Miloslav Ludvík: Na povinném optimismu trvám

Bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík byl 1. prosince 2016 jmenován do funkce ministra zdravotnictví. V rozhovoru pro ZaM naznačil směr, kterým chce v příštích měsících resort řídit.

Jedním z vašich zásadních úkolů, který jste si vytkl, bylo přesvědčit ministra financí o tom, že české zdravotnictví je efektivní. Jaké nástroje k tomu chcete použít?

Rozhodně se nebráním provedení inventury v resortu, abychom zjistili, kde máme volné finanční zdroje. To je legitimní požadavek ze strany ministerstva financí, kterému se v žádném případě nebráním. Pravdou ale je, že pokud porovnáme výdaje na poskytovanou péči v okolních vyspělých státech a u nás, je efektivita potvrzena již v míře české novorozenecké úmrtnosti, průměrné délce dožití nebo schopnosti léčit onkologická onemocnění. Myslím si, že české zdravotnictví je efektivní.

Vyjádřil jste přesvědčení, že stát se musí ještě více než nyní podílet na financování zdravotnictví. Myslíte tím platbu za státní pojištěnce? Nebo se to týká i jiných oblastí?

Ano, mám na mysli valorizaci za státní pojištěnce, což je klíčová oblast. Podle vývoje ekonomiky jde ze zdravotního pojištění určitý objem prostředků – jednou více, jednou méně, podle toho, jestli ekonomika roste, nebo klesá. Je to jasná cyklická závislost. Ministerstvo financí chce valorizaci plateb za státní pojištěnce uplatňovat proticyklicky. Pokud ekonomika klesá, platby zvýší, když ekonomika poroste, platby za pojištěnce poklesnou. Jenže valorizace má být stabilizátorem, který má dodávat neustále stejný objem prostředků. V dobrých dobách se využijí na rozvoj a v dobách krize udrží zdravotnictví na dosažené úrovni. Nemůžeme si dovolit propad zdravotnictví do situace, kdy nám začnou více umírat novorozenci nebo se zkrátí doba léčby onkologických pacientů. Z mého pohledu musí být zajištěn standardní valorizační vývoj plateb státu za pojištěnce, kterých je notabene ještě většina, a to šedesát procent z desetiapůlmilionové populace.

Očekává se od vás, že dodržíte slib zvýšení platů v nemocnicích, který lékařům dala vláda. Mohou s tím zdravotníci počítat?

To už je rozhodnuto. Každý rok obdrží deset procent navíc v tarifní složce platů. Mým úkolem bude připravit na další rok úhradovou vyhlášku tak, aby přivedla do nemocnic dostatečné zdroje. To bude asi jeden z klíčových úkolů.

Když zmiňujete úhradovou vyhlášku, jak přesvědčíte kritiky, kteří tvrdí, že úhradový mechanismus nahrává velkým fakultním nemocnicím?

Tohle je přesně oblast, pro kterou je v České republice zapotřebí instituce, jež bude poskytovat nezávislá data. Malé pojišťovny (VZP pravděpodobně ne) budou křičet, že úhradová vyhláška dává příliš prostředků nemocnicím. Také nemocnice budou křičet, že se zbytečně mnoho rozděluje ambulantním specialistům. V takové chvíli neexistuje arbitr, který by v těchto sporech rozhodl na základě relevantních dat. Představuji si jakousi obdobu Českého statistického úřadu, o jehož datech také nikdo nepochybuje. Podle mě by rozhodčím měl být Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Ten je ale součástí ministerstva zdravotnictví…

Já do jisté míry chápu, že tomu někdo nevěří. Ale obrovský kus práce, který tam nyní odvedl pan doc. Dušek, je neoddiskutovatelný.

Uvedl jste, že se zasadíte o to, aby se finanční zdraví nemocnic stanovovalo objektivními ekonomickými ukazateli. Jak tedy nemocnice hodnotit lépe?

