MERS opět na vzestupu

Saúdská Arábie zaznamenala výrazný nárůst v počtu obyvatel nakažených koronavirem MERS (Middle East respiratory syndrome). Během dubna byla infekce v zemi potvrzena u 143 pacientů, celkově zde úřady od objevení viru před 2 lety evidují 345 nemocných a 105 úmrtí.

Bývalý ministr zdravotnictví Abdullah al-Rabia (saúdskoarabský král jej odvolal bez udání důvodu, média spekulují o spojitosti se situací okolo zvládání MERS) nicméně rozhodl, že není nutné přijímat výjimečná opatření či omezovat příliv turistů do země a nárůst počtu případů infekce přičetl ročnímu období – v loňském roce se podle něho v průběhu dubna a května také výrazně zvýšil počet nakažených.

Saúdskoarabské úřady vydaly opakovaná ujištění, že kvůli MERS není důvod k vážnějším obavám a že ani současné šíření koronaviru není možné považovat za epidemii. Abdullah al-Rabia pak uvedl, že do země pozval zástupce 5 evropských a amerických farmaceutických společností, které by s tamními institucemi měly začít spolupracovat na vývoji vakcíny proti MERS.

Vláda rovněž požádala saúdskoarabské zpravodajské agentury, aby informovaly pouze o laboratorně potvrzených případech infekce, jejichž statistiku vydává ministerstvo zdravotnictví – sociální sítě totiž v poslední době zaplavují zprávy o pacientech s MERS, o kterých údajně kabinet mlčí.

Zvládání paniky

Nejvíce nových případů MERS bylo zaznamenáno ve městě Džidda (za duben 73 nakažených), další pak v metropoli Rijádu (10 pacientů), v provincii Najran a městě Medina. Podle agentury Reuters je v současnosti Džidda i centrem paniky – lidé hromadně skupují ochranné roušky či dezinfekční gely na ruce a vyhýbají se ze strachu zdravotnickým zařízením (řada infikovaných se nakazila v nemocnici, často sami zdravotníci ošetřující pacienty s MERS).

„Rodiče raději nepouštějí děti ven, lidé se bojí chodit na vyšetření,“ popisuje bývalá sestra jedné ze zdejších nemocnic Lamya Gazzaz. Pneumolog Maun Nizar Feteih podle svých slov obavy obyvatel chápe. „Onemocnění má vysokou mortalitu – lidé dostanou chřipku a během pěti šesti dnů skončí na ventilátoru. I mezi námi zdravotníky se šíří panika, když vidíme, jak naši kolegové leží na jednotkách intenzivní péče,“ připouští lékař, který však zároveň dodává, že se ministerstvo zdravotnictví snaží situaci zvládat, informuje zdravotníky i pacienty o MERS a jeho prevenci a pomáhá nemocnicím izolovat nakažené.

Další z jeho kolegyň však tento názor nesdílí. „Zdravotníci již ministerstvu nevěří,“ uvedla s tím, že úřad nezareagoval včas na počátku šíření nákazy, kdy podle ní chyběly pokyny pro nemocnice (takže se řada případů MERS údajně ani nehlásila) a dále ochranné oděvy.

Pochybnosti nad vakcínou

Tvrzení saúdskoarabských úřadů, že tamní experti usilovně pracují na vývoji vakcíny proti MERS, vyvolalo pochyby u některých virologů. Poukazují především na skutečnost, že není nutné vydávat miliony dolarů na imunizaci všech obyvatel, když koronavirus zatím napadl „jen“ několik set lidí. Podle jejich názoru je v zájmu veřejného zdraví spíše určit zdroj infekce (většina studií se přiklání k závěru, že jím jsou velbloudi jednohrbí) a přijmout preventivní strategie, jež by zabránily šíření MERS mezi lidmi.

„Okolo myšlenky vyvinout vakcínu proti MERS je řada otazníků. Chápu, že to funguje spíše jako gesto směrem k veřejnosti – úřady chtějí ukázat, že očkovací látku dokáží objevit, což je samozřejmě z biochemického hlediska možné, ale z hlediska praktického to nedává příliš smysl,“ je přesvědčen virolog Ian Jones z Readingské univerzity ve Velké Británii, který se na MERS a jeho šíření specializuje od okamžiku, kdy se koronavirus objevil. „Kdo by ale měl vakcinaci podstoupit? Celá populace, i když se zdá, že je k nákaze náchylný pouze její zlomek?“ ptá se Ian Jones.

Nedotknutelní velbloudi

Jeho názor sdílejí i další odborníci, kteří v tvrzeních o vývoji vakcíny vidí spíše politickou strategii saúdskoarabských představitelů. „Nejsem si ani příliš jistý, že by v této fázi měly farmaceutické společnosti skutečně zájem na očkovací látce proti MERS pracovat,“ upozorňuje virolog Bart Haagmans z rotterdamského Erasmus Medical Centre. „To ostatně vidíme i u jiných infekcí, jež postihují pouze velmi malé procento populace,“ dodává odborník, který by podle svých slov považoval v současné situaci za efektivnější a dlouhodobou strategii vývoj vakcíny pro veterinární použití. „Snaha zamezit šíření koronaviru ze zvířat na lidi by dávala větší smysl,“ podotýká nizozemský odborník.

Ředitel Centra pro výzkum infekcí a imunity při Kolumbijské univerzitě Ian Lipkin navíc poukazuje na skutečnost, že veterinární vakcína by byla k dispozici mnohem dříve než vakcína humánní, protože nevyžaduje tak dlouhé a náročné klinické testování. Přesto se saúdskoarabské úřady takovému řešení stále vyhýbají. Podle Iana Lipkina je na vině tradiční vysoce ceněné postavení velbloudů v tamní společnosti. „Pokud by tato zvířata začala být najednou spojována s nebezpečným a potenciálně smrtelným koronavirem, přišla by o svou reputaci. Před několika lety celý západní svět milující psy lamentoval nad Egyptem, který se rozhodl tato zvířata masivně vybíjet kvůli strachu ze vztekliny. Podobně to mají v Saúdské Arábii s velbloudy,“ domnívá se Ian Lipkin.

Ohodnoťte tento článek!