Ministerstvo zdravotnictví – spíš úděl než úřad

Těžko bychom hledali nevděčnější resort, než je zdravotnictví. Není divu, že o něj v táhlých koaličních jednáních nebyla žádná řež.

Nevydáme-li se na nějaká dosud nepoznaná území české ústavy, potvrdí se dříve či později to, co se od voleb čekalo – do kanceláře na Palackého náměstí vpluje dosavadní stínový ministr zdravotnictví z nejsilnější strany.

Není to samozřejmost – na ministerstvo vnitra míří stínový ministr dopravy, na průmysl stínový ministr financí, práci a sociální věci dostane na starost širší veřejnosti zcela neznámý radní z Vysočiny a životní prostředí bývalý ředitel Spolany a Lovochemie. Zdravotnictví se podobné politické turbulence vyhnuly, což, cynicky řečeno, také předznamenává, jaký význam bude mít v agendě budoucí vlády.

Bez váhání na zteč

Přesto nového ministra nečekají čtyři klidné roky. Ostatně dosud žádný od listopadu 1989 ve funkci čtyři roky nepřežil. V posledních dnech je hezky vidět proč. Zatímco třeba zemědělci, průmyslníci, podnikatelé nebo právníci s většími či menšími obavami vyčkávají čtouce obsáhlý text koaliční smlouvy, případně opatrně lobbují, lékaři bez váhání vytáhli do boje.

Koalice soukromých lékařů napsala poslancům otevřený dopis, v němž zákonodárcům předkládá rizika plynoucí ze zrušení 30korunových regulačních poplatků v ordinacích. Jsou hned dva dobré důvody, proč tento dopis vznikl. Jednak je to prakticky jediný konkrétní bod ve zdravotnické kapitole koaličního programu, takže proti čemu jinému se ohradit, a jednak tento socialistický vytoužený politický majstrštyk skutečně přijde lékaře-soukromníky na nemalé peníze. Koalice odhaduje škody na 100–200 tisíc korun ročně na ordinaci.

Z jedné či druhé kapsy

Nervozitu tedy lze pochopit. Zatímco nemocnice, jimž příjmy z poplatků sebral svým verdiktem Ústavní soud, jsou horem dolem ujišťovány o kompenzacích a navyšování úhrad i plateb za státní pojištěnce, soukromníci mají jen vágní formulaci z koaliční smlouvy o tom, že výpadek „bude kompenzován zdravotními pojišťovnami po příslušném navýšení zdrojů“. Až vláda s překvapením zjistí, že na další zvyšování plateb za státní pojištěnce nemá peníze, „příslušné navyšování zdrojů“ nebude, zato zrušené poplatky ano.

Své o tom kolegům v koalici jistě povyprávěli praktičtí lékaři pro děti a dorost, jimž politici vyfoukli poplatky už před pár lety, ovšem s kompenzacemi to bylo hodně všelijaké. Ono těch 30 korun od (skoro) každého pacienta bude chybět, a nepřijdouli z kapsy pacientovy, zbývá kapsa lékařova nebo kapsa zdravotní pojišťovny. Je jasné, že ani jedné straně se do kapsy nebude chtít sahat, z čehož plyne konflikt.

Poplatek nepoplatek

Tomu se lékařská koalice snaží předejít tím, že vyzývá poslance, aby nápad vládní koalice buď hodili pod stůl, nebo doplnili novelou seznamu výkonů. Ten by lékaři rádi obohatili o signální kód v hodnotě 30 korun, bez limitů a regulací, který by příjem z poplatku nahradil.

Šalamounské řešení! Poplatky nebudou, ale zároveň budou. Zda je lékař povinen před vykázáním zmíněného kódu něco vykonat, například spiklenecky zamrkat na pacienta či prohlásit něco jako „Teď právě od vás nevybírám poplatek“, dopis neuvádí.

Jiné podobné taškařice budou určitě následovat. Jisté je, že ještě než Svatopluk Němeček poprvé usedne do svého křesla, budou na jeho dveře bušit rozezlení lékaři. Podaří se někdy některému z ministrů tento úděl zlomit?

Ohodnoťte tento článek!