Ministr Němeček: Žďárská tragédie mění zákon i vyhlášku

Rok po tragédii ve Žďáru nad Sázavou, kdy psychicky nemocná žena ubodala studenta, ministr zdravotnictví představil tři zásadní změny systému ochrany obyvatel před možnými rizikovými situacemi, které mohou psychicky narušení jedinci způsobit.

„Úhradová vyhláška pro rok 2016 je změněna tak, aby sejmula z lékařů pečujících o pacienty se soudně nařízenou ochrannou léčbou zátěž v podobě obav z přečerpání limitů zdravotních pojišťoven. Dále změnou zákona o specifických zdravotních službách chceme zajistit, aby lékaři povinně hlásili policii, a nejen soudům, jako tomu bylo doposud, pokud se psychicky nemocný pacient nedostaví k nařízené léčbě. Povinnost nahlásit tento fakt nejpozději do 24 hodin policii přinese nepochybně zvýšení ochrany obyvatel. Dlouhodobě pak pracujeme na reformě psychiatrické péče, která v podobě Center duševního zdraví přenese léčbu blíže pacientům, do terénu,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Konkrétní změny ve vyhlášce

Úhradová vyhláška ruší regulaci na léčiva pacientů se soudně nařízenou ochrannou léčbou, a to tak, že do maximální úhrady podle bodu 6.10 se nezahrne úhrada za zvlášť účtované léčivé přípravky a zvlášť účtovaný materiál v odbornosti 305, 306, 308 nebo 309 podle seznamu výkonů poskytnuté v souvislosti s péčí o osoby, jimž bylo soudem nařízeno ochranné léčení.
Dalším opatřením je regulační omezení podle bodů 2.2 a 2.3, které se u odborností poskytujících hrazené služby v odbornosti 305, 306, 308 nebo 309 podle seznamu výkonů nepoužijí, pokud k překročení průměrných úhrad podle bodů 2.2 a 2.3 došlo v souvislosti s péčí o osoby, jimž bylo soudem nařízeno ochranné léčení.

Nové povinnosti hlášení

Jak ministerstvo dále uvedlo, novela zákona o specifických zdravotních službách, jež přináší povinnost poskytovatelům zdravotní péče ohlásit nepřítomnost pacienta nejen soudům, ale i policii, je momentálně před meziresortním připomínkovým řízením. Dle návrhu úřadu musí poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody oznámit soudu, který ochranné léčení nařídil, například to, že sám nemůže zajistit přijetí pacienta do ochranného léčení z důvodu uvedeného v § 84 odst. (součástí tohoto oznámení je odůvodnění odmítnutí přijetí pacienta a sdělení předpokládaného termínu jeho možného přijetí). Dále musí oznámit, že pacient, kterému bylo nařízeno ochranné léčení vykonávané formou lůžkové nebo ambulantní péče, nenastoupil ve stanoveném termínu k výkonu ochranného léčení, že se pacient lůžkové péče svémocně ze zdravotnického zařízení vzdálil a že se pacient v ambulantní péči nedostavuje k lékařským prohlídkám ve stanoveném termínu.
Poskytovatelé budou také muset informovat o tom, že pacient byl na základě náhlé změny zdravotního stavu, která nesouvisí s ochranným léčením vykonávaným formou lůžkové péče, přeložen na jiné pracoviště poskytovatele vykonávajícího ochranné léčení nebo do zdravotnického zařízení jiného poskytovatele; byl-li pacientovi ustanoven soudem opatrovník, poskytovatel mu tuto skutečnost rovněž oznámí. Ministerstvo do návrhu také zapracovalo povinnost poskytovatele zajišťujícího ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody oznámit tyto skutečnosti Policii ČR. Ta jediná má totiž v kompetenci zabezpečení pacienta, případně zahájení trestního řízení pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.

Ohodnoťte tento článek!