladé lidi a projevuje se mnohočetnými abscesy v oblasti třísel, hýždí, genitálií.
Léčba pomocí antibiotik není příliš úspěšná. „U nás na klinice máme velké úspěchy s kombinací biologické léčby a chirurgického výkonu“, říká doc.
Arenbergerová. Jde o novinku a přitom povědomí o nemoci není moc velké.
Nemocným proto nabízejí systematickou péči, vytvořili i „kuchařku“ pro ostatní kolegy.

Na zdravotníky se dnes valí novinky ze všech stran a ti začínající se v jejich záplavě jen obtížně orientují. Doc. Arenbergerová za ideální možnost považuje systém workshopů, který pořádají špičková zahraniční pracoviště. Během tří dnů účastník projde klinikou a detailně se seznámí s terapií konkrétních pacientů.
Už nestačí jen pasivně poslouchat přednášky na kongresech. „Máme sice velké kolokvium typu PragueONCO nebo Dermatologický update, ale lékaři preferují setkání odborníků nad danou problematikou v menších skupinách, a chtějí si i nadále zvyšovat kvalifikaci. Na naší klinice jsme už třikrát třídenní evropské setkaní na téma melanom a další kožní nádory zorganizovali, vždy s velkým úspěchem. Dvě z nich byla zaměřena zejména na dermatoskopii, jednou na léčbu pokročilých stádií nádoru.
Superspecializace je dnes odbornou, ale i provozní nutností. Jen na naší klinice na Vinohradech máme pět dermatologů, kteří se výlučně zabývají léčbou melanomu,“ uvedla k celoživotnímu vzdělávání Arenbergerová.

doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph. D.

1. LF UK – studium * Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK – postgraduální studium * Ústav Maxe Plancka pro molekulární genetiku v Berlíně – stipendium * Kožní klinika a poliklinika pro dermatologii při Svobodné univerzitě Berlín – odborná asistentka Současnost: * Dermatovenerologická klinika 3. LF UK – Centrum diagnostiky a léčby maligního melanomu, * Centrum zdravé vlasy – vedoucí lékařka * 3. LF UK – docentka a proděkanka pro vnější vztahy

Ohodnoťte tento článek!