Efektivita by se měla měřit čistě finančně. Hospodářský výsledek je spíše účetní kategorií a dnes lze v rámci účetnictví dělat různé věci. Na západě tomu říkají kreativní účetnictví. Nejde o nic nezákonného, ale takové výsledky nejsou porovnatelné. Pojďme na to úplně stejně, jako když banka oceňuje žadatele o úvěr. Má na to standardní nástroje – posoudí jeho kredibilitu, schopnost splácet a na základě těchto dat se rozhodne. Když danými ukazateli poměříme jednotlivé nemocnice, dostaneme se k jejich skutečnému zdraví. Až v další fázi hodnoťme další parametry, jakými jsou rozsah investic, míru odpisů, stáří nemocničních budov či úspěšnost léčby. Pokud se zaměříme na finanční efektivitu, můžeme rozdělit nemocnice do tří skupin – dobré, průměrné a podprůměrné, u nichž se musíme zabývat důvody špatného hospodaření a řešit, proč na tom nejsou dobře. Zda je tam moc personálu, málo pacientů… Dobrým příkladem takové finanční nápravy je například Nemocnice Na Bulovce pod vedením paní ředitelky Vrbovské.

Co z rozdělení podle skutečného finančního stavu pak vyplyne? Redukce sítě?

To v žádném případě ne. Spíš by mělo jít o zásahy do managementu, anebo je nutné najít, z čeho plyne chybné řízení. Zdroje pro nemocnice jsou pro všechny téměř shodné – 95 procent příjmů přichází ze zdravotního pojištění. Ve výsledku hospodaření by pak neměly být tak veliké rozdíly.

Proč jste odložil projednávání návrhu novely zákona o vzdělávání sester? Co vám na něm vadilo a o čem chcete v lednu začít poslance přesvědčovat?

V tuto chvíli (v době rozhovoru byl ministr Ludvík ve funkci pět pracovních dní – pozn. red.) prochází legislativou v různém stadiu řada klíčových norem z pera ministerstva zdravotnictví. Návrh zákona o vzdělávání sester potřebuji řádně vstřebat, a proto jsem z časových důvodů požádal o přeložení.

Můžete ale přece jen přiblížit svůj postoj k současnému znění novely?

Jakýkoliv návrh, který přivede sestry do nemocnic, je dobrý. Ať už jde o finanční, či nefinanční pobídku. Vítám každé zvýšení platů sestrám, zlepšení jejich vzdělávání i usnadnění byrokracie. Dnes je ošetřovatelská dokumentace ve svém objemu vyplňovaných formulářů pro sestry neštěstím.

V našem loňském rozhovoru jste při hodnocení aktivit ministra Němečka uvedl, že ministr má v popisu práce být povinně optimistický. Jak se na to díváte dnes?

Na těchto slovech trvám.

JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA Narozen: 5. 9. 1963 Rodinný stav: ženatý, 3 dcery Vzdělání: 1983–87 Vysoká škola ekonomická – obor zahraniční obchod, dosažený titul – Ing. 1989–95 Právnická fakulta UK 2002 obhajoba rigorózní práce na PF UK – dosažený titul – JUDr. 2004 Prague International Business School – dosažený titul – MBA Dosavadní zaměstnání: 2000–16 Fakultní nemocnice v Motole – ředitel 1998–99 ČS Factoring a.s. – výkonný ředitel 1994–98 Apotex (ČR) spol. s r.o. – generální ředitel pobočka Apotex Inc. Toronto 1991–94 Wellcome East Europe Ltd. – od r. 1992 obchodně-ekonomický ředitel 1988–91 Chemapol Group – od r. 1990 zástupce vedoucího obchodního referátu 1987–88 SPOFA – absolventská pozice Oblast veřejného života: člen Zastupitelstva Magistrátu hlavního města Prahy, kde pracoval v různých výborech, v současné době je předsedou Finančního výboru a místopředsedou Výboru pro zdravotnictví a bydlení. Oblast stranického života: člen ČSSD Zájmy: sportovní létání, historie

Ohodnoťte tento článek